Moderní armády i vůle bojovat. Co by přinesl vstup Finska a Švédska do NATO?

Finská a švédská vlajka

Švédsko a Finsko podaly přihlášku do NATO

Zdá se, že Finsko a Švédsko jsou každým dnem blíže vstupu do NATO. Obě severské země změnily svůj neutrální postoj v souvislosti s ruskou invazí na Ukrajinu. Podle vojenského analytika Lukáše Visingra by byl vstup obou zemí pro NATO obrovským přínosem.

„Zatím největší reálné posílení kapacit NATO přinesl vstup Polska v roce 1999, ale zapojení Švédska a Finska by bylo ještě významnější. Obě země mají velmi schopné ozbrojené síly, moderní zbrojní průmysl i společnost, která je ochotná podílet se na obraně. Ze všech hledisek proto budou představovat významné vojenské posílení,“ řekl Visingr v rozhovoru pro CNN Prima NEWS.

Boje se Stalinem i Hitlerem, pak neutralita. Jak Finsko putovalo do náruče NATO?

Ruská invaze na Ukrajinu přinesla mimo jiné přehodnocení zahraniční politiky Finska. V posledních dnech se zdá, že jsou dříve neutrální Finové společně se Švédy den ode dne blíž vstupu do NATO. Jak ale vůbec ona finská neutralita – známá také jako finlandizace – vznikla? Nutno podotknout, že Finové během 20. století několikrát bojovali o vlastní existenci. V časech druhé světové války se nejdřív bránili SSSR, nakonec na straně spojenců dopomohli k porážce nacistického Německa.

Nutno podotknout, že Finsko i Švédsko již dlouhé roky se Severoatlantickou aliancí úzce spolupracují. Někdy se proto o nich hovoří jako o kvazi členech NATO. Podle Visingra bude oficiální vstup obou zemí do aliance důležitý i ze symbolické roviny. Jaké konkrétní posílení by ale přinesl?

„Za zmínku stojí firmy Saab, Bofors či Patria, což jsou světově velice respektované společnosti. Oba státy používají tanky Leopard 2. Švédsko disponuje stíhačkami Gripen, Finsko zase letouny Hornet, nedávno se navíc rozhodlo pořídit si také stíhačky F-35. Dále mají tyto severské země velmi silné dělostřelectvo, Švédové i vynikající loďstvo pro pobřežní operace,“ zmínil Visingr.

Vojenský analytik rovněž poukázal na schopnost Finska mobilizovat během krátkého času neuvěřitelný počet vojáků. Konkrétně 280 tisíc mužů a žen z celkových zhruba 5,5 milionu obyvatel. To je umocněno stále povinnou vojenskou službou i vůlí Finů bránit svou zemi.

Podle různých průzkumů jsou nejodhodlanějším evropským národem, co se týče obrany země se zbraní v ruce. I Švédsko v těchto žebříčcích figuruje na vysokých příčkách. V roce 2018 navíc obnovilo povinnou vojenskou službu, což výrazně zvýšilo bojeschopnost země.

Oficiální žádost o členství podaly oba státy v polovině května. Jejich vstupu do Severoatlantické aliance v současnosti blokuje už prakticky jen odmítavý postoj Turecka. Podle něj Finsko i Švédsko ukrývají osoby napojené na militantní Stranu kurdských pracujících (PKK) a na stoupence Fethullaha Gülena, kterého Ankara obviňuje z organizování pokusu o státní převrat v roce 2016.

Představitelé Finska i Švédska v současnosti s Tureckem jednají a snaží se dojít ke společné dohodě, aby jejich vstup do NATO proběhl bez problémů.

Tagy: