Za řídítky endura Aprilia Tuareg 660: Návrat slavného jména se sportovním srdcem

Italská Aprilia se po 27 letech vrátila k dakarskému jménu pro lehké cestovní enduro. Tuareg bude úhlavním konkurentem Yamahy Ténere 700, mezi konkurenty ale dozajista patří i Suzuki V-Strom či CF MOTO 650 MT. Obhájí si proti nim nová Aprilia svoji vyšší cenu?

Návrat legendy – asi tak by se dal nejlépe popsat příchod nového cestovního endura Aprilia Tuareg 660. Své zákazníky láká na dobrý poměr výkonu a váhy, který by měl zaručit vyvážené jízdní vlastnosti v terénu i na asfaltu. Trh střední kubatury si Tuareg hodlá podmanit pomocí dvouválcového motoru o výkonu 80 koní, který většinu své techniky sdílí se sportovními „silnicemi“ Tuono 660 a RS 660. V praxi je to velmi schopná a nezákeřná motorka.

Nejen v retro stylu

Cestovní enduro by nemělo vozit žádné zbytečné součásti, které by nebyly prakticky využitelné. Více než na samotný vzhled se tedy obvykle klade důraz na funkčnost a co nejnižší hmotnost. Přesto se nedá tvrdit, že by to nové Aprilii neslušelo, ba naopak oplývá čistým a moderním designem zdůrazňujícím lehkonohost stroje. Svou grafikou ve verzi Indaco Tagelmust navíc vzdává hold modelu Tuareg 600 Wind z roku 1988, což může být pro některé bývalé majitele tohoto stroje příjemná nostalgie. Pokud vám ale retro styl vyloženě nesedí, můžete sáhnout po červeném nebo zlatém provedení.

Sportovní srdce

Tuareg pohání kapalinou chlazený řadový dvouválec se sklonem válců dopředu a objemem 659 kubíků, který ze sebe dokáže vymáčknout 80 koní (při 9250 otáčkách za minutu) a 70 Nm (při 6500 otáčkách za minutu). Díky airboxu v prohlubni mezi řídítky a nádrží je hezky cítit každý nádech. Jak už bylo řečeno, agregát má svůj původ v modelech RS a Tuono, což mimo řízného zvuku znamená i přes podladění a upravenou charakteristiku potřebu jej více točit. Jinými slovy, do 3500 až 4000 otáček působí dvouválec trochu unaveně, až potom chytne ten správný „švuňk“ a sebevědomě táhne až k omezovači. A pak je svezení opravdu radostí. Ne úplně promptní jsou reakce elektronického plynu, který reaguje i ve sportovním módu trochu rozpačitě na způsob „on/off“.

O přenos síly na zadní kolo se kromě sekundárního řetězu stará 6stupňová převodovka, která disponuje vícelamelovou mokrou spojkou s antihoppingovou funkcí (obousměrný Quick Shifter není v základní výbavě, ale dá dokoupit). Na italský stroj funguje velice precizně, jednotlivé kvalty nevypadávají a hledání neutrálu je velmi snadné.

Suverén na silnici i na polňačce

Jestli někde Tuareg kraluje, pak bezesporu v jízdních vlastnostech. Ocelový trubkový rám v sobě kotví motor hned v šesti bodech (Tuono ve třech, RS ve dvou), zadní hliníková kyvná vidlice z něj však nevychází a stejně jako přední upside down má velmi pěkný zdvih 240 mm. Na silnici to znamená prakticky dokonalé žehlení povrchu bez vážnějších náznaků nejistoty v zatáčkách ani na pláštích s pořádnými špalíky, v lehčím terénu, kam se Tuareg nemusí rozhodně bát, jisté vedení stopy a velkou ochotu ke skokům, prudkým výjezdům, brodění a podobně.

Samozřejmostí je komplexní elektronika, počínaje vypínatelným ABS vzadu i vpředu (!) přes trakční kontrolu, nastavitelný brzdný účinek motoru až po různé výkonové mapy agregátu. Motorka poskytuje 4 jízdní režimy – Urban, Explore, Off-Road a Individual. Vše se poměrně snadno a intuitivně ovládá z levého řídítka, na můj vkus ale přehršel funkcí, respektive jejich nastavování odvádí až moc pozornosti od jízdy. Doporučuji tedy řešit setup na místě.

Zmínku určitě zaslouží brzdy. Platí o nich totiž okřídlené „méně někdy znamená více“. Aprilia je osazeno renomovanou značkou Brembo, vzadu si však kotouč vystačí s jedním jediným plovoucím pístkem a jejich dvojice vpředu se dvěma. Zdánlivá poddimenzovanost se ale v praxi nekoná. Motorka zpomaluje plynule a velmi účinně i při opakovaných pokusech.

Perspektivní vozidlo

Tuareg míří do oblíbené, a proto velmi nabité, kategorie lehčích cestovních endur, která se snadno ovládají i méně zkušeným jezdcům, díky své technické výbavě a nízké hmotnosti ale dokáží poskytnout pobavení i těm zkušenějším – oběma skupinám mohou přijít vhod masivní padací rámy. Nová Aprilia je kromě povedeného vzhledu skvělá především podvozkově. Motoru rozhodně nechybí temperament, při pomalejší jízdě v terénu bych ale přece jen ocenil „spodovější“ charakteristiku – konkurenti na tom však nejsou lépe.

Když naopak na silnici spěcháte, je vám motor velmi zdatným sekundantem. Méně urostlé jezdce potěší také nižší výška sedla nad zemí, ty ještě mladší možnosti stroj továrně „uškrtit“ na obligátních 35 kW jednoduchým softwarovým zásahem. Necelých 320 tisíc korun není ani za povedenou motorku málo, kdo ale nechce splývat s davem, musí s jistou přidanou hodnotou oproti některým konkurentům počítat.

Tagy:
motorka silnice enduro motorkář Suzuki Yamaha motocykl recenze cestovní enduro test motocyklu terén Aprilia Tuareg 660 Aprilia Brembo