WHO

Šéf Světové zdravotnické organizace (WHO) Tedros Adhanom Ghebreyesus podpořil konání olympijských her v Tokiu navzdory pokračující pandemii koronaviru. Ředitel organizačního výboru Toširó Muto se v úterý nechal slyšet, že by hry mohly být na poslední chvíli zrušeny, pokud by rychle přibývali nakažení v olympijské bublině. Prezident Mezinárodního olympijského výboru (MOV) Thomas Bach však tuto variantu zásadně odmítl.

Kvůli pandemii covidu loni výrazně ubylo naočkovaných dětí, vakcíny proti nemocem jako záškrt či černý kašel se nedostaly k téměř 23 milionům z nich. Jde o nejvyšší hodnotu za posledních více než deset let, oznámily ve čtvrtek ve společné zprávě Světová zdravotnická organizace (WHO) a Dětský fond OSN (UNICEF).

Koronavirus vznikl v laboratoři, stojí si za svým mikrobioložka Soňa Peková. Dospělí i děti podle ní přišli během pandemie o svobodu a nechali se zblbnout politickými faktory. O očkování molekulární genetička tvrdí, že vakcinace proti „laboratorním šmejdům“ je absurdní. A to přesto, že nejvíce proočkované země, tedy například Velká Británie či Izrael, hlásí, že vakcinace je účinná.

Zapomeňte na ztrátu čichu nebo suchý kašel. Příznaky nové a nakažlivější varianty koronaviru delta, která už dorazila i do České republiky, jsou podle odborníků jiné. Znepokojující může být, že člověk nakažený indickou mutací má například rýmu nebo ho bolí v krku. Jenže to jsou symptomy, které doprovází například i nachlazení nebo alergii a lidé je proto často neberou příliš vážně.

Světem se šíří další mutace koronaviru. Lambda, jak se nová varianta přezdívá, opět vyvolává obavy. V krátké době se rozšířila po celém světě, zabývá se jí i Světová zdravotnická organizace WHO. První výskyt tohoto typu byl poprvé zjištěn v Peru.

Probíhající fotbalové Euro vzbuzuje s ohledem na možnost šíření koronaviru velké emoce. Hráči i fanoušci jsou rádi. Po více než roční pauze se jeden z nejpopulárnějších sportů může hrát občas i před plnými tribunami. Lékaři naopak trnou. Cestování přes celý kontinent v kombinaci se šířící se indickou delta mutací totiž není z epidemického hlediska vůbec ideální. Experti dokonce varují před další vlnou pandemie a netradiční „cestovní“ Euro kritizují i zahraniční politici.

Syndrom vyhoření není jen stále častěji – a někdy nepřesně – užívaný termín, který by odrážel osobní nechuť k práci. Že jde o závažný problém, dokládá i fakt, že Světová zdravotnická organizace ho zařadila na seznam nemocí. Syndromem vyhoření se tedy oficiálně zabývají lékaři a jeho léčbu by měly hradit i pojišťovny. Podle psychologa Dalibora Špoka to odráží fakt, že přibývá lidí, kteří jím trpí. Nejde totiž o prostou únavu nebo simulování, řekl v pořadu Nový den CNN Prima NEWS.

Celý svět v posledních měsících zaznamenal nejprve britskou mutaci koronaviru, po ní například brazilskou či jihoafrickou a v posledních týdnech se hojně mluví o indické. Tyto názvy ovšem vlastně můžete zapomenout. Světová zdravotnická organizace (WHO) totiž přišla s novým systémem pojmenovávání koronavirových variant. Využívá k tomu řeckou abecedu.

Americký epidemiolog a poradce prezidenta Joea Bidena, doktor Anthony Fauci, se dostal pod tlak. Server Buzfeed zveřejnil část jeho mailové korespondence s prezidentem neziskové organizace EcoHeath Peterem Daszakem. Organizace v minulosti poslala miliony dolarů na výzkum koronaviru u netopýrů. Daszak v mailech Faucimu děkoval za potlačení teorie o původu koronaviru z čínských laboratoří.

Světová zdravotnická organizace (WHO) v pondělí představila nový systém pro pojmenovávání různých variant koronaviru. Pro jednotlivé mutace začala používat řeckou abecedu. Řídí se podle toho, kdy byly poprvé objeveny. Cílem je názvy zjednodušit a zároveň se vyhnout stigmatizaci zemí, ve kterých varianty poprvé detekovali.

I když se epidemická situace ve světě zlepšuje, podle šéfa Světové zdravotnické organizace (WHO) Tedrose Adhanoma Ghebreyesuse by se lidé neměli radovat předčasně. Podle něj pandemie covidu není tou poslední, se kterou se budeme potýkat. „Přijde smrtelnější virus,“ varoval.

V globální analýze sledující souvislost mezi pracovní dobou a újmami na životech a zdraví odhalila WHO a Mezinárodní organizace práce, že v roce 2016 zemřelo přibližně 745 tisíc lidí v důsledku nadměrné pracovní zátěže dosahující nejméně 55 hodin týdně. Nejčastěji se jednalo o smrt z důvodu infarktu nebo mrtvice, informoval web CNN.