Krajský soud v Plzni poslal v pondělí do zabezpečovací detence šestačtyřicetiletého muže, který letos v březnu v Dešenicích na Klatovsku zavraždil svého syna. Po činu se muž pokusil spáchat sebevraždu – vyskočil z okna a způsobil si těžká poranění mozku. Podle znalkyně byl v době činu nepříčetný a nedokázal rozlišit nebezpečnost svého jednání ani ho ovládat. Vzhledem k tomu není za své jednání odpovědný. Soud tak vyslyšel návrh státního zástupce o umístění muže do detence, neboť jeho další pobyt na svobodě označila znalkyně jako společensky nebezpečný a jeho další chování za zcela nevyzpytatelné. Rozsudek není pravomocný.
Při sebevražedném skoku z okna si muž těžce poranil mozek, v důsledku čehož se u něj vyvinula duševní porucha, organický psychosyndrom. Tyto změny jsou podle znalkyně nevratné a při současných znalostech medicíny neléčitelné. Případný mužův pobyt na svobodě znalkyně označila za „časovanou bombu“.
Vražda v Dešenicích, městysu ležícím 20 kilometrů jihozápadně od Klatov, se stala 15. března dopoledne. Muž tam nožem zavraždil svého syna v den jeho 14. narozenin a pak vyskočil z okna v prvním patře domu. Chlapci už nedokázali záchranáři pomoci, muže převezl vrtulník v kritickém stavu do plzeňské nemocnice.
Policie ho obvinila z vraždy vzhledem k jeho zdravotnímu stavu až 7. dubna a soud ho následně poslal do vazby. V červenci ale kriminalisté na základě psychiatrického posudku stíhání zastavili. Muž je nyní umístěn v Psychiatrické nemocnici v Dobřanech. Zabezpečovací detence je ústav s vězeňským režimem. Setrvání v detenci či případné jiné opatření přezkoumává v pravidelných intervalech soud.
Prášky odepíšou můj mozek, řekl odsouzený
Muž podle znalkyně trpěl několik let smíšenou poruchou osobnosti s paranoidními a schizoidními rysy, což je celoživotní nemoc, která není léčebně ovlivnitelná. „U poruch osobnosti se někdy setkáváme s dekompenzací, kdy se člověk zcela dostává mimo realitu,“ uvedla.
V takovém stavu dekompenzace se ocitl i muž, když zaútočil na svého syna. Podle obhajoby mu zasadil 30 bodných a řezných ran v obličeji, na krku a na hrudníku. A nebyl v tu chvíli schopen nijak se ovládat, sdělila znalkyně. Zpráva z psychiatrické nemocnice uvádí, že jeho stav se nevyvíjí, ke svému činu se nechce vracet a na část událostí má pravděpodobně amnézii.
Muž, který u soudu vypovídal zmateně, se domáhal hlavně toho, aby mu lékaři nedávali žádné léky ani injekce. „Prášky odepíšou můj mozek,“ řekl. V závěrečné řeči požádal, aby mu raději dali trest smrti, než aby mu dál lékaři podávali prášky. „Když mně odepíšou prášky můj mozek, nemůžu si vzpomenout na ty věci a dopátrat se, jestli je duchovní život, jestli můj synek vidí, že tatínek se snaží,“ prohlásil.
Protože obhájce mu v soudní síni nemohl slíbit, že žádné léky už dostávat nebude, podal si muž stížnost a pondělní rozhodnutí o detenci je nepravomocné. Obhájce se přitom v závěrečném návrhu přidal ke státnímu zástupci a s uložením detence souhlasil.