Chaos, katastrofa a nekompetentní politika. Jestli nejsou schopní se ve vládě dohodnout, ať to položí a odejdou, kritizují opoziční poslanci kabinet Petra Fialy (ODS). Zástupci pětikoalice totiž stále nenašli shodu na podobě návrhu daně z mimořádného zisku. Ve hře je hned několik pozměňovacích návrhů, které zákonodárci chtějí projednat na úterní schůzi dolní komory.
„Dnes jsou zde dva pozměňovací návrhy od zástupců koalice – jeden od ministra financí Zbyňka Stanjury a jeden naprosto odlišný od poslance Pirátů Jakuba Michálka. To je kuriózní,“ postěžovala si šéfka poslaneckého klubu ANO Alena Schillerová na různorodé přístupy od vládních poslanců.
Okamžitá žaloba a velikánská ostuda. Benda vysvětlil, proč ODS brání windfall tax už letos
Pokud bychom windfall tax zavedli zpětně, hrozí žaloba a velikánská ostuda, varoval v nedělní Partii Terezie Tománkové televize CNN Prima NEWS šéf poslaneckého klubu ODS Marek Benda. Podobně přitom mluví i další členové strany, kteří chtějí, aby daň z neočekávaného zisku platila až od roku 2023, jak to ve středu řekl ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS). Zástupci občanských demokratů se na tom ale neshodnou s koaličními Piráty.
„Je to klasický příklad chaosu. Po nás se chce, abychom řekli, jestli to podpoříme, zda přidáme pozměňovací návrhy – ale co máme podpořit? Je to něco otřesného. Už nejsou v opozici, už si nemohou říkat, co je napadne. Nevysvětlujte si má slova tak, že bychom chtěli obstruovat, ale chceme debatu k pozměňovacím návrhům,“ pokračovala bývalá ministryně financí. Neshody ve vládní pětikoalici označila za ukázku „nepromyšlené a nekompetentní politiky“.
Ostrou kritikou nešetřil ani šéf opozičního hnutí SPD Tomio Okamura. „Je to maglajz. Jestli nejsou schopní se dohodnout, ať odejdou. Ať to položí,“ rozčiloval se na tiskové konferenci poslaneckého klubu.
„Za rok 2022 je to nehlasovatelný návrh. To si nedovolili ani komunisté – zvedat zpětně daň. Je to pro nás velký problém a hlasovali bychom proti. Ke Stanjurově návrhu jsme skeptičtí a čekáme na debatu. Chceme o tom diskutovat nejen s ním, ale i s ANO a dalšími stranami. Jsme skeptičtí k tomu, že by Stanjura dokázal vybrat 80 miliard,“ doplnil Okamuru předseda poslanců SPD Radim Fiala.
„Nemáme zatím v úmyslu podávat pozměňovací návrh, protože jsme přesvědčeni, že to nakonec stejně zaplatí čeští občasné, a to je špatně. U toho asistovat nechceme. Proto SPD navrhuje jinou cestu, aby se daň nemusela vybírat. Je lepší nechat to občanům v kapsách,“ doplnil na tiskové konferenci hnutí.
Daň, která vyvolala spor v koalici
Kolem windfall tax tak jsou v posledním týdnu na vládní úrovni velké zmatky. Jde zatím o největší spor v pětikoalici. Podle místopředsedkyně Sněmovny Olgy Richterové (Piráti) se totiž na dřívějším jednání zástupci pětikoalice shodli na tom, že windfall tax bude v Česku platit už za rok 2022. Richterová na schůzce zastupovala šéfa Pirátů Ivana Bartoše.
Daň z neočekávaných zisků už od roku 2022? Požadavek Pirátů může shodit vládu, říká expert
Vláda čelí ostré kritice za zmatky, které vyvolala ohledně windfall tax, tedy daně z neočekávaných zisků. Piráti požadovali, aby daň platila už na letošní rok. Zástupci ODS ale trvají na roku 2023. Politolog Lukáš Jelínek v Partii PLUS na CNN Prima NEWS uvedl, že požadavek Pirátů by mohl vést i k pádu vlády premiéra Petra Fialy (ODS).
Její slova o koaliční shodě následně potvrdili i vicepremiér a ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL) a šéf poslanců TOP 09 Jan Jakob, který na schůzce zastupoval předsedkyni strany Markétu Pekarovou Adamovou. „Pro“ měl dříve hlasovat i ministr financí a zástupce ODS Zbyněk Stanjura.
Ten ale následně ve středu po jednání vlády oznámil, že se ministerský kabinet kloní k tomu, aby daň z neočekávaných zisků platila od roku 2023. „Piráti očekávají, že budou dohody dodrženy,“ zdůraznila ale v pátek na pirátském webu Richterová. Její strana je připravená prosadit si svůj názor.
Koalice se tak sešla v úterý dopoledne, aby se shodla na jednoznačném řešení. Výsledek chtěli její zástupci oznámit na tiskové konferenci ve 13:20. Do té doby ale nenašli shodu, stále jednají i po začátku řádné schůze Sněmovny. Není tak jasné, kdy pětikoalice najde shodu. Je možné, že se úterní jednání kvůli sporu protáhne dlouho do noci.
Mimořádná daň se má vztahovat na některé energetické, petrolejářské či těžební firmy a banky. Podle odhadů ministerstva financí by příští rok měla vynést 85 miliard korun, dalších 15 miliard korun mají přinést evropské cenové stropy pro výrobce energií. Výnosy chce kabinet využít k pokrytí nákladů na zastropování cen energií, které začaly růst v důsledku konfliktu na Ukrajině.