WHO: Šíření koronaviru zrychluje, za čtvrtek přibylo rekordních 150 000 nakažených
WHO: Ve čtvrtek přibylo ve světě rekordních 150 000 nakažených koronavirem Zdroj: AP
Ve čtvrtek přibylo ve světě 150 000 případů koronavirové infekce, což je nejvíc od začátku pandemie, uvedla Světová zdravotnická organizace (WHO). Šíření nákazy se podle ní zrychluje, přičemž nejhůře postiženy jsou Ameriky.
„Svět je v nové a nebezpečné fázi. Mnoho lidí už má očividně dost toho zůstávat doma. Země dychtí po znovuotevření společenského života i hospodářství,“ řekl na pravidelné tiskové konferenci v Ženevě šéf WHO Tedros Adhanom Ghebreyesus. „Virus se stále rychle šíří, stále je smrtící a většina lidí je jím stále ohrožena.“
Téměř polovina čtvrtečního rekordního přírůstku připadá na Severní, Střední a Jižní Ameriku. Nákaza se podle Tedrose rozšiřuje vysokým tempem také v jižní Asii a na Blízkém východě.
Tedros dále vyzval všechny lidi, aby nadále dodržovali společenský odstup, pravidelně si myli ruce a dodržovali další hygienická opatření.
Čtěte také
Sporné statistiky úmrtí
Koronavirus SARS-CoV-2, který se poprvé objevil loni v prosinci v Číně, se dosud ve světě potvrdil u 8,52 milionu lidí, z toho téměř polovinu případů zaznamenali v Americe - na 2,2 milionu v USA a 1,9 milionu v Latinské Americe. Celkem ve světě s COVID-19 zemřelo na 455 000 lidí.
Statistiky úmrtí s COVID-19 jsou ale obecně sporné, protože nakažení koronavirem často umírají i s jinou vážnou chorobou. Některé země navíc nyní revidují statistiky, jako například Španělsko, které dnes zveřejnilo nový údaj celkového počtu úmrtí s koronavirem – 28 313.
Nejvíce úmrtí s COVID-19 v Evropě zaznamenala Británie (42 373), která už zmírnila stupeň nebezpečí kvůli koronaviru na třetí z pěti, což znamená, že virus se v populaci dál šíří, už ale ne tak rychle.
Čtěte také
Stopy koronaviru v odpadních vodách už z prosince?
Mezi prvními evropskými zeměmi, kde se nákaza na přelomu ledna a února potvrdila, byla Itálie. Dnes bylo překvapivě oznámeno, že stopy tohoto koronaviru experti nalezli ve vzorcích odpadních vod odebraných v Miláně a Turíně už v prosinci.
Epidemie se v posledních týdnech výrazně šíří v některých zemích Latinské Ameriky, kde hlásí nejvíce nakažených její největší stát Brazílie. Ta za poslední den oznámila na 22 800 nově potvrzených případů, čímž se celkový počet evidovaných nakažených v této zemi s 210 miliony obyvatel přiblížil k milionu (978 142). Brazílie je v tomto srovnání druhá na světě, třetí je Rusko (na 568 000 případů nákazy) a čtvrtá Indie.
A zatímco v Rusku ve středu přibylo za den nejméně nakažených od 1. května (7790) a i ve čtvrtek se tam potvrdilo méně než 8 000 případů, Indie za poslední den zaznamenala rekordních 13 587 nakažených. Druhá nejlidnatější země, v níž žije 1,3 miliardy lidí, tak už eviduje 380 500 potvrzených případů. Úřady znovu zavedly omezení pohybu ve městě Čennaí, které je s 15 miliony obyvatel největším ohniskem pandemie v Indii.
Evropa má nejhorší za sebou
Většina Evropy má zřejmě co do šíření nákazy nejhorší za sebou, teď ji čeká řešení ekonomických dopadů této pandemie. O společném plánu oživení ekonomik dnes prostřednictvím videokonference jednali prezidenti a premiéři zemí Evropské unie, zatím se ale neshodli.
Čtěte také
Evropská komise navrhuje pro fond obnovy nad úroveň běžného rozpočtu EU 750 miliard eur (přes 20 bilionů korun). Rozdílné názory zatím panují mimo jiné na poměr mezi přímými granty a půjčkami, část zemí včetně ČR či Maďarska zase nelibě nese, že v zájmu pomoci dosud bohatším jižním zemím, nyní ale nejvíce postiženým pandemií, by měly dostat z fondu menší poměr peněz, než jim náleží z běžného unijního rozpočtu.
Dohody musíme dosáhnout v červenci, napsal na Twitteru italský premiér Giuseppe Conte, jehož země by podle předběžných propočtů z fondu obnovy měla dostat nejvíce (173 miliard eur). Druhá nejvyšší částka by měla připadnout Španělsku (140 miliard) a třetí Polsku (63). Česko má dostat přes 19 miliard, Maďarsko 15 a Slovensko 13. Premiérovi Andreji Babišovi vadí mimo jiné, že jedním z kritérií pro výši příspěvků zemí je nezaměstnanost za pět let, která nemá s dopadem koronaviru nic společného.
Kvůli omezením ekonomické činnosti i volného pohybu lidí, jež vlády v minulých měsících kvůli koronaviru zavedly, se už mnohé země výrazně zadlužily. Například britská vláda si v květnu kvůli podpoře ekonomiky půjčila rekordní 55,2 miliardy liber (1,6 bilionu Kč). Veřejný dluh Británie tak poprvé od roku 1963 přesáhl sto procent hrubého domácího produktu. V dubnu britská ekonomika klesla oproti předchozímu měsíci o rekordních 20,4 procenta.
Spolehlivý, rychlý a nezávislý zpravodajský servis.
