Zdanění velkých firem
Česko zřejmě získá možnost danit zisky velkých nadnárodních firem, které sídlí v zahraničí, ale působí i v tuzemsku. Vláda ve středu schválila příslušný návrh zákona o dorovnávací dani. Jeho projednání ve Sněmovně navrhuje ve zrychleném režimu, řekl po jednání kabinetu ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS). Kabinet Petra Fialy (ODS) schválil také návrh zákona o hromadném řízení umožňujícím lidem společně vymáhat nároky, kvůli kterým by se samostatně nevyplatilo soudit. Vláda se zaměřila také na situaci s nedostatkem léků, která je podle Fialy složitá v celé Evropě.
Zdanění velkých nadnárodních firem, které sídlí v zahraničí, ale působí i v tuzemsku, by podle Stanjury mohlo do státního rozpočtu přinést až šest miliard korun v případě, že by zůstala současná sazba daně z příjmu právnických osob 19 procent. „Velké nadnárodní skupiny budou v ČR odvádět minimální daň 15 procent, což je důležitý krok k zajištění spravedlivého a vyváženého zdanění v naší zemi. Připojíme se tím ke státům, které odmítají umožnit odklon firemních zisků do takzvaných daňových rájů. Tím se navíc získá dodatečný zdroj veřejných rozpočtů a vytvoří se rovnější podmínky pro všechny účastníky trhu,“ uvedl Stanjura.
MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT: Fiala podepsal obrannou smlouvu. Vyvolávala nevoli kvůli pobytu amerických vojsk v Česku
Ministr připomněl, že evropské země včetně Česka řadu let řeší, jak zdaňovat velké korporace, aby odváděly peníze i do rozpočtů zemí, na jejichž území zisk vzniká. Loni za českého předsednictví v EU se podařilo vyjednat podobu směrnice, kterou nynější zákon převádí do českého práva. Zákon o dorovnávací dani se bude vztahovat na velké nadnárodní i vnitrostátní společnosti, které měly ve dvou z posledních čtyř let konsolidované výnosy nejméně 750 milionů eur (18 miliard korun) a které působí i na českém trhu. Pokud jejich efektivní zdanění v Česku nedosáhne 15 procent, správce daně celé firmě nebo firmám ze skupiny působícím v Česku vyměří dorovnávací daň, která zajistí minimální patnáctiprocentní zdanění.
Zákon o hromadném řízení
Hromadná žaloba pomáhá lidem společně vymáhat nároky, o které by často jako jednotlivci neusilovali, protože by se jim to kvůli nákladům soudního řízení nevyplatilo. Spor se vyřeší jediným rozsudkem, což je výhodné i pro soudy a zrychluje to řízení. V Česku zatím možnost hromadných řízení neexistuje a o jejich úpravě se dlouhodobě vedou diskuse. K zavedení kolektivních žalob pro lepší vymáhání práv spotřebitelů nutí ČR i unijní směrnice z listopadu 2020.
Situace s léky je složitá v celé Evropě
Vláda se na jednání zabývala také nedostatkem některých léků. Podle premiéra Petra Fialy je situace složitá v celé Evropě. Její řešení prý považuje za jeden ze základních úkolů ministerstva zdravotnictví. To by podle něj mělo intenzivně komunikovat a vysvětlovat. „Považuji tu věc za jeden ze zásadních úkolů, proto jsem požádal pana ministra, aby vládu informoval, jaký je aktuální stav, co se týká klíčových léků, čeho je nedostatek a jakým způsobem bude ministerstvo dál postupovat,“ uvedl premiér na tiskové konferenci po jednání vlády.
S výpadky některých léků, zejména antibiotik, se Česko potýká od loňského podzimu. V posledních dnech média informovala, že hlavní výrobce přerušil dodávky základního penicilinu. Důvody výpadků léků jsou přitom různé. U některých v posledních měsících chyběly účinné látky, jiným obaly, vliv měla i zvýšená nemocnost respiračními infekcemi. Slovenský producent základního penicilinového antibiotika BB Pharma jako důvod přerušení dodávky do konce září uvedl nízkou maximální cenu, za kterou lék v ČR může prodávat.
