Velké negativní emoce vyvolává příprava změny v zapisování rodných čísel právě v době, kdy se vláda Petra Fialy (ODS) snaží snížit zadlužení a chce šetřit. Útlum rodných čísel znepokojuje veřejnost i odborníky především kvůli nákladům takového záměru. Členové Národní ekonomické rady vlády (NERV) proto vládu vyzvali, ať od toho ustoupí. S kritikou přišel také Svaz průmyslu a dopravy, podle něhož se firmy už nyní obávají možných problémů.
Ministr pro místní rozvoj Ivan Bartoš (Piráti) v pátek upřesnil, že se nebude jednat o zánik rodných čísel. Od roku 2025 se pouze plánuje, že dojde k útlumu rodných čísel v občanských průkazech a jejich nahrazení údajem bez data narození a pohlaví. V cestovních pasech nebo řidičských průkazech se má rodné číslo vyskytovat i nadále.
Předseda Pirátů Ivan Bartoš Zdroj: ČTK / Profimedia.cz
Ministr pro místní rozvoj Ivan Bartoš (Piráti) Zdroj: ČTK / Profimedia.cz
Předseda Pirátů Ivan Bartoš a ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) Zdroj: ČTK / Profimedia.cz
Předseda Pirátů a ministr pro místní rozvoj Ivan Bartoš na zasedání celostátního fóra České pirátské strany Zdroj: Profimedia.cz
Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS), předseda Pirátů Ivan Bartoš a šéf hnutí STAN Vít Rakušan Zdroj: ČTK / Profimedia.cz
Předseda Pirátů Ivan Bartoš Zdroj: ČTK / Profimedia.cz
Ministr pro místní rozvoj Ivan Bartoš (Piráti) Zdroj: ČTK / Profimedia.cz
Předseda Pirátů Ivan Bartoš a ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) Zdroj: ČTK / Profimedia.cz
Předseda Pirátů a ministr pro místní rozvoj Ivan Bartoš na zasedání celostátního fóra České pirátské strany Zdroj: Profimedia.cz
Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS), předseda Pirátů Ivan Bartoš a šéf hnutí STAN Vít Rakušan Zdroj: ČTK / Profimedia.cz
Národní ekonomická rada vlády proto přišla s prohlášením, že by se snaha o útlum rodných čísel měla pozdržet. „Konstatujeme, že k celému záměru útlumu a konce využívání rodných čísel nebyla zpracována žádná dopadová studie, a to ani při vložení systému mnoha přidělovaných identifikátorů (BSI) do zákona v roce 2021,“ uvedla, prohlášení ale poté bylo ze stránek vlády staženo. „Vede se o tom dále diskuse,“ poznamenala k tomu členka rady Helena Horská.
Vede se dál o tom
— Helena Horská (@HelenaHorska) May 26, 2023
diskuse.
Podle rady vlády také také existují závažné pochybnosti, zda nový systém bude vůbec fungovat. „Z těchto důvodů NERV nedoporučuje v projektu nadále pokračovat,“ uvedli odborníci.
MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT: Musí mě živit 90letí rodiče, říká Jitka. Na důchod čeká od prosince a řeší dluhy za pojištění
S kritikou přispěchal také Svaz průmyslu a dopravy, podle něhož změna přinese pouze komplikace. „Zaměstnavatelům se jednoznačně znesnadní už nyní leckdy těžká komunikace s úřady. S ohledem na to, jak je plánovaná změna procesně a finančně náročná, mají zaměstnavatelé už nyní obavy, aby se na nové povinnosti stihli připravit,“ uvedla v prohlášení zaslaném CNN Prima NEWS právnička svazu Jitka Hlaváčková.
Podle ní je k diskusi, zda jsou důvody pro utlumení používání rodných čísel stále aktuální a relevantní. Velkou otázku vzbuzují zejména náklady u občanských průkazů. Analýza právní kanceláře Rowan Legal a společnosti Grant Thornton vyčíslila celkovou sumu na 56 miliard korun. Bartoš to sice popřel s tím, že se jedná o účelově vypuštěné a nesmyslné číslo, na tiskové konferenci v pátek však neřekl, kolik by změna měla stát.
Jak ale v pořadu 360° na CNN Prima NEWS zdůraznil poslanec Marek Výborný (KDU-ČSL), zákon, který Bartoš prosazuje, byl schválen již v roce 2009. „Od 1. ledna 2025 by měla naběhnout pouze účinnost, že u nových občanek nebudou rodná čísla. Nic víc, nic míň. Strašení, že se celkově zruší rodná čísla a že to bude stát desítky miliard, musím vyvrátit,“ zdůrazňoval.
Dodal, že vláda bude chtít i vyčíslení případných nákladů pro stát, podniky i občany. „Důvod, který k tomu v 2009 zákonodárce vedl, je ochrana osobních údajů,“ doplnil. Ke stažení prohlášení NERV z webových stránek vlády doplnil, že pokud „reagovala na zprávu právní kanceláře – která je úplně vycucaná z prstu a naprosto pochybná – tak místo matení veřejnosti mohlo být stažení lepším řešením“. „Ale to je má domněnka, stanovisko NERV jsem nečetl,“ přiznal.
Nad konečným účtem kroutí hlavou i hlavní ekonom skupiny Roklen Pavel Peterka, podle kterého bude příprava digitalizace a infrastruktury nákladná. „V současné situaci s napjatým rozpočtem je pět desítek miliard neprůchozí. Pokud by měla přijít hlubší digitalizace, bude stát velké množství peněz. Jestli je potřeba začít rodným číslem nebo datovými schránkami, to neumím posoudit,“ řekl pro CNN Prima NEWS s tím, že se budou muset vyřešit bezpečnostní předpisy nebo způsoby uložení dat.
„Otázkou je, jestli přijde vhodná doba. Čekat, až budou veřejné finance zdravé, se nemusí nikdy povést,“ dodal Peterka.
