Snižte nejistotu a podpořte životaschopné, apelují čeští ekonomové

Ekonomická krize bude v příštích měsících unikátní svou obrovskou nejistotou a rozsahem problémů s platební morálkou. Státní pomoc, která přijde pozdě, či nebude předem jasné, kdo ji dostane a kdo ne, může situaci výrazně zhoršit. Těmito slovy začíná dokument, který pod hlavičkou think tanku IDEA patřícího pod křídla výzkumného pracoviště CERGE-EI vydal známý ekonom a člen Ústředního krizového štábu Filip Matějka. „Nejistota, která je pro firmy jednou z nejhorších věcí, se projevuje hned dvakrát. Jednak ohledně budoucího vývoje byznysu po odeznění pandemie, jednak ohledně státní pomoci. Ze zpětné vazby od našich členů víme, že často neúspěšně čekají na státní pomoc dlouhé týdny a čelí tradičně přebujelé byrokracii,“ řekl CNN Prima NEWS Vladimír Dlouhý, prezident Hospodářské komory ČR.

Jedenáctistránkový text nesoucí název „Jak probudit ekonomiku: Zklidnit, rozehřát, s něčím se rozloučit“ podává vládě návod, jakými principy by se při restartu českého hospodářství měla řídit. Za jedno z největších rizik ekonomické obnovy Filip Matějka považuje právě přetrvávající nejistotu. Vláda by podle něho měla urychleně dokončit a ujasnit krátkodobá opatření státní podpory nebo připravit scénáře pro případ, že by se epidemie koronaviru vrátila. „Navržená opatření jsou obecně podle mého názoru v pořádku. Stát určitě od začátku neplánoval politiku pomalé a neefektivní pomoci. Problém většinou nastává při realizaci, protože současná situace zasáhla tak velkou část ekonomiky, že úřady nejsou schopny úkony dostatečně rychle uskutečnit,“ řekl CNN Prima NEWS Jakub Seidler, hlavní ekonom ING Bank.

Máme prostor k zadlužení

Podle Seidlera je také třeba myslet na to, že postoj státu se hodně vyvíjí v čase, a tak se jeho postupem připravila řada opatření, která již smysl mají, přestože se o nich v zárodku koronavirové pandemie vůbec nepřemýšlelo. „Nad rámec doporučení zmíněných v dokumentu bych zatím nic dalšího nedodával. Je potřeba ekonomiku co nejdříve otevřít a omezit restrikce. Zároveň je nutné pokračovat v technickém zdokonalování chytré karantény a připravovat se na příchod dalších vln epidemie,“ shodl se Seidler s Matějkou v potřebě být připraven na případný návrat nákazy.

ANALÝZA: Vládní pomoc podnikatelům. Jaké jsou sliby versus realita

Byznys

Když do Česka dorazil koronavirus, vláda přijala rychlá a razantní opatření proti jeho šíření. Karanténa se ale dotkla značné části tuzemské ekonomiky a podnikatelé bez pomoci jen těžko přežijí. Předseda vlády Andrej Babiš (ANO) a vicepremiéři Karel Havlíček a Alena Schillerová (oba za ANO) přišli s velkolepými sliby ještě velkolepějších částek, které na záchranu českého byznysu vyčlení. Jenže realita je zatím diametrálně odlišná.

Matějka vedle rychlosti zdůrazňuje potřebu likvidity pro firmy a podnikatele. Vyzývá vládu, aby povzbudila platební morálku například skrze odklady nájmů, nebo pomohla firmám s cash-flow prostřednictvím úvěrových programů. Ale i například s využitím odkladu plateb daně z přidané hodnoty. „Stát by měl spustit úvěrové garance, aby společnosti, které utrpěly vlivem vládních opatření ekonomické ztráty, mohly čerpat půjčky,“ přidává se Dlouhý. Vláda by podle Matějky měla preferovat mladé, malé a střední podniky „Státu se zatím vůbec malé a střední podniky podporovat nedaří. Vláda naopak systematicky podpořila velké oproti malým,“ řekl CNN Prima NEWS Dominik Stroukal, hlavní ekonom skupiny Roklen, která s Matějkovou studií až na drobné výjimky souhlasí.

Ke slovu by se podle Matějky měly dostat také vládní výdaje, které povzbudí agregátní poptávku v ekonomice. Tedy nejen ty, kterými se stát snaží zabránit bezprostřednímu zvýšení nezaměstnanosti skrze programy Antivirus nebo Covid. Filip Matějka zmiňuje konkrétně investice do digitalizace státní správy, do životního prostředí a celkově důraz na dlouhodobý časový horizont. Stejný názor má také Vladimír Dlouhý. „Česko má velkou výhodu, že patří k nejméně zadluženým ekonomikám v Evropské unii. Máme tak výrazný prostor k efektivnímu a účelnému navyšování vládních výdajů, respektive zadlužení. Koronavirová krize má paradoxně velký potenciál prostřednictvím vládních investic do dopravní nebo digitální infrastruktury nastartovat růst přidané hodnoty v tuzemské výrobě,“ doplnil.

Vláda prý zapomíná na snižování daňové zátěže

Podle Dominika Stroukala se ale zapomíná na jinou vládní stimulaci, kterou je snižování daňové zátěže. „Máme obrovské zdanění práce a komplikujeme tím zaměstnávání v té nejhorší možné době. Obávám se ale, že snižování těchto daní je politicky neprůchodné. Vláda vždy radši vezme lidem peníze a pak jim je zabalené s mašlí vrátí. Pokud by jim je nechala, podpořila by je úplně stejně. Jenže když vám někdo něco nevezme, tak to nevypadá tak dobře, jako když vám něco dá,“ vysvětlil Stroukal.

Celkově ale mezi CNN Prima NEWS oslovenými experty panuje ohledně předložené studie soulad a spokojenost, že nějaký takový dokument vůbec vznikl. Dominik Stroukal ji dokonce považuje za koncentrovanou učebnici základních ekonomických principů, „o kterých by člověk čekal, že je členové vlády musí znát, jinak by neměli vůbec vykonávat svou práci. Realita je ale zjevně jiná, tak je dobře, že jim to ekonomové připomínají,“ uzavřel hlavní ekonom skupiny Roklen.

Anketa: Čím by měla vláda mimo jiné oživit českou ekonomiku?

Vladimír Dlouhý, prezident Hospodářské komory ČR

• snížit pojistné na sociální zabezpečení

• spustit úvěrové garance, aby společnosti mohly čerpat likviditu od bank

• zvyšovat vládní investice do dopravní a digitální infrastruktury

Jakub Seidler, hlavní ekonom ING Bank

• ekonomiku co nejdříve otevřít a omezit restrikce

• pokračovat v technickém zdokonalování chytré karantény a připravovat se na příchod dalších vln epidemie

Dominik Stroukal, hlavní ekonom skupiny Roklen

• podpořit malé a střední podniky

• snižovat obrovské zdanění práce