Celý svět trápí nedostatek cibule. Na vině je špatná úroda i vysoké ceny za energie. Třeba na Filipínách stojí cibule dokonce více než kilogram vepřového masa. Ačkoliv taková situace v Česku zatím nehrozí, pěstitelé přesto doporučují, aby si spotřebitelé na nynější ceny zatím zvykali.
V podniku Bramko nedaleko Prahy ročně sklidí čtyři tisíce tun cibule. Loňská sklizeň byla ale mnohem nižší, a to kvůli suchu. K počasí se navíc přidaly i další negativní vlivy. „Pěstitelům se zvýšily náklady na skladování. Třeba právě cibule se musí udržovat při pěti stupních Celsia,“ vysvětlil reportér CNN Prima NEWS Jan Krejsa.
„Od poloviny září tady chladíme a větráme. Než došlo k zastropování, platili jsme ke konci roku 8 až 9 korun za KWh,“ řekl vedoucí výroby ve společnosti Bramko Václav Mikula. Ne každý si ale drahé skladování může dovolit. I proto většina pěstitelů prodala svou sklizeň už loni na podzim. „Cibule je nedostatek na světovém, evropském tak i našem trhu,“ uvedla tajemnice Zelinářské unie Čech a Moravy Zuzana Přibylová.
ČTĚTE TAKÉ: Zemědělci chtějí po vzoru Slovenska zastropovat marže u základních potravin. Prouza to odmítá
Její nedostatek pak vyšrouboval ceny za kilogram až na 30 korun. „Je to děs,“ uvedli běžní spotřebitelé v anketě CNN Prima NEWS.
V produkci cibule je Česká republika soběstačná zhruba ze 40 procent. Pěstitelé ale očekávají, že osázené plochy budou ubývat. „Dokud tu bude nejistota ohledně vývoje u cen hnojiv a energií, bude nejistota i u pěstitelů,“ doplnila Přibylová.
Neúprosné prodejní normy
Supermarkety navíc některé kusy cibule odmítají. Plodina proto může skončit jako palivo do bioplynové stanice. „Stačí, aby byla malá nebo šišatá a už nebude nesplňovat prodejní normy. Myslím si, že je škoda, když se z cibule stává nedostatkové zboží,“ řekl zemědělec Jiří Horák. Třeba Maroko, Turecko a Kazachstán už zastavily podle agentury Bloomberg část vývozu. Na Filipínách oproti tomu začaly úřady vyšetřovat tamní kartely.
Ačkoliv i v Česku ceny vzrostly, podle ekonomky Jany Matesové stejná situace jako na Filipínách nehrozí. „Bude lépe. Určitě si nemusíme obávat, že by kilo masa bylo stejně drahé jako kilo zeleniny. Myslím si, že u tradiční české zeleniny máme do cen masa hodně daleko,“ uvedla Matesová.
Přesto českým spotřebitelům doporučila zaměřit se na tradiční zeleninu středoevropského regionu. „Měli bychom se vrátit k tomu, co jedli naše babičky i rodiče do 90. let, například kořenovou zeleninu. Třeba celer stojí na severoamerickém kontinentu o hodně víc než maso, ale u nás je to levná zelenina. Nejtypičtější zimní zeleninou české i slovenské kuchyně bylo zelí. To stále máme. Byl to tradičně jediný zdroj vitaminu C v zimě,“ dodala.
