hrubý domácí produkt

Bydlení je naše zbrojení, hlásá SOCDEM skrze předvolební plakáty, které vyvěšovala i předsedkyně strany Jana Maláčová. Na toto heslo reagoval ministr vnitra Vít Rakušan (STAN) se slovy, že „garsonka je sice pro mladé lidi krásná věc, ale špatně se s ní brání vzdušný prostor“. Zdůraznil také, že vláda podporuje jak sociální oblast, tak oblast obrany. Maláčová se proti tvrzení ohradila.

Ohledně posílení bezpečnosti a obrany může být Česko příkladem pro jiné, prohlásil na tiskové konferenci po jednání vlády premiér Petr Fiala (ODS) s tím, že ale nemůžeme „jen čekat se založenýma rukama“. Dvě procenta HDP na obranu označil za minimum. Vláda podle něj již dříve ukázala, že je možné tyto prostředky ve velmi krátkém čase výrazně navýšit.

Staronový prezident USA Donald Trump netvrdí, že kdo nedá pět procent HDP na obranu, nebude v NATO. Tak slova nastupujícího šéfa Bílého domu zhodnotil ve vysílání CNN Prima NEWS poslanec Jan Hrnčíř (SPD). Zákonodárce Miloš Nový (TOP 09) zvyšování výdajů označil za nezbytné a připustil, že avizovaných pět procent je v případě Česka možné.

Státy Severoatlantické aliance budou muset na obranu vydávat více než v roce 2014 dohodnutá dvě procenta hrubého domácího produktu (HDP), částka se bude blížit spíše ke třem procentům. Podle agentury Reuters to v pondělí prohlásil šéf Vojenského výboru NATO Rob Bauer. Bez vyšších investic do armády se podle něj nepodaří splnit obranné plány aliance. Bauer se rovněž věnoval ruským pozemním silám, jejichž kvalita se podle něj od invaze na Ukrajinu v únoru 2022 zhoršila.

Europoslanci podpořili návrh, který umožní Ukrajině útočit na ruské území západními zbraněmi. Podle europoslance Filipa Turka (nestraník za Přísahu a Motoristy sobě) je však rezoluce europarlamentu „trapným siláckým prohlášením gaučových Churchillů“. Hovořil také o „kravině“ a „pamfletu“. Europoslanec Alexandr Vondra (ODS) však namítl, že Turkův hlas proti rezoluci znamená podporu Ruska.

Ministerstvo financí zhoršilo letošní výhled ekonomiky, hrubý domácí produkt (HDP) podle něj klesne o 0,5 procenta. V srpnové prognóze předpokládalo pokles o 0,2 procenta. Důvodem zhoršení je slabší spotřeba domácností v důsledku vysoké inflace, řekl v pátek novinářům ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS). Průměrnou inflaci letos ministerstvo očekává ve výši 10,8 procenta. Deficit veřejných financí by měl letos dosáhnout 3,6 procenta HDP oproti loňským 3,2 procenta.

Česká národní banka (ČNB) zhoršila v nové prognóze výhled vývoje české ekonomiky. Hrubý domácí produkt (HDP) podle ní letos vzroste o 0,1 procenta, přičemž ještě v květnu předpokládala růst 0,5 procenta. Centrální banka současně upravila odhad celoroční inflace k lepšímu. Její hodnota by tak podle odhadů měla dosáhnout 11 procent. Peněžní instituce ještě na konci letošního jara předpokládala, že inflace bude činit 11,2 procenta.

Zlatí komunisti, za nich měli všichni práci a mohli si dovolit byt. Takto nostalgicky někdy Češi hodnotí éru před listopadem 1989. Nemusí jít nutně o ztrátu paměti v tom, jak nízkou životní úroveň státy někdejšího sovětského bloku měly. Totalitní režimy totiž o ekonomické prosperitě jimi ovládaných zemí lžou. A tím víc, čím utuženější zřízení tyto země mají.

Hrubý domácí produkt České republiky se ve druhém letošním čtvrtletí zvýšil jak v meziročním, tak meziměsíčním srovnání. Oproti stejnému období loňského roku se ekonomika zvedla o 3,6 % a oproti předchozímu čtvrtletí o 0,2 %. Vyplývá to z předběžného odhadu Českého statistického úřadu.

Hrubý domácí produkt České republiky se za první tři měsíce letošního roku meziročně zvýšil o 4,6 procenta. Dynamika tuzemského hospodářství se v porovnání s posledním kvartálem loňského roku zrychlila. Vyplývá to z předběžného odhadu Českého statistického úřadu.

Průměrný obyvatel Lucemburska je na tom ekonomicky 1,77krát lépe, než odpovídá průměru Evropské unie. Nejchudší zemí evropské sedmadvacítky je Bulharsko, Česká republika dýchá na záda Itálii. Vyplývá to z aktuálních údajů, které zveřejnil statistický úřad Evropské unie Eurostat.

Kvůli přerušeným dodavatelským řetězcům přišla česká ekonomika v loňském roce o čtyři procenta hrubého domácího produktu a 14 procent své průmyslové produkce. Tento dopad je v porovnání s ekonomikou zemí platících eurem zhruba dvojnásobný. Vyplývá to z aktuální analýzy Mezinárodního měnového fondu. Je to daň za ekonomický model České republiky, tvrdí expert.