Bývalý velitel armády bosenských Srbů Ratko Mladič toto úterý před Haagským tribunálem Zdroj: Profimedia.cz
V Haagu v úterý začalo odvolací řízení v procesu s bývalým velitelem armády bosenských Srbů Ratkem Mladičem, kterého před třemi lety Mezinárodní trestní tribunál pro bývalou Jugoslávii (ICTY) odsoudil k doživotnímu vězení za několik zločinů včetně genocidy. Začátek jednání byl několikrát odložen, naposledy v dubnu kvůli koronavirové pandemii.
Odvolací řízení u Mechanismu OSN pro mezinárodní trestní tribunály (MICT), justičního orgánu OSN se sídlem v Haagu, mělo původně začít letos v březnu. Verdikt se tehdy očekával do konce roku. Kvůli operaci 77letého Mladiče se ale líčení odročilo na duben. Tehdy se ale kvůli šíření koronaviru opět rozhodlo o odkladu. Vynesení odvolacího rozsudku se nyní předpokládá v roce 2021, přesný termín nicméně ještě stanoven nebyl.
Dnešního začátku jednání se předsedající soudkyně Prisca Nyambeová zúčastnila prostřednictvím videokonference. Obžalovaný Mladić i řada dalších přítomných v jednacím sále měli na ústech roušky.
Vyšetřovatel zločinů v bývalé Jugoslávii Vladimír Dzuro: Skutečná válka se vypnout nedá
Se svou urostlou postavou, ostře řezanými rysy a mrazivým pohledem vzbuzuje dojem gangstera ze špionážního románu. Ve skutečnosti je Vladimír Dzuro český vyšetřovatel, který dostal do vězení některé z největších zločinců občanské války v bývalé Jugoslávii. Začínal jako pražský kriminalista, stíhal vrahy a násilníky. Počátkem 90. let přišla nabídka, která se nedala odmítnout, a zcela mu změnila život. Jako člen ochranných sil OSN odcestoval do válkou sužovaného Sarajeva a od roku 1995 působil dalších deset let jako vyšetřovatel haagského tribunálu.
ICTY uložil Mladičovi nejvyšší možný trest v listopadu 2017 za řadu zločinů včetně etnických čistek spáchaných na bosenských Muslimech (dnes Bosňácích) a bosenských Chorvatech během války v Bosně v letech 1992 až 1995. Tribunál ho uznal vinným v deseti z jedenácti bodů obžaloby včetně genocidy v souvislosti se srebrenickým masakrem z července 1995, terorizování civilistů při obléhání Sarajeva a zločinů proti lidskosti.
Během masakru po obsazení takzvané bezpečné zóny pod ochranou OSN ve Srebrenici bosenskosrbské síly na konci války v létě 1995 povraždily 8 000 zajatých muslimských mužů včetně chlapců a starců.
Proti rozsudku ICTY se Mladič loni v březnu odvolal. Předsedající soudkyně Nyambeová dnes sdělila, že pro odvolání udal devět důvodů a že chce buď zproštění viny, nebo nový proces. Prokurátoři navrhují odvolání Mladiče odmítnout a navíc žádají, aby byl uznán vinným i v 11. bodě obžaloby, jímž je genocida spáchaná na Muslimech a Chorvatech v pěti bosenských obcích v roce 1992.
Mladič by měl ke svému odvolání před soudci promluvit ve středu. Odvolání převzal MICT poté, co ICTY koncem roku 2017 svou činnost ukončil.
Válka v Bosně a Hercegovině si vyžádala kolem sta tisíc lidských životů. Několik tisíc lidí je dodnes nezvěstných. Své domovy bylo nuceno opustit 2,2 milionu obyvatel. Podle oficiálních statistik žilo v zemi v roce 1991 téměř 4,2 milionu lidí.
