360°, Karel Řehka, Radek Pech - 23.2. v 21:30
Náčelník Generálního štábu Armády ČR Karel Řehka v pořadu 360° na CNN Prima NEWS ocenil zvýšení výdajů na obranu. Armáda podle něj byla „ohlodaná na kost“ a kdyby se s investicemi začalo dříve, nemuseli bychom nyní honit staré resty. V případě vstupu do války má Česká republika k dispozici zhruba 28 tisíc vojáků. Pokud by došlo k aktivaci kolektivní obrany NATO, bylo by na Česku podle Řehky zejména zajištění bezpečného teritoria.
„Armáda byla ohlodaná na kost, do obrany se neinvestovalo, to je prostě realita,“ řekl náčelník Generálního štábu Armády ČR Karel Řehka v pořadu 360° na CNN Prima NEWS. Podotkl, že kdyby se do obrany investovala dvě procenta HDP například od roku 2014, nemuseli bychom nyní honit staré resty. „Mohli bychom se daleko více soustředit na integraci a na nové technologie,“ popsal Řehka.
MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT: Bez USA má problém Ukrajina, ale i my. Putin může ukončit válku klidně zítra, říká Pojar
Podotkl, že důležité je nejen zvýšení výdajů na obranu, ale také zákon o financování obrany. „Je to odvážný krok vlády. Když nemáte předvídatelný rozpočet, nemůžete dělat jakékoliv obranné plánování. Poprvé v novodobých dějinách bude mít armáda předvídatelný rozpočet. Ten zákon umožňuje efektivněji investovat do strategických projektů,“ řekl náčelník Generálního štábu.
Zároveň popsal, co by následovalo, kdyby Severoatlantická aliance vstoupila do války a aktivovala kolektivní obranu. „Aliance má zpracované předběžné obranné plány. Ty se naplňují takzvaným modelem sil, které jsou odstupňovány v různých úrovních připravenosti. Některé musí být schopny fungovat do 10 dnů, jiné do 30, některé později,“ uvedl Řehka.
Česká republika by podle něj měla dvě hlavní role. „Část sil by šla bojovat a zbytek by zajistil tranzit. My bychom museli zajistit nějaké hostování jednotek a zabezpečit bezpečné teritorium. Všechno, co má ruce a nohy v armádě, by do toho bylo zapojené,“ uvedl Řehka.
Česká armáda má podle něj zhruba 28 tisíc vojáků z povolání. „Jsou v tom ale i složky, které jsou mimo armádu. Například vojenské zpravodajství na ministerstvu a podobně. To, co je v mé podřízenosti, je nějakých 23 500 lidí,“ sdělil Řehka. Dodal, že do roku 2030 je v plánu zvýšit toto číslo na 30 tisíc. „Zároveň máme ambici, abychom měli aktivní zálohy na úrovni 10 tisíc. Dnes máme nějakých 4 500 záloh,“ uvedl.
Připomněl, že v okamžiku, kdy začnou docházet lidé na úkoly, dojde k mobilizaci nějaké části společnosti. „S tím naše legislativa normálně počítá. Buď je to úplná mobilizace, anebo třeba jenom výběrové doplňování pracovní povinnosti,“ popsal Řehka. Zdůraznil, že to ale není jako za první světové války, kdy všichni dojdou na nádraží a jedou na frontu. „Takhle by to rozhodně nebylo, ale mohli byste potřebovat třeba řidiče, IT nebo nějaké další odbornosti,“ řekl.
