Popelka měla původně jezdit na skútru
Nejoblíbenější česká pohádka Tři oříšky pro Popelku mohla být úplně jiná, než jakou ji známe dnes. Původně byla totiž režie nabídnuta Věře Plívové-Šimkové. Ta plánovala modernější Popelku, která měla dokonce jezdit na skútru, upozornil v pořadu Nový den na CNN Prima NEWS filmový publicista Jaroslav Spěváček. Pozdější režisér Václav Vorlíček zase chtěl natáčet v létě. Nakonec však vznikla kvůli německým odborům nádherná zimní pohádka. Podívejte se s námi do zákulisí jejího vzniku.
Dnes uplynulo přesně 50 let od premiéry legendární pohádky Václava Vorlíčka Tři oříšky pro Popelku. Nejznámější česká filmová pohádka prorazila i ve světě, úspěch slavila v Německu, Norsku či ve Švýcarsku.
ČTĚTE TAKÉ: Protivný sprostý holky se dočkaly nové adaptace. Podívejte se na první trailer k Mean Girls
Vorlíčkova Popelka nebyla první
Podle filmového publicisty Jaroslava Spěváčka nebyla Popelka Václava Vorlíčka první pohádkou zfilmovanou na námět knižní předlohy Boženy Němcově. „Nebyla to první Popelka, už v roce 1929 vznikla němá Popelka, dnes už naprosto zapomenutá,“ řekl.
Pak v roce 1969 vznikla televizní Popelka, kterou režírovala Vlasta Janečková. Černobílé verzi dominují Eva Hrušková, Jiří Štědroň, Ilja Prachař a Dana Medřická v roli macechy. „Už v roce 1960, ještě před vznikem té televizní, dal František Pavlíček první námět ke vzniku filmové Popelky. Od té doby trvalo 13 let, než se objevila na plátnech,“ upozornil Spěváček.
První dvě verze se však nedočkaly takového úspěchu jako Vorlíčkova Popelka. Podle filmového publicisty za to snímek Tři oříšky pro Popelku vděčí humoru, krásným kostýmům, úchvatným lokacím a faktu, že byla barevná.
Co všechno mohlo být jinak?
Popelka měla být původně úplně jinou pohádkou, než kterou vídají diváci na obrazovkách. Hlavní role měli původně ztvárnit jiní herci. „Do role Popelky byla vytipovaná Jana Preissová a do role prince Jaroslav Drbohlav, ten se později ocitl v královské družině. Později padla volba na Pavla Trávníčka, měl však problémy, protože ho nechtěli uvolnit ze školních představení,“ uvedl publicista s tím, že nakonec se ho zastal režisér, díky němuž se Trávníček mohl chopit role prince.
Také scénář byl původně jiný. „Jde o dvě poměrně kruté pohádky Boženy Němcové. Původně nabídli natáčení dětské režisérce Věře Plívové-Šimkové. Ta chtěla nicméně civilní pojetí. V jejím podání měla Popelka dokonce jezdit na skútru,“ vysvětlil.
Režie byla dokonce nabídnuta i Jiřímu Menzelovi. „Tomu to bylo nabídnuto spíše formálně. Měl provést sebekritiku za protirežimní film Skřivánci na niti, což se nestalo, takže ho z filmu vyškrtli. A pak přichází na scénu Václav Vorlíček,“ nastínil editor CNN Prima NEWS.
Scénář se díky Vorlíčkovi postupem času měnil. „Scénář se proměňoval, je v historických kulisách, jde o energickou dívku, která jezdí na koni, střílí z kuše, čili modernější Popelku, než je ta klasická,“ pokračoval.
V titulcích měl být u scénáře uveden František Pavlíček, ten se však v roce 1968 ocitl v nemilosti režimu, takže jeho díla „přikryla“ dramaturgyně Bohumila Zelenková.
Trávníček si z natáčení odnesl modřinu
Scéna, kdy Šafránková hází na prince sněhové koule, se natáčela jinak, než by diváci čekali. „Popelka ve filmu na dálku kouluje prince, Pavel Trávníček si potom ale povzdechl, že jen metr za kamerou stál Václav Vorlíček a dal mu pořádnou dělovou ránu koulí, aby to na kameru vypadalo dobře. Z natáčení si odnesl pořádnou modřinu,“ vyprávěl Spěváček.
Do role Popelky Libuše Šafránková perfektně pasovala. „Ačkoli vyrůstala u Brna, rozhodně to nebylo žádné uťáplé děvče, i když tak mohla působit, protože byla jemná a něžná. V té době ale už hrála v divadle Julii. Tam ji posléze objevili pro televizní obrazovku,“ řekl publicista.
Herečka rozhodně nesouhlasila, aby za ni dělaly její práci kaskadérky. Všechny scény, kdy jezdila na koni, chtěla točit sama. „Na plac nastoupila energická dívka, která prohlásila, že si chce točit všechny scény na koni sama. Filmaři ji museli naopak přemlouvat, aby ji ve scéně s Juráškem, kdy skáče přes kládu, zastoupila kaskadérka,“ uvedl Spěváček.
Z letní pohádky se stal zimní hit
Velká část filmu Tři oříšky pro Popelku se natáčela v Německu na zámku Moritzburg. „Václav Vorlíček mi vyprávěl, že našli Moritzburg tak, že zapíchli prst v katalogu hradů a zámků. Vypadal pěkně a potvrdilo se to,“ vzpomínal publicista.
Vorlíček chtěl natáčet v létě, německé odbory však preferovaly zimu. A tak se původní plány opět měnily. Postavy však kvůli tomu mají letní renesanční kostýmy. „Vorlíček rychle provedl změny scénáře na zimní film, 15. prosince 1972 byla první klapka v ateliérech u Postupimi,“ dodal Spěváček.
Jenže zpočátku nebyl žádný sníh, takže ho produkce nahradila polystyrenem. To ale nefungovalo. Proto se z konzerváren dovezla rybí moučka, což zapříčinilo několikadenní nesnesitelný zápach.
„Na Šumavě byl pro změnu zase tak hluboký sníh, že rekvizitáři museli prohazovat cestičky ve sněhu, abychom dnes mohli vidět Popelku, jak se honí s princem ve sněhu,“ nastínil Spěváček. Dodal, že kamera byla při natáčení této scény mnohem níže, aby diváci neviděli, že herci běhají po cestičkách.
Podívejte se, jak herec Pavel Trávníček vzpomíná na natáčení Tři oříšků pro Popelku
