Volvo je jednou z těch automobilek, která ukončila vývoj spalovacích motorů a vše vsadila na elektromobilitu. Aktuálně už má ve svém portfoliu čtveřici plně bateriových vozů, které si okamžitě získaly sympatie nejen zákazníků, ale i motoristických novinářů. Jak jezdí nejstylovější z nich s označením EC40? Na to se podíváme v redakčním testu.
Volvo C40 je vlastně SUV-kupé vycházející z už dříve představeného klasického SUV XC40 Recharge. To znamená, že má pozvolněji se svažující záď karoserie s extravagantnějšími prvky a celkově by tak mělo působit atraktivnějším dojmem. Na rozdíl od XC40 se ale nabízí pouze s elektrickým pohonem. Ještě upřesníme, že Volvo si nedávno pohrálo s označeními vozů, aby více odpovídalo současné modelové řadě. I proto se teď C40 jmenuje EC40 a elektrická XC40 Recharge pak EX40. To jen pro vysvětlení.
K TÉMATU: Elektromobily se už dojezdem vyrovnají běžným autům. Některé ujedou přes 700 kilometrů
Snížená záď se specifickými brzdovými světly SUV-kupé vyloženě sluší a spolu s kombinací zaslepené masky chladiče a mnou zkoušené šedé barvy jde o docela pohledný kousek. A byť se na první pohled může zdát, že jde o malý městský elektromobil, ve skutečnosti je Volvo EC40 poměrně velké. Na délku totiž měří 4440 milimetrů, čímž je delší než Škoda Karoq.
Pod přední kapotu se nachází schránka o velikosti 31 litrů. Zdroj: Jan Markovič
I díky prostorné kabině a kufru, který pobere 413 litrů nákladu, jde tedy o plnohodnotné rodinné auto. Nikoliv jen o nějaký druhý nebo dokonce třetí vůz do rodiny na městské popojíždění. Vpředu pod přední kapotou je navíc ještě takzvaný frunk, kam můžete pohodlně schovat špinavý nabíjecí kabel. Celý interiér se pak napříč všemi výbavami obejde bez kůže, kterou Volvo kvůli ekologii nahradilo textilií i dalšími udržitelnými materiály.
3D mapa na přístrojové desce
Látková sedadla tak sice nevypadají kdovíjak luxusně, ovšem účel plní na jedničku. Jsou pohodlná a v zatáčkách pevně drží tělo, aby nevypadávalo. Přístrojová deska je přehledně uspořádaná. Najdeme tu středový displej s vynikajícím propojením od Googlu, ale trochu zastaralejším zobrazením. Před řidičem je ještě velký přístrojový štít s všemožnými údaji o jízdě i vestavěnou mapou.
Interiér je doslova protkaný ekologickými materiály. Zdroj: Jan Markovič
Už tradiční volant potěší ideálními proporcemi a intuitivními tlačítky pro ovládání multimédií či tempomatu. Povedeným detailem je pak gumová 3D mapa švédského rodiště Volva, tedy města Göteborgu, která zdobí panel před spolujezdcem a výplně dveří. Nechybí ani klasická „páka“ pro ovládání automatické převodovky.
Volvo C40 se na českém trhu prodává se třemi pohony, tedy se základním Single, na dojezd zaměřeným Single Extended Range s větší baterií a jako Twin se dvěma elektromotory, který je připraven pro řidiče preferující co nejvyšší výkon a rychlost. Kompletní přehled technických údajů, výbavy a cen Volva EC40 najdete pod tímto odkazem.
Reálný dojezd 470 kilometrů
Já měl tu možnost vyzkoušet verzi Single Extended Range s poháněnou zadní nápravou, středně výkonným elektromotorem (184 kW / 252 k) a větší baterií o kapacitě 82 kWh. Podle výrobce by tedy mělo jít o provedení s nejdelším možným dojezdem až 584 kilometrů. Mně se však ani přes velmi slušnou spotřebu 16,8 kWh/100 km nepovedlo k této hranici za dobu testu přiblížit. Na jedno nabití jsem ujel nanejvýš 470 kilometrů, což je ale stále fantastická hodnota.
Co mě trochu mrzelo, bylo, že Volvo EC40 na rozdíl od řady jiných elektromobilů nenabízí možnost rychlého nastavení rekuperace, třeba pomocí páček pod volantem. Místo toho je nutné najít v menu poměrně ztracenou položku nastavení, která umožní nulovou rekuperaci, tedy plachtění, automatickou a také řízení jedním pedálem.
Vrcholné EC40 Twin Motor Performance pohání dva elektromotory poskytující dohromady systémový výkon 325 kW. Zdroj: Jan Markovič
To v překladu znamená, že po sundání nohy z plynu dojde k okamžitému nástupu maximální rekuperace, což vyžaduje na řidiči opravdu pečlivou práci s plynem. Pro co nejlepší spotřebu není ani vhodný automatický režim, který někdy jedná zmatečně a často nepředvídatelně. Pro pohodlné svezení tak nezbývá než plachtit, což je škoda.
Rychlé na silnici i nabíječce
Ještě že EC40 umožňuje nabíjet na veřejných rychlonabíječkách výkonem až 200 kilowatt. Z deseti na 80 procent se tak za ideálních podmínek dobije za pouhých 28 minut. Poměrně rychlé je i samotné auto. To z nuly na stovku vystřelí za 7,2 sekundy a zarazí se až o omezovač na 180 km/h. Ve městě je dynamika více než dostačující a jediné, kde by vám mohla chybět, je pouze při předjíždění z vyšších rychlostí.
Co se týče jízdních vlastností, tak ani tady nemám stylovému Volvu moc co vytknout. Pohodlně žehlí většinu městských nerovností včetně obávaných kostek. Karoserie nikde nevrže, nevibruje ani nebouchá. Dorazy tlumičů jsou slyšet jen opravdu vyjímečně po projetí hlubokého kanálu nebo vysokého zpomalovacího prahu. Řízení sice nepatří k nejpřesnějším, každopádně na proplétání v úzkých uličkách či garážích je ideální. Působí totiž překvapivě lehkým dojmem.
Každý den v bezpečí domů
Volvo EC40 je tedy elektromobilem pro každý den, který se nezalekne ani delšího víkendového výletu. Díky dlouhému dojezdu a rychlému nabíjení totiž odpadají ty největší kompromisy spojené s užíváním plně bateriových vozů. Karoserie SUV-kupé zároveň přináší hodně stylu, ale zároveň prostornosti. Vše ještě podtrhuje komfortní naladění podvozku a řada bezpečnostních asistentů, které se postarají o to, abyste vždy dorazili v bezpečí domů. Inu, tím je Volvo odjakživa proslulé.
Jediným problémem tak může být cena, která začíná na 1 293 000 Kč a na 1 364 300 Kč v případě testované verze Single Extended Range s dlouhým dojezdem. V porovnání s konkurenty ale nijak zvlášť nevyčnívá. Přesvědčit se můžete sami pod tímto odkazem.
