Vlčí smečka na Českolipsku se rozrostla o čtyři vlčata
Vlčí smečka na Českolipsku má opět nové přírůstky, fotopasti zachytily čtyři nová vlčata. Podle Miroslava Kutala, experta na velké šelmy, žije v současné době v oblasti bývalého vojenského prostoru Ralsko zhruba sedm vlků. „Je to jediná smečka, která žije v našem vnitrozemí. My jsme napočítali celkem 16 teritorií, kde u nás vlci žijí, všechny ostatní jsou ale přeshraniční, jsou na pomezí s Německem, Polskem nebo Slovenskem,“ prozrazuje Kutal.
Vlčí smečka na Českolipsku má opět nové přírůstky, fotopasti zachytily čtyři nová vlčata. Podle Miroslava Kutala, experta na velké šelmy, žije v současné době v oblasti bývalého vojenského prostoru Ralsko zhruba sedm vlků. „Je to jediná smečka, která žije v našem vnitrozemí. My jsme napočítali celkem 16 teritorií, kde u nás vlci žijí, všechny ostatní jsou ale přeshraniční, jsou na pomezí s Německem, Polskem nebo Slovenskem,“ prozrazuje Kutal.
Celkem se v Česku podle zoologů pohybuje několik desítek vlků, odhadem od padesáti do sedmdesáti. V Ralské pahorkatině se jim daří velmi dobře, od roku 2014 přivádějí na svět mláďata rok co rok. „Počet vlků ale zůstává víceméně stabilní, protože ti, co odrostou, si odcházejí hledat vlastní teritoria,“ říká Miroslav Kutal.
Takové teritorium má přitom 200 až 300 kilometrů čtverečních, takže vlci dost často migrují přes hranice. „Je vidět, že zvládají žít i v relativní blízkosti lidí, v lesích hojně navštěvovaných turisty i tam, kde se těží dřevo. Protože jsou aktivní hlavně v noci, tak se s námi v podstatě míjejí a zahlédnout vlka je stále velmi neobvyklé,“ upozorňuje zoolog.
Ilustrační foto
Naopak zachytit vlka s pomocí fotopasti už tak složité není. Lidé, kteří se snaží jejich populaci mapovat, se řídí při umísťování třeba podle trusu. „Dá se říct, že se spíš soustředíme na to, abychom našli místo, kde nám fotopast nikdo neukradne," usmívá se Luboš Beran, zoolog Správy CHKO Kokořínsko. Vlci, pokud zrovna nemají úplně malá mláďata, jsou neustále v pohybu, denně dokážou překonat obrovské vzdálenosti.
V Ralsku se vlkům daří i díky hustým lesům, kde žije velké množství zvěře. O potravu tam nemají nouzi. Případy, kdy se vydali na lov hospodářských zvířat, jsou zatím méně časté než třeba v Beskydech.
Historicky poprvé od doby, kdy se vlci vrátili do České republiky, se podařila potvrdit reprodukce i u krušnohorské smečky. „S jistotou se dá zatím říci, že se smečka rozrostla minimálně o tři vlčata. Je pravděpodobné, že se po Krušných horách pohybují další jedinci i mimo tuto smečku. Terénní pracovníci Hnutí DUHA se snaží zjistit, zda se jedná o samotáře, vlčí pár nebo o další kompletní smečku,“ uvádí koordinátorka Vlčích hlídek Hnutí DUHA v Krušných horách Štěpánka Kadlecová.
Libor Tampier
