Válka na Ukrajině (2. 6.)
Česká armáda potřebuje modernizaci arzenálu jako sůl. Dodnes používá zastaralé obrněnce a tanky ještě z dob Sovětského svazu, určité mezery má i v dělostřelectvu. Obzvlášť bojová vozidla pěchoty BVP-2 jsou ve všech ohledech katastrofální a výrazně zaostávají za západní technikou, řekl pro CNN Prima NEWS vojenský analytik Lukáš Visingr. „Tato vozidla měla už dávno opustit naši výzbroj,“ zdůraznil.
Vláda před několika měsíci schválila materiály, které by měly výrazně zrychlit dlouho plánovanou modernizaci české armády. V následujících dvou letech stát plánuje nakoupit vojenský materiál a uhradit modernizační projekty za více než 48 miliard korun. Ve výdajích se počítá jak s pořízením balistických střel a ručních palných zbraní, tak s nákupem obrněnců a další těžké vojenské techniky.
Zatímco čeští vojáci sbírají ve světě pochvalu, v případě tuzemského arzenálu tomu tak zdaleka není. Česká republika totiž v této oblasti dlouhodobě zaostává. „Hlavní problém je v ozbrojených pozemních silách. Tam máme největší dluh, jsou zanedbané. Co by se mělo akutně řešit, jsou bojová vozidla pěchoty. Stávající BVP-2 mají katastrofální konstrukci a už měla dávno opustit naši výzbroj,“ sdělil vojenský a bezpečnostní analytik Visingr.
Základní sovětská konstrukce BVP pochází ještě ze 60. let minulého století, přičemž v 80. letech se řada těchto vojenských strojů licenčně vyráběla na území Československa. Dnes mají v porovnání se západní technikou co dohánět. „Jsou dávno za hranicí původní kalkulované životnosti. Jak řekla paní Černochová, kdyby kluci ze 7. mechanizované brigády nedělali zázraky, tak ta vozidla už dávno nefungují,“ pokračoval expert na moderní zbraně.
BVP ve službách české armády má zkrátka celou řadu zásadních nedostatků. Kromě nízké odolnosti a nevyhovující výzbroje se v porovnání s novějšími obrněnci vyznačuje i slabším pancířem. „Z hlediska ergonomie jde o nejhorší dopravní prostředek, jaký kdy kdo vyrobil. Téměř ze všech pohledů, které vás napadnou, je toto vozidlo totální katastrofa. Měli jsme se ho už dávno zbavit,“ nešetřil kritikou Visingr.
Jedinou silnou stránkou vozidla je jeho obojživelnost. Schopnost plout po vodě je ale vykoupena právě nedokonalou ochranou osádky. „Pokud bych si měl vybrat, jestli být ve 20tunovém vozidle, které plave, nebo ve 30tunovém vozidle, které má o poznání silnější pancíř, nemám pochybnosti o naprosto zdrcujícím výsledku této ankety,“ sdělil odborník redakci CNN Prima NEWS.
Modernizované BVP-2, které používá česká armáda, se sice dočkala jiné věže s lepším kanónem, technologicky i konstrukčně ale stále jde o zastaralý stroj. I to je důvod, proč současný i minulý kabinet tlačit na modernizaci bojových vozidel pěchoty. Do užšího výběru se dostaly německý Lynx, rakousko-španělský ASCOD či švédské CV90.
„Ať už vybereme cokoliv ze tří možných uchazečů, bude to obrovský skok dopředu pro naši armádu. Jsou mnohem odolnější a lépe chrání osádku i převážené pěšáky. Z hlediska palebné síly jsou úplně jinde. Mají nesrovnatelně lepší výzbroj i elektronické vybavení. Ze všech hledisek to bude znamenat ohromný posun, třeba i o dvě generace dopředu,“ poznamenal Visingr.
Horkým kandidátem na zpestření arzenálu české armády je německé bojové vozidlo pěchoty Lynx. Zdroj: Rheinmetall/Steyr
Vyřazení raketometů? Velká chyba
Z pozemních sil by se výrazných změn měly dočkat tanky. Německé ministerstvo obrany uvedlo, že ještě letos česká armáda obdrží darem 14 starších kusů Leopardů 2 ve verzi A4 a jednu vyprošťovací variantu. Krom toho začne ČR vyjednávat s Německem i o nákupu dalších až 50 Leopardů 2 A7+, tedy nejmodernějších verzí tohoto bitevního stroje.
Další složka armády, která by si zasloužila nový arzenál, je dělostřelectvo. Zde nahradí letité houfnice vz. 77 Dana francouzská děla Caesar. Co ale české artilerii stále chybí, jsou raketomety s dlouhým dostřelem. „Armáda je v roce 2010 bez náhrady vyřadila, což se ukazuje být velkou chybou. Konflikt na Ukrajině znovu potvrzuje důležitost dělostřeleckých raketometů,“ připomněl Visingr současné dění na východě Evropy.
U letectva by podle něj mohlo dojít k výměně švédských Gripenů za modernější americké letouny F-35. Sovětské protiletadlové systémy 2K12 Kub zase ustoupí ve prospěch izraelských raketových kompletů Spyder krátkého až středního dosahu.
Nákup ano, „česká cesta modernizace“ nikoliv
Velkou bolístkou české obrany byly dosavadní snahy prodloužení životnosti staré bojové techniky. Typickým příkladem „české cesty“ modernizace je podle Visingra tank T-72M4 CZ.
„Není vůbec špatný, ve své době šlo o jednu z nejlepších modernizací sovětského tanku T-72. Ale je jich strašně málo – mít 30 tanků (v aktivní službě) je absurdní a projekt byl nesmyslně předražený. Původně se počítalo s několika stovkami. Když se počáteční fixní náklady rozpočítaly na těch 30 kusů, ve výsledku by to vyšlo stejně, jako kdybychom si koupili nové tanky,“ vysvětlil vojenský expert.
Tyto tanky dále používají systém řízení palby. Ač je sám o sobě povedený, už se několik let nevyrábí. Nejsou tedy na něj náhradní díly. „V praxi je ze 30 modernizovaných tanků v provozu jen 20. Zbylých 10 se používá jako zdroj náhradních dílů. To také není úplně optimální,“ konstatoval Visingr.
Modernizovaná verze tanku T-72M4 CZ. Česko má v aktivní službě 30 kusů. Zdroj: Profimedia.cz
Jak ukazuje i situace na Ukrajině a fotografie „odvíčkovaných“ ruských tanků, velkou nevýhodou je samotná konstrukce z dob Sovětského svazu. Nabíjecí automat se totiž nachází ve věži stroje, proto stačí jeden dobře mířený zásah protitankovou střelou a veškerá munice vybuchne a utrhne věž z korby.
O to optimističtěji vypadá možný nákup nejnovějších verzí německých tanků Leopard 2. „Postavme prostě dva německé tankové prapory. Okopírujme je z Bundeswehru včetně struktury, organizace a výcviku, jen místo nákladních Manů mějme Tatry. Pokud od nich máme přebírat německé tanky, tak se vším všudy,“ uzavřel Visingr. České T-72M4 CZ by pak nechal jen záložníkům.
