Zmrazování vajíček jako pojistka mít děti? Lékařka popisuje klady i zápory
Brčko s genetickým materiál Zdroj: IVF Cube
Zmrazování vajíček, tzv. social freezing, patří k tématům, která dnes přitahují pozornost mileniálů i generace Z. Influencerky na sociálních sítích otevřeně přiznávají, že si pojistily možnost mít děti a nechaly si vajíčka zmrazit. K podobnému kroku motivují i své sledující. Některé reprodukční kliniky dokonce nabízejí social freezing na splátky či jako speciální program výměnou za darování vajíček. Lékařka však varuje, že spíše než o pojistku jde o možnost, která má své limity.
„Social freezing v dnešní nejisté době může působit jako pojistka do budoucnosti. V kampaních však často chybí druhá polovina příběhu – biologická fakta, statistiky i rizika, která by měly ženy znát před rozhodnutím,“ upozorňuje Hana Višňová z kliniky IVF CUBE, která se přiklání k cestě komplexní informovanosti a preventivních vyšetření plodnosti.
ČTĚTE TAKÉ: „Epidemie“ rakoviny u mladých? Známe možnou příčinu, tvrdí vědci a ukazují do kuchyně
Svět se mění, biologie ne
Mladí lidé dnes odkládají rodičovství z různých důvodů – chtějí si najít vhodného partnera, zajistit bydlení, vybudovat kariéru nebo si déle užívat život bez závazků. Svoji roli hraje i nejistota plynoucí z válečných konfliktů či pandemií. Mnozí nacházejí podporu také u zaměstnavatelů – například v USA na social freezing přispívá přibližně každá pátá větší firma.
„Za poslední desetiletí se mnohé změnilo – postavení žen, délka života ve zdraví i kvalita zdravotní péče. Biologické limity plodnosti však zůstávají stejné. U žen po 35 letech prudce klesá plodnost i kvalita vajíček, u mužů nastupuje pokles přibližně o deset let později,“ vysvětluje Višňová a dodává: „Výsledkem je, že každý pátý pár dnes řeší problémy s početím a asi pět procent dětí se rodí díky metodám asistované reprodukce.“
Social freezing je postup, při kterém se vajíčka, spermie nebo embrya zmrazí metodou vitrifikace a při teplotě -196 °C se uchovávají pro pozdější použití.
Jeden odběr nestačí
Dobrou naději na narození dítěte ze zmražených vajíček mají dle mezinárodních studií jen ty ženy, které mají zmražený vysoký počet vajíček, ideálně několik desítek, protože řada vajíček nemusí přežít proces rozmražení, nemusí být oplozena a bude záležet také na kvalitě spermií budoucího partnera.
Čtěte také
Právě nutnost opakovat stimulaci i odběr je důvodem, proč se social freezing může prodražit, a na rozdíl od IVF terapie zdravotní pojišťovny náklady neproplácejí. Výjimkou jsou pouze případy, kdy pro social freezing existují závažné zdravotní indikace, například onkologická diagnóza či jiná léčba ohrožující plodnost.
„Léky na hormonální stimulaci stojí 15 – 25 tisíc korun, samotný odběr a vitrifikace vajíček 30 – 35 tisíc korun a roční skladování pak dalších 2 – 5 tisíc korun. Pokud je třeba podstoupit celý proces 2 až 3krát, náklady se mohou vyšplhat až na stovky tisíc korun,“ vypočítává lékařka.
Rozhoduje i mužský faktor
Social freezing je často vnímán jako čistě ženská záležitost, ve skutečnosti ale úspěch závisí i na partnerovi. „Příčiny neplodnosti jsou dnes rozdělené rovnoměrně. Muži mají v průměru o 50 procent méně spermií než jejich otcové a jejich kvalita se za poslední desetiletí výrazně zhoršila. U mužů s přibývajícím věkem roste i riziko erektilní dysfunkce, chronických onemocnění a genetických chyb u potomků,“ vysvětluje Višňová. Zmrazení spermií je přitom technicky jednodušší a levnější – odběr ejakulátu stojí asi 1 500 korun, skladování okolo tří tisíc korun ročně.
„Muži vnímají svou plodnost jako méně zranitelnou než ženskou a zmrazení spermií podstupují jen výjimky, motivací je spíše obava z následků chronických onemocnění než kvůli prodloužení reprodukčního věku,“ dodává lékařka.
Pro stabilní páry je podle jejích slov řešením také zmrazení embryí. Embrya přežívají rozmrazení s úspěšností 95–97 procent a šance na úspěšné otěhotnění po embryotransferu dosahuje 45–55 procent. Nevýhodou je legislativní limit skladování embryí (v ČR max. 10 let) či nemožnost použití po rozchodu partnerů.
Čtěte také
Až 80 % vajíček se nikdy nepoužije
V souvislosti se social freezing statistiky ukazují překvapivý fakt, tedy že jen 12 – 16 % zmražených vajíček se nakonec reálně využije. Většina žen se totiž k uloženému biologickému materiálu už nikdy nevrátí, část žen totiž mezitím otěhotní přirozeně, část patrně ztratí o využití zájem z jiných důvodů. V České republice není možné zpětně změnit názor a zmražená vajíčka anonymně darovat, respektive je to s ohledem na povinná vyšetření komplikované, a proto je víc pravděpodobné, že dojde v budoucnosti k jejich likvidaci.
„Social freezing by se neměl chápat jako univerzální pojistka, ale jako jedna z možností, která má své limity. Mnohem důležitější je zaměřit se na tzv. fertility awareness – otevřenou komunikaci o ochraně reprodukčního zdraví a vlivu věku na plodnost s důrazem na bezplatná preventivní vyšetření, jaká nabízí i Nadační fond ProPlodnost. Mladí lidé potřebují znát nejen fakta, ale i reálný stav vlastní plodnosti – aby se rozhodovali informovaně a zodpovědně,“ uzavírá odbornice.
MOHLO VÁM UNIKNOUT: Kašel a chrápání? Může jít o vražednou kombinaci, varují lékaři. O riziku pacienti nevědí
Vystudovala literární tvorbu na Vysoké škole kreativní komunikace a následně navázala studiem médií na Metropolitní univerzitě v Praze. Od dubna 2023 působí jako redaktorka v on-line redakci CNN Prima NEWS.
