vojsko

Polsko vytvoří nový druh vojsk. Dronová vojska vzniknou na počátku příštího roku, oznámil místopředseda polské vlády a ministr obrany Władysław Kosiniak-Kamysz při oslavách svátku polského vojenského námořnictva v Gdyni. Dronová vojska mají podle ministra disponovat leteckými, pozemními, hladinovými a podvodními bezpilotními stroji, dva poslední typy se budou týkat i vojenského námořnictva, uvedla polská televize TVP.

Česko není ve válce, jak občas tvrdí vláda, zdůraznil v rozhovoru pro CNN Prima NEWS bezpečnostní a vojenský expert, generál v záloze Andor Šándor. Aktuální situace Ukrajinců bránících se ruské agresi je podle něj kritická, NATO by ale své vojáky do válkou zmítané země posílat nemělo. Bývalý šéf vojenského zpravodajství se také vyjádřil k hrozbě vypuknutí třetí světové války nebo tomu, jestli Andrej Babiš (ANO) představuje bezpečnostní riziko pro Českou republiku.

Náčelník Generálního štábu Armády ČR Karel Řehka v pořadu 360° na CNN Prima NEWS ocenil zvýšení výdajů na obranu. Armáda podle něj byla „ohlodaná na kost“ a kdyby se s investicemi začalo dříve, nemuseli bychom nyní honit staré resty. V případě vstupu do války má Česká republika k dispozici zhruba 28 tisíc vojáků. Pokud by došlo k aktivaci kolektivní obrany NATO, bylo by na Česku podle Řehky zejména zajištění bezpečného teritoria.

Vyhlášení částečné mobilizace způsobilo v Rusku paniku. Mnozí branci jsou z povolávacích rozkazů v šoku, Vladimir Putin totiž často volá do zbraně i muže, kteří nemají žádnou předchozí vojenskou zkušenost. Při částečné mobilizace měl Kreml přitom oslovit „jen“ brance, kteří už v armádě v minulosti sloužili.

Zatímco raketomety vládnou bojišti na Ukrajině a hrají výrazně ve prospěch obránců, česká armáda je vyřadila před více než deseti lety z arzenálu. Podle bezpečnostního analytika Lukáše Visingra šlo o zásadní chybu, kterou bude Česko muset dohnat. V rámci modernizace armády se nabízí moderní a vysoce efektivní americké salvové raketomety HIMARS, ministerstvo obrany ale kolem jejich možného nákupu spíše přešlapuje.

Ruský velitel vyhrožoval členům jednotky prostřelením nohou, pokud odmítnou jít do útoku. Alespoň tak popisuje svoji službu na Ukrajině jeden z nespokojených ruských vojáků. Postěžoval si také, že ho do války poslali bez jakéhokoliv výcviku.

Některé státy Evropy se připravují na možná bezpečnostní rizika. O budování velké armády, která by odstrašila Rusko, se intenzivně mluví například v Polsku. Bezpečnostní expert Andor Šándor ve vysílání CNN Prima NEWS upozornil na nedostatky české armády, která podle něj při současné bezpečnostní situaci nemá odpovídající kvalitu.

Ukrajinské ozbrojené síly přišly s tvrzením, že sousední Bělorusko, které je jedním z mála spojenců Ruska, uvedlo své jednotky do nejvyšší bojové pohotovosti. O zapojení vojska diktátora Alexandra Lukašenka do války se spekuluje už dlouhé týdny. Vojenští analytici však upozorňují, že Bělorusům se přímá účast v konfliktu příliš nehodí, mimo jiné i z důvodu žalostného stavu jejich armády.

Zdá se, že Finsko a Švédsko jsou každým dnem blíže vstupu do NATO. Obě severské země změnily svůj neutrální postoj v souvislosti s ruskou invazí na Ukrajinu. Podle vojenského analytika Lukáše Visingra by byl vstup obou zemí pro NATO obrovským přínosem.

Česká armáda potřebuje modernizaci arzenálu jako sůl. Dodnes používá zastaralé obrněnce a tanky ještě z dob Sovětského svazu, určité mezery má i v dělostřelectvu. Obzvlášť bojová vozidla pěchoty BVP-2 jsou ve všech ohledech katastrofální a výrazně zaostávají za západní technikou, řekl pro CNN Prima NEWS vojenský analytik Lukáš Visingr. „Tato vozidla měla už dávno opustit naši výzbroj,“ zdůraznil.

Od Rusů už žádné zázraky nečekejme, jejich síla je oproti začátku války poloviční, zatímco Západ dál posiluje Ukrajinu zásilkami zbraní. V pořadu 360° na CNN Prima NEWS to řekl vojenský analytik Jiří Vojáček.

Rusové obnovili ofenzivu u Slovjansku, útočí i v dalších oblastech Donbasu. Ukrajina zase obviňuje Rusko z krádeže kovů z Mariupolu. Okupanti se prý snaží upevnit moc na východě. Putin řekl Macronovi a Scholzovi, že je připraven znovu jednat s Kyjevem o míru. Ruský prezident také podepsal zákon, který ruší horní věkovou hranici pro vstup do ruské armády, uvádí ruská média.