CNN_Domácí: Jak firmy zdraží kvůli mimořádné dani
Ještě větší drahota. I to by mohla podle některých odborníků znamenat takzvaná windfall tax pro zákazníky energetických a rafinérských společností a bank. Peníze, které jim chce stát sebrat, totiž mají připravené na přechod k úspornějším zdrojům, které by navíc nebyly závislé na dodávkách z Ruska. Dotčené firmy je pak budou muset najít jinde – třeba právě v peněženkách svých zákazníků.
Energetické firmy, petrolejáři, těžaři a banky. Hned pro čtyři oblasti má být windfall tax zásadním omezením jejich finančních kapacit. I když Evropská unie představila společné řešení pro všechny své státy. Česká republika na to šla po svém. „Zatímco evropské řešení míří někam na 25 až 30 procent, tak v České republice to bude 80 procent, popsal ekonom Lukáš Kovanda.
Například energetický průmysl přijde o peníze připravené na přechod na úspornější zdroje energií. „Tahle daň způsobí i to, že se nebude investovat, a tím pádem tu za pár let bude další krize, která bude způsobena tím, že ty problémy oddálíme a prohloubíme,“ řekl investor v energetice Michal Šnobr.
Podobné by mohly být následky u rafinerií. „Pro řidiče to může znamenat, že tu konečnou daň nakonec nezaplatí petrochemická společnost, ale motorista,“ sdělil Kovanda. Další variantou by bylo i to, že petrolejáři by mohli přeprodávat paliva do okolních států jako Polsko nebo Německo, kde by za ně dostali víc. „To by samozřejmě mohlo vést k nedostupnosti. Benzínu je v Evropě nadbytek, ale bude se to týkat nafty. Po ní je velká poptávka a bude hůř,“ míní předseda představenstva Unie nezávislých petrolejářů Ivan Indráček.
„Návrh navíc postihuje i jiné, pro aktuální situaci nerelevantní, oblasti našeho podnikání,“ uvedl mluvčí společnosti Orlen Unipetrol Pavel Kaidl. Na čerpacích stanicích by se pak 79 procenty danily i káva nebo párek v rohlíku. A i to by se mohlo odrazit na peněženkách řidičů. Jestli by i banky přenesly daň na své klienty v podobě dražších úvěrů a poplatků, už žádná z nich říct nechtěla. „Těžko říct, ale asi to spíš odnesou ti obyčejní lidé,“ řekl jeden z dotazovaných v anketě CNN Prima NEWS. „Asi je to nezbytně nutný,“ sdělil další.
Minulý týden navíc celé téma válečné daně doprovázely zmatky ohledně termínu její účinnosti. „Kdybychom danili již rok 2022, což sice umožňuje evropská legislativa, ale naráželo by to na tu českou, zdaňujeme minulost, která už se stala, a ty firmy nevěděly, že se bude něco takového dít. To je něco, co je právně za hranou,“ popsal ekonom Štěpán Křeček.
Plánem ministerstva financí je vybrat v rámci válečné daně kolem 85 miliard korun. Tedy pokud se firmy, kterých se to týká, nepustí do masivních investic. Ty by totiž mohly základ pro takovou daň podstatně snížit.
Celé Hlavní zprávy si můžete poslechnout i jako podcast:
