Šéf Světové zdravotnické organizace (WHO) Tedros Adhanom Ghebreyesus apeloval na vyspělé země, aby zvážily své plány očkovat děti a místo toho věnovaly vakcíny chudším zemím. Obavy podle něj vyvolává zejména nynější špatná epidemická situace v Indii. Varoval, že druhý rok pandemie bude pravděpodobně mnohem vražednější než první.
„Rozumím, proč některé země chtějí očkovat své děti a dospívající, ale právě teď je vyzývám, aby to znovu zvážily a místo toho věnovaly vakcíny COVAX (iniciativa usilující o větší dostupnost vakcín proti covidu, pozn. red.), který podporuje očkování v chudých zemích,“ uvedl generální tajemník WHO Tedros Adhanom Ghebreyesus s tím, že mezinárodní distribuce vakcín proti koronaviru zůstává značně nerovnoměrná.
Koronavirus mohl uniknout z laboratoře. Nemůžeme to vyloučit, kritizují WHO vědci
Únik koronaviru z wuchanské laboratoře nelze vyloučit. Řádné vyšetřování by mělo být transparentní, objektivní a založené na datech, píší v otevřeném dopise vědci z univerzit Stanford, Cambridge, Harvard, Yale či Massachusettského technologického institutu (MIT). Kritizují Světovou zdravotnickou organizaci (WHO) za odmítání této teorie a volají po dalším vyšetřování.
Podle sobotních údajů webu Worldometers si pandemie zatím vyžádala 3,379 milionu mrtvých. „Druhý rok pravděpodobně bude mnohem smrtelnější než první,“ doplnil Ghebreyesus.
Podle něj vyvolává obavy zejména epidemická situace v Indii, kde již několik týdnů denně přibývají stovky tisíc nově nakažených. Od počátku pandemie se v zemi nakazilo koronavirem 24,37 milionů obyvatel a celkem 266 207 lidí nemoci podlehlo, vyplývá z údajů indického ministerstva zdravotnictví. Více zemřelých s touto nákazou hlásí už jen Brazílie (432 tisíc) a Spojené státy americké (599 tisíc).
Podle mnohých expertů je příčinou prudkého rozmachu epidemie v Indii tamní mutace viru, kterou WHO zařadila na seznam zvláště znepokojivých verzí s celosvětovým dopadem. „Dostupné informace naznačují její zvýšenou přenosnost,“ upozornila jedna z čelných přestavitelek WHO Maria Van Kerkhoveová.
Ghebreyesus chápe, proč některé země chtějí očkovat děti, přesto je žádá o přehodnocení situace. „V zemích s nízkými a nižšími středními příjmy nestačila nabídka vakcín proti COVID-19 ani na imunizaci zdravotnických pracovníků. Nemocnice jsou tam zaplaveny lidmi, kteří naléhavě potřebují péči,“ upozornil.
USA si minulý týden stanovily plán co nejdříve zahájit očkování u dětí ve věku mezi 12 a 15 lety. Vakcinaci pro děti v tomto věku povolila mimo jiné i Kanada, uvádí BBC.