Vypěstujte si na zahradě rostliny se sluníčkovým jménem

Slunečnice původem pochází ze Severní Ameriky, do světa se rozšířily v 16. století, přičemž v potravinářském průmyslu se začaly využívat až v 18. století. Jsou to svým způsobem výjimečné květiny, které na sebe upoutají pozornost v jakékoliv zahradě – vyniknou jak u starých venkovských stavení, tak v městském parku.

Pěstujeme je v květinových záhonech i na trávníkových plochách Jednotlivě vyniknou i v menších slunečnicových seskupeních. Nižší druhy jsou vhodné i do letničkových výsadeb či pro pěstování v nádobách na terasách, balkonech i okenních parapetech.

Nároky na pěstování

Slunečnice vyžadují slunné stanoviště chráněné především proti prudkému větru, který může vyšší druhy snadno polámat či vyvrátit z kořenů, a vzdušnou na živiny bohatou propustnou zeminu. Za teplých slunečných dnů jsou náročnější na zálivku, nedostatek vláhy se brzy projeví výrazným svěšením listů i květů. Po zálivce však rostliny obnoví velice rychle zásoby vody. Slunečnice by se tedy měly dostatečně zalévat, za teplého počasí každý den. Pokud je zemina dostatečně výživná, nemusíme je hnojit.

Kdy a jak vysévat

Běžně pěstované zahradní druhy slunečnic jsou jednoleté a množí se výsevem. Semena vyséváme přibližně v polovině dubna, a to buď do květináčů, nebo přímo na konečné stanoviště na zahradě, zeminu je nutné udržovat stále vlhkou. Slunečnice klíčí spolehlivě asi během jednoho týdne a do květů dorostou přibližně za tři měsíce. Pokud si tedy děti budou chtít během prázdnin vypěstovat svou vlastní slunečnici, mohou vysít semínka i na začátku července a při příznivém počasí se ještě během října dočkají květů. Semínka z květů takto pozdně vysévaných slunečnic ale již nejsou dostatečně vyzrálá, špatně klíčí a je lepší je ponechat jako potravu pro ptáky.

Jaké vybírat odrůdy

Odrůdy, které jsou dnes pěstované, mají mnoho rozličných tvarů, velikostí a barev, které se pohybují od odstínů bílé, žluté, oranžové až po červenou či černou. Slunečnice jsou známé pro své otáčení se za sluncem, později však díky dozrávání semen úbor těžkne a sklání se k zemi. Pro pěstování můžeme vybírat i odrůdy vysoké až 4 m, jako je např. Kong F1, ale i druhy nižší v různých barevných odstínech, plnokvěté i jednoduché. V posledních letech se zájem soustřeďuje na slunečnici nízkého vzrůstu, určenou pro pěstování na okrajích záhonů a především pak v nádobách – Pacino F1. Tato skupina je navíc dodávána ve směsi 3 barev.

  • Pacino Cola má zlatožluté okvětní lístky a tmavý střed

  • Pacino Gold má zlatožluté okvětní lístky a zelenožlutý střed

  • Pacino Lemon má citronově žluté okvětní lístky a zelený střed

Rostliny dosahují výšky pouze 30–⁠40cm a nevyžadují při pěstování použití retardátorů růstu. Rostliny se větví a tím dochází k postupnému nakvétání více květů najednou. Velikost (šíře, košatost) rostliny závisí především na počtu rostlin v nádobě a velikosti pěstební nádoby. Pro získání většího efektu se vyplatí sesazení několika rostlin pro dosažení kompaktního celku s velkým množstvím postupně nakvétajících květů. Rostliny tvoří menší listy, silné stonky a vyznačují se výborným zdravotním stavem.

Využití si získávají především do směsných výsadeb s převislými letničkami, které tvoří dekorativní podsadbu a efektní je především částečné zakrytí pěstebních nádob. Proto je vhodné využít druhy poléhavé tvořící mírný převis jako např. vitálka položená, tymofila, limnatka, drobnokvětý afrikán, nebo všelicha iberkolistá ad. Výsev se provádí dubnu do menších květináčků, předpěstování mladých rostlin trvá 3–⁠4 týdny, následně se rostlinky sesazují do pěstební nádoby. Rostliny vyžadují slunné stanoviště a vydatnou zálivku. Vzhledem k omezenému pěstebnímu prostoru je prospěšné rostliny alespoň 1× týdně přihnojit tekutým plným hnojivem na kvetoucí rostliny.

Aby co nejdéle kvetly

Dobu kvetení u větvených kultivarů můžete prodloužit až do prvních mrazíků. Jakmile začnou u odkvetlých květenství zrát semena, celý květ odstřihněte. Rostlina tím přesune svou energii k ještě k nerozkvetlým poupatům. K řezu (jako součást aranžmá) používejte vždy jen čerstvě otevřené květy. Poznáte je podle toho, že ve středovém terčíku mají otevřených jen velmi málo trubkovitých květů. Ve váze vám vydrží až dva týdny. Slunečnice využijte i do suchých vazeb. K sušení vybírejte právě otevírající se květenství. Už rozkvetlé květy při sušení ztrácí po odřezání okvětní plátky, takže v suchých vazbách pak nevypadají moc vábně. Pro sušení je nevhodnějším kultivarem Sonja.

Slunečnice i pro alergiky

S dobou kvetení slunečnic je spojena i přítomnost pylu, který patří k velmi výrazným alergenům. Šlechtitelům se ale podařil husarský kousek: vyšlechtili hybridy se sterilními květy bez pylu, jež se nemusí bát postavit do vázy na stůl ani alergici. Vhodnými odrůdami je např. Baby Bear F1Starburst Panache F1 ad.

Prima tipy:

  • květy slunečnic ve váze vydrží přibližně 14 dnů
  • pro slunečnice je typický heliotropismus, tj. schopnost otáčet květy během dne za slunečním svitem. Podle této schopnosti a typické žluté barvy květů dostaly slunečnice i název – latinské jméno Heliantus je odvozené z řeckých slov hélios – slunce a anthos – květ
  • slunečnice jsou i významnými zemědělskými plodinami. Ze semen se vyrábějí jedlé oleje, vyloupaná semena se konzumují
Tagy:
květ zahrada Severní Amerika rostliny slunečnice zemina okvětní lístek druhy slunečnic pěstování slunečnic