Výkony na Tour nebyly normální, říká bývalý cyklista. Doping naznačují i další

O dopingovém podezření se otevřeně mluví ve spojitosti s týmem Arkéa-Samsic, u kterého během Tour de France proběhla razie a v současné době se celá věc vyšetřuje. Francouzská stáj přitom ani nedosáhla na nejvyšší příčky a její největší hvězda Nairo Quintana skončila „až“ sedmnáctá. Dalšími spekulacemi teď po skončení „Staré dámy“ plní veřejný prostor někteří cyklisté.

Nejvíce ohromující byly výkony stáje Jumbo-Visma. Lídr týmu Primož Roglič se držel dlouho v čele, mocně mu vypomáhal Tom Dumoulin, který nakonec v celkové klasifikaci skončil sedmý. Jiný jezdec nizozemské skvadry Wout van Aert byl také velmi platným domestikem a k tomu dokázal ukořistit dvě etapová prvenství.

Roglič soupeřil především se slovinským krajanem Tadejem Pogačarem. Ten svět uhranul svým představením ve 20. etapě, tedy individuální časovce končící na Planině krásných dívek. Díky suverénně nejrychlejšímu času z celého startovního pole na sebe oblékl žlutý dres a druhý den ho dovezl do Paříže.

Ti, kteří se vyznají, ví, že to není normální

„Po etapě (v pořadí 15., pozn. red.), která končila na Grand Colombieru, jsem se na Tour de France nedíval,“ řekl pro Ouest-France Stéphane Heulot, který na slavném závodu v minulosti jezdil několik dní ve žlutém trikotu. „Chce se mi z toho zvracet,“ podotkl dále 49letý Heulot s tím, že se mu průběh třítýdenního putování po Francii zdál podezřelý.

Zpochybňovány jsou výkony předních týmů (včetně Jumbo-Visma) zejména v těžkých stoupáních, kde dosahovaly nevídaných, a tedy rekordních, rychlostí. „Ti, kteří se v závodění vyznají, ví, že to není normální. Už v minulosti jsme byli poučeni, že když nějaká stáj takto výrazně dominuje, něco se za tím skrývá,“ uvedl také pro Ouest-France další bývalý francouzský cyklista Romain Feillu. Svoji skeptickou optiku podpořil naznačením, že závodníci mohou používat nové produkty podporující výkonnost, případně částečně mechanizovaná kola.

Všichni jezdci samozřejmě během závodu podstoupili antidopingovou kontrolu a zatím se neobjevil žádný pozitivní případ. A kola zase prošla skenem, aniž by se někde objevil technologický prohřešek.

Přesto se objevují názory, podle kterých někteří závodníci mohou balancovat na hranici etiky. Zvlášť teď, v sezoně, jejíž průběh není vinou pandemie klasický. Vyladit ideálně kondici na Tour de France mohlo být v pozastavené sezoně těžší než kdy jindy. Těžko někdo bude riskovat skrze „profláklé“ dopingové prostředky jako například erythropoetin (EPO). Nicméně medicína neustále kráčí mílovými kroky dopředu, a tak se objevují nové možnosti, jak tělo pošťouchnout a přitom respektovat seznam látek zakázaných Světovou antidopingovou agenturou (WADA).

Vítěze Tour zpochybňující názory mrzí

Guillaume Martin, tedy 11. muž a nejlepší domácí jezdec letošní Tour, sám trochu pochybuje, jak je to s poctivým přístupem týmů a závodníků. „Nedal bych svoji ruku do ohně za to, že celý peloton je čistý,“ řekl pro Radio France. „Novináři mají pochybnosti, je to jejich práce. Ale já se jimi nemohu zabývat, protože bych pak nemohl závodit. Když jsem skončil 11., tak jaké by bylo moje reálné umístění?“ tázal se Martin.

Pro nařčení například slovinského šampiona Tadeje Pogačara ale neexistuje žádný přímý důkaz. Tomu je z některých názorů analyzujících ryzost jeho výkonů smutno. „Vím, že doping ohrožuje zdraví sportovců, proto jsem se mu vždy vyhýbal. Dnes nemáme co skrývat. Myslím si, že se v cyklistice – i přes neustálé klima podezření – udělalo dost v boji proti dopingu. Je pravda, že mě mrzí to, jak lidé zpochybňují mé výkony,“ konstatoval Pogačar po skončení Tour de France pro L’Equipe. „Mojí jedinou obranou je to, že jsem spokojený se svojí konzistentností,“ dodal.

Posledním potvrzeným dopingovým hříšníkem na Tour de France byl v roce 2012 Lucemburčan Fränk Schleck, kdy byl pozitivně testován na přítomnost diuretik.