V Moskvě zemřel po výbuchu generálporučík a jeho asistent
Ruský prezident Vladimir Putin ve čtvrtek v případu zabití ruského generála Igora Kirillova v Moskvě připustil selhání a chyby ruských tajných služeb. To podle něj umožnilo Ukrajině podnikat útoky v samotném Rusku. Šéf Kremlu rovněž uvedl, že pokud by v únoru 2022, kdy odstartoval invazi na Ukrajinu, věděl to, co přijde, rozhodl by se pro tento krok dříve. Putin odpovídal na otázky novinářů celkem čtyři a půl hodiny.
„To (atentát na generála) samozřejmě znamená, že naši strážci zákona a zvláštní služby tyto útoky nezachytili. Musíme zdokonalovat tuto práci, nesmíme připustit nejzávažnější selhání,“ prohlásil na výroční tiskové konferenci Putin, který je sám odchovancem sovětské tajné služby KGB, byl krátce ředitelem ruské služby FSB a obklopuje se někdejšími kolegy.
K TÉMATU: Ruské jednotky postupují každý den po celé linii, tvrdí Putin. Chce jednat s Trumpem
Nyní poznamenal, že Kirillov nebyl jediný případ, a připomněl novinářku Darju Duginovou, dceru nacionalistického ideologa, která v srpnu 2022 přišla o život při výbuchu nálože nastražené v jejím automobilu.
Tyto útoky podle ruského prezidenta svědčí o „teroristickém charakteru stávajícího režimu v Kyjevě“.
Ruská tajná služba FSB zadržela Uzbeka, kterého podezírá z nastražení a odpálení bomby, která v úterý zabila náčelníka sil radiační, chemické a biologické ochrany ruské armády Kirillova. Muž se podle FSB přiznal, že pracoval pro ukrajinskou tajnou službu, která mu za atentát slíbila peníze a trvalý pobyt v Evropě. Podezřelého s pouty na rukou ve čtvrtek agenti podle ruských médií dopravili na místo činu kvůli ověření jeho výpovědi.
Devětadvacetiletý cizinec podle FSB uvedl, že před několika měsíci přijel do Moskvy na příkaz ukrajinských zpravodajských služeb. V metropoli si koupil elektrickou koloběžku, do které nastražil improvizované výbušné zařízení, a tu zaparkoval před vchodem do bytového domu, kde Kirillov bydlel. Jakmile generál opustil se svým asistentem budovu, Uzbek bombu na dálku odpálil, tvrdí FSB. Ukrajinci podle ní za atentát muži slíbili 100 tisíc dolarů (přes 2,3 milionu Kč) a trvalý pobyt v neupřesněné zemi Evropské unie.
Ukrajinská tajná služba SBU se v úterý k činu přihlásila.
Ukrajina podezřívala Kirillova z toho, že nařídil použít chemické zbraně proti ukrajinským vojákům. Kyjev jej proto považoval za „zcela legitimní cíl“ v rámci války, kterou před téměř třemi lety rozpoutalo Rusko svou invazí na Ukrajinu.
SBU oznámila, že Kirillova podezřívá ze spáchání válečných zločinů, když nařídil použít chemické zbraně proti ukrajinským vojákům. „Na Kirillovův rozkaz bylo od začátku plnohodnotné války zaznamenáno více než 4 800 případů použití chemické munice nepřítelem,“ uvedla tajná služba na Telegramu. S různými stupni otravy chemickými látkami bylo podle ní hospitalizováno na dva tisíce ukrajinských vojáků.
Invazi bych odstartoval dříve, připustil Putin
Novináři se šéfa Kremlu zeptali rovněž na to, co se během válečného konfliktu naučil sám o sobě. „Mnohem méně vtipkuji,“ citoval jeho odpověď web BBC. Padl i dotaz, co by udělal jinak, pokud by byl nyní ve stejné situaci jako v únoru 2022 před začátkem invaze.
„Kdybych věděl, co bude následovat, vydal bych rozkaz k tomuto kroku dříve. Rusko se mělo na tuto vojenskou akci připravit už dříve,“ reagoval Putin.
Na otázky novinářů – které byly v mnoha případech předem připravené, jak podotkl ve vysílání CNN Prima NEWS publicista Jiří Just – odpovídala ruská hlava státu celkem čtyři a půl hodiny. „Odpovídání na dotazy při takzvané přímé lince má ze strany státní propagandy dobrou dramaturgii. Putin sadu otázek strategicky naředí – nejdříve se zeptá nejdůležitějších tuzemských novinářů, poté osloví zahraniční reportéry a nakonec přijde řada na novináře z regionů,“ přiblížil dění Just.
MOHLO VÁM UNIKNOUT: Vojáci KLDR omylem zabíjeli Kadyrovce. Nerozumí si, fatálních chyb přibude, míní Šedivý
