Ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová (ČSSD) neskrývala nad rozhodnutím zklamání. Její úřad požadoval daleko vyšší růst minimální mzdy. Zdroj: CNN Prima NEWS
Nejnižší hrubý měsíční výdělek se od ledna zvýší o 600 na 15 200 korun. V pondělí o tom rozhodla vláda. Ministerstvo práce a sociálních věcí přitom požadovalo až třikrát větší nárůst. Odbory prosazovaly zvýšení o 1 400, vládní hnutí ANO jen o 400 korun. Hospodářská komora i Svaz průmyslu a dopravy požadovaly, aby se minimální mzda od příštího roku nezvyšovala vůbec.
Hospodářská komora České republiky je přesvědčena, že vláda přistoupila k dalšímu zatížení malých podniků v nejméně vhodnou dobu, kdy se potýkají s výrazným poklesem tržeb kvůli vládním protiepidemickým opatřením. Podle největšího tuzemského zaměstnavatelského svazu vzrostou roční náklady na zaměstnance pobírajícího minimální mzdu o 9 600 korun.
„Problémy s aplikací minimální mzdy budou mít zejména malé firmy, u kterých mzdové náklady tvoří největší výdajové položky,“ uvedla Hospodářská komora pro CNN Prima NEWS. Paradoxně by se do problémů měly dostat také podniky, které zajišťují služby státu, jako například úklidové či bezpečnostní sužby, neboť státní instituce v zadávacích řízeních „často veřejnou soutěž podmiňují nejnižší cenou, tedy nejnižší cenou práce,“ tvrdí zástupci komory.
Hospodářská komora už dříve označila všechny čtyři návrhy na zvýšení minimální mzdy (o 400, 900, 1 400 i 1 800 korun) za nepřiměřené ekonomické realitě podnikatelského sektoru. Argumentuje, že by kvůli tomu zaměstnavatelé museli zvýšit i takzvané zaručené mzdy, tedy nejnižší přípustné úrovně mzdy u osmi různých mzdových skupin.
Minimální mzda má náskok
Proti zvýšení minimální mzdy se vymezil také Svaz průmyslu a dopravy České republiky. „Odmítáme jakékoli navrhované zvýšení minimální mzdy, protože návrh není podložený v podstatě žádným hodnocením dopadů navrhovaných variant na zaměstnavatele a trh práce za současné ekonomické situace,“ uvedl SP ČR ve svém stanovisku. Zároveň ale dříve vyjádřil ochotu podpořit zvýšení minimální mzdy o 400 korun s odkazem na fakt, že tato varianta jediná odpovídá „valorizaci prostřednictvím mechanismu navázaného na průměrnou mzdu“.
Minimální mzda bude od příštího roku bohužel jen 15.200 Kč. Hnutí ANO přehlasovalo jak návrh @CSSD na 16.400 Kč, tak kompromisní návrh zvýšení na 15.500 Kč. Neznamená to nic jiného než, že krizi zaplatí běžní zaměstnanci.
— Jana Maláčová (@JMalacova) November 16, 2020
Před dalším růstem minimální mzdy varuje také hlavní ekonom Trinity Bank Lukáš Kovanda. „Minimální mzda se letos zvyšovala o 1 250 korun na 14 600. To představuje nominální nárůst o 9,4 procenta. Minimální mzda tedy letos vzrostla 3,5krát rychleji než mzda průměrná. Je tedy plně opodstatnitelný požadavek zaměstnavatelů, aby v roce 2021 minimální mzda nerostla vůbec,“ uvedl pro CNN Prima NEWS. Podle něho tak má, co se do růstu v porovnání s růstem průměrné tržní mzdy týče, vytvořený dostatečný náskok z letošního roku.
Naproti tomu ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová (ČSSD) neskrývala z výsledku rozhodnutí zklamání. Podle ní hnutí ANO přehlasovalo jak návrh navýšení na 16 400 korun, tak kompromisní návrh na minimální mzdu 15 500 korun. Podle ní tak krizi zaplatí běžní zaměstnanci.
