Vědci analyzovali údaje o šíření nákazy na výletních lodích a později průzkumy tisíců lidí v ohniscích COVID-19. (Ilustrační foto) Zdroj: Profimedia.cz
Koronavirem se na světě podle agentury Reuters nakazilo už 15 milionů lidí. Je to asi trojnásobek proti vážným průběhům chřipky zaznamenaným za rok. Agentura zároveň uvedla, že pandemie zrychluje, zatímco způsob boje s ní se napříč státy nadále různí. Jak je nemoc COVID-19 vlastně smrtící? Vědci nejprve analyzovali údaje o šíření nákazy na výletních lodích a později průzkumy tisíců lidí v ohniscích COVID-19 . Nyní provedli desítky studií, aby vypočítali úmrtnost nakažených s touto chorobou, napsal zpravodajský server The Wall Street Journal.
Tento výzkum, který započítal úmrtí z celkového počtu nakažených včetně nenahlášených případů, naznačuje, že COVID-19 zabíjí asi 0,3 až 1,5 procenta nakažených lidí. Většina studií zpřesňuje tento podíl na 0,5 až jedno procento.
Právě kombinace úmrtnosti a nakažlivosti dělá z COVID-19 tak nebezpečnou chorobu
Analýzy tedy říkají, že z každých 1 000 nakažených lidí pět až deset průměrně zemře. To by znamenalo, že nový koronavirus je smrtelnější než běžná sezónní chřipka, ale není tak smrtící jako ebola a další nakažlivé nemoci, které se objevily v posledních letech. Koronavirus ale zabíjí více lidí než smrtelnější nemoci, částečně proto, že je nakažlivější.
„Nejde jen o to, jaká je úmrtnost mezi nakaženými. Jde také o to, jak nakažlivá daná choroba je – a COVID-19 je velmi nakažlivý,“ řekl Eric Toner, lékař pohotovostní medicíny a vědec Střediska Johnse Hopkinse pro zdravotní bezpečnost, který studuje připravenost zdravotní péče na epidemie a nakažlivé choroby. „Právě kombinace úmrtnosti a nakažlivosti dělá z COVID-19 tak nebezpečnou chorobu,“ dodal.
Opravdu těžký úkol představuje zjistit, kolik lidí bylo nakaženo
Zdravotní úřady a vědci se snaží zjistit úmrtnost na tento typ koronaviru, aby lépe pochopili rizika nemoci, aby odhadli, kolik lidí na ni může zemřít, a zavedli nezbytná opatření k ochraně veřejného zdraví. Zjistit tento údaj je ale náročné, protože značný počet nakažených nemá žádné symptomy, nebo jen málo, případně vůbec nebyli testováni. Úmrtnost také souvisí s takovými faktory, jako je věk dotyčného a přístup ke zdravotnímu systému.
Koronavirus v Česku: Poprvé je v zemi přes 5 000 aktuálně nemocných s COVID-19
Počet potvrzených případů nemoci COVID-19 v Česku stoupl v úterý o 212, nejvíc od 28. června. Počet aktuálně nemocných poprvé od začátku epidemie přesáhl 5 000, je jich 5 046. Vyplývá to z informací na webu ministerstva zdravotnictví.
Virem SARS-CoV-2 se po celém světě nakazilo více než 14,7 miliónu lidí, z nichž více než 609 000 zemřelo – téměř čtvrtina v USA, jak vyplývá z údajů Univerzity Johnse Hopkinse. To znamená, že z potvrzených případů na světě zemřelo zhruba 4,2 procenta nakažených.
Procento úmrtí mezi potvrzenými případy nákazy je vyšší než procento úmrtí mezi celkovým počtem nakažených, protože mnoho mírnějších a asymptomatických případů se do statistik nedostane, uvádějí vědci.
V červnu oficiální činitelé amerických Středisek pro kontrolu a předcházení nemocí odhadli, že na začátku května na každý potvrzený případ připadlo zhruba deset nepotvrzených. „Opravdu těžký úkol představuje zjistit, kolik lidí bylo nakaženo,“ řekla Lucy Okellová z Královské univerzity v Londýně, která ve studii zveřejněné v březnu odhadla úmrtnost na COVID-19 v Číně na 0,66 procenta.
Vše závisí na kontextu
Aby získali údaje pro zjištění úmrtnosti, vezmou někteří vědci počet známých případů nákazy a obětí, pak odhadnou podíl nepodchycených nebo asymptomatických případů. Ovšem i v počtech obětí mohou chybět nezjištěné případy lidí, kteří zemřeli s nemocí. Také to musí vědci vzít v úvahu.
Jiní vědci zakládají své odhady na výsledcích testů protilátek, které zkoumají krev účastníků a zjišťují, zda byli nakaženi. Ale i údaje z testování protilátek mají své nedostatky, protože se vědci stále ještě snaží pochopit imunitní reakci na virus.
„Říci, že někdy budeme mít jeden absolutně pravdivý odhad, je chybné. Můžeme získat představu o celkovém trendu, ale musíme mít na paměti, že se může měnit a kolísat,“ řekla Lea Meroneová, lékařka a zdravotní ekonomka australské Univerzity Jamese Cooka. „Vše závisí na kontextu.“
Přetížený nemocniční systém může úmrtnost zvýšit
Úmrtnost se liší – a často výrazně – v závislosti na takových faktorech, jako je věk, pohlaví a zdravotní stav. Přístup ke zdravotní péči a její kvalita také mohou hrát roli.
Lepší léčba v budoucnu by mohla úmrtnost snížit, ale přetížený nemocniční systém ji může naopak zvýšit, uvedl Gideon Meyerowitz-Katz, epidemiolog Univerzity ve Wollongongu.
Poměr úmrtnosti kolem 0,6 procenta je šestkrát vyšší než 0,1 procenta u běžné sezónní chřipky. Nemoci, jako je SARS, MERS či ebola, jsou mnohem smrtelnější – úmrtnost na ně dosahuje zhruba 10 až 50 procent. Na tyto nemoci ale zemřelo mnohem méně lidí než na COVID-19, protože nejsou ani zdaleka tak nakažlivé nebo rozšířené; na SARS zemřelo 774 lidí, na MERS 858 a ebole podlehlo více než 11 300 lidí.
