Třetí evakuační letadlo přistálo v Praze. Na palubě bylo 62 pasažérů včetně Afghánců

Třetí letoun odstartoval z Prahy ve středu v 1:14. Do Kábulu dorazil dopoledne. České úřady z bezpečnostních důvodů žádné podrobnosti nesdělily a situaci nekomentovaly. Kulhánek krátce před 14:00 na Twitteru napsal, že se letadlo vydalo na cestu zpět do Prahy. Znovu mělo asi hodinové mezipřistání v Baku.

Podle Kulhánka evakuaci ve středu koordinoval krizový štáb ministerstva zahraničí a česká armáda. Ta na Twitteru označila start z Kábulu za úspěšný, a to díky profesionální práci vojáků. Zmínila bezpečnou a rychlou evakuaci ambasády, její vojenské ochrany, některých spolupracovníků a tlumočníků i jejich rodin.

Na kábulském letišti zůstalo stále několik afghánských rodin nebo osob s vazbami na Českou republiku, řekla odpoledne Miroslava Pašková ze spolku Vlčí máky. Další se podle ní snaží na letiště dostat. Spolek vyzval vládu, aby se uskutečnil další evakuační let.

K poskytnutí pomoci co největšímu počtu afghánských spolupracovníků vyzvaly ve středu kabinet také iniciativa Češi pomáhají a Organizace pro pomoc uprchlíkům. Podle nich by ČR měla poskytnout azyl nejen Afgháncům, kteří zrovna nyní mají s českou stranou pracovní kontrakt.

Třetí cesta v rekordně krátkém čase

První evakuační let se uskutečnil v pondělí. Do Česka se dostalo 46 lidí. Druhý letoun s v Kbelích přistál v úterý, přivezl 87 lidí. Mezi nimi byl i český velvyslanec Jiří Baloun.

Mluvčí ministerstva zahraničí Eva Davidová ještě před odletem stroje z Kábulu řekla, že z Afghánistánu je potřeba ještě přepravit několik tlumočníků s rodinami a dětmi. Na místě byli i čeští vojáci, kteří koordinovali evakuaci. Další skupinou, které by se pomoc měla týkat, jsou Afghánci, kteří mají dlouhodobé vazby na Českou republiku, mají zde trvalý pobyt a rodiny a v Afghánistánu uvázli. Do prvních letů se nedostali, protože ty byly určeny pro nejohroženější skupiny.

Vyslání třetího stroje ocenil předseda senátního výboru pro bezpečnost Pavel Fischer. „S ohledem na velikost naší země, na zmatky, které tu panovaly kolem plánování, i na mimořádně obtížnou situaci v samotném Kábulu, je třetí cesta v tak rekordně krátkém čase obdivuhodný výkon,“ napsal na Twitteru.

3. úspěšný start z Kábulu.
Armáda 🇨🇿 v rekordním čase zajistila evakuovaci ambasády i spolupracovníků s rodinami. Teritorium, které naši vojáci hájili, jsme možná opustili, ale osvědčili jsme věrnost hodnotám, které tam naši vojáci přicházeli hájit.
Děkujeme. @ObranaTweetuje pic.twitter.com/TAJ6qOxhaC

— Pavel Fischer (@PavelFischer) August 18, 2021

Česká republika, stejně jako další členské země protitálibánské koalice, se z Kábulu snaží evakuovat své zaměstnance i místní spolupracovníky. Svou snahu zrychlily poté, co se radikální islamistické hnutí Tálibán zmocnilo i Kábulu.

Web Seznam Zprávy ve středu uvedl, že na palubě druhého evakuačního letu byl i tlumočník, kterého v pondělí zadržel Tálibán. Po intervenci sousedů a otce ho zbitého propustil. Informaci sdělil Lumír Němec, který v Afghánistánu v minulosti působil se speciální jednotkou Vojenské policie SOG.

Ministr zahraničí Jakub Kulhánek (ČSSD) v úterý večer označil podmínky v Kábulu za extrémně vyhrocené. „Kvůli přítomnosti Tálibánu na letišti bylo opravdu nadmíru komplikované dostat všechny vytipované na letiště a také na palubu letadla,“ uvedl Kulhánek po příletu druhého evakuačního speciálu do Prahy.

Evakuované čeká desetidenní karanténa

Evakuované Afghánce čeká v Česku deset dnů karantény. „Během té doby budeme řešit jejich povolení k pobytu,“ uvedl v úterý ministr vnitra Jan Hamáček (ČSSD). Následovat budou individuální rozhovory s evakuovanými o jejich budoucnosti. Sami si musí říct, co chtějí, řekl Hamáček.

Podle premiéra Andreje Babiše (ANO) je možné, že zvolí cestu za rodinami, které mají ve Francii či jinde v Evropě. Afghánci podle premiéra získají víza a během karantény budou také očkováni. Všichni budou po první dny ubytováni na jednom místě, kde, nechtěl stejně jako Hamáček upřesnit. O dalším postupu při evakuaci bude ve středu jednat krizový štáb českého ministerstva zahraničí. Zabývat by se měl i osudem evakuovaných Afghánců.

Čeští vojáci v Afghánistánu působili od roku 2002, od té doby se jich v zemi vystřídalo 11 500, někteří z nich opakovaně. Podle údajů ministerstva obrany výdaje na afghánské mise v letech 2002 až 2020 činily asi 20 miliard korun.