Rodiny nemají peníze na děti
Čtyři rodiny ze sta nemají peníze na to, aby mohly zaplatit dětem týdenní prázdniny mimo domov. Přestože se finanční situace českých rodin mezi lety 2014 a 2021 výrazně zlepšila, podle ekonomů nás vývoj po začátku války na Ukrajině může vrátit zpět právě do roku 2014.
Romana žije sama s dvěma dětmi. Výdaje se snaží omezovat, jak se dá. „Děti by nejraději maso jedly každý den, ale snažím se ho nedávat, protože to prostě nejde,“ podotkla. Dřív se vešla s útratami za jídlo do pěti tisíc korun měsíčně, teď vychází účty za potraviny i na osm tisíc.
Rodiny v současné době nemají peníze na děti. Zdroj: CNN Prima NEWS
Rodiny v současné době nemají peníze na děti. Zdroj: CNN Prima NEWS
Rodiny v současné době nemají peníze na děti. Zdroj: CNN Prima NEWS
Rodiny v současné době nemají peníze na děti. Zdroj: CNN Prima NEWS
Rodiny v současné době nemají peníze na děti. Zdroj: CNN Prima NEWS
Rodiny v současné době nemají peníze na děti. Zdroj: CNN Prima NEWS
Rodiny v současné době nemají peníze na děti. Zdroj: CNN Prima NEWS
Rodiny v současné době nemají peníze na děti. Zdroj: CNN Prima NEWS
Rodiny v současné době nemají peníze na děti. Zdroj: CNN Prima NEWS
Rodiny v současné době nemají peníze na děti. Zdroj: CNN Prima NEWS
„Tři roky zpátky jsem našetřila a dokázala děti vzít k moři, dneska už jen objíždíme příbuzné, kde máme ubytování zdarma. Pořádnou dovolenou si nemůžeme dovolit,“ pokračovala. V roce 2014 si přes sedm procent domácností nemohlo dovolit svým dětem zaplatit týden mimo domov, šest procent z nich nemělo dostatek financí pro vybavení na ven nebo ovoce či maso každý den. Loni to bylo zhruba o polovinu méně.
Babišova, nebo Fialova drahota? Jde o to, jak se bude řešit, shodují se odborníci
Když na podzim před sněmovními volbami padl výrok „Babišova drahota“, málokdo tušil, že za půl roku bude v Česku rekordně vysoká inflace a opozice bude naopak mluvit o „Fialově drahotě“. Exministři Michaela Marksová (ČSSD) a Vladimír Tošovský se ale ve vysílání CNN Prima NEWS shodli, že přičítat současnou ekonomickou krizi kterékoliv vládě by nebylo férové. Na vině jsou prý zejména vnější vlivy.
„V letech 2014 až 2020 a v roce 2021 – tedy v covidový rok – si česká společnost i v oblasti nejchudších poměrně výrazně polepšila,“ uvedl Daniel Munich, ředitel Institutu pro demokracii a ekonomickou analýzu. Jenže ted je vše jinak. Data totiž nezahrnují období po vypuknutí války na Ukrajině. Letošní rok by nás tak podle ekonomů mohl vrátit zpět do roku 2014. Tehdy mělo potíže s úhradou výdajů za děti zhruba 100 tisíc domácností.
Rodiny omezí kroužky i dovolené
„To, co zažíváme – inflaci a výhled dalšího zdražování energií – bude mít téměř s jistotou mnohem větší dopady právě na chudé. Kompenzace nebudou tak vysoké jako za covidu, protože nejsou cílené na nejchudší,“ pokračoval Munich. Ekonomka Ilona Švihlíková doplnila, že se mohou rodinám zdát některé položky zbytné.
„To znamená nějaké dovolené, prázdniny, kroužky pro děti. Bude to něco, co začnou škrtat, anebo už začaly,“ podotkla. Kromě týdenního pobytu mimo domov a vybavení na ven rodiny nemohou podle statistik svým dětem dopřát třeba zájmový kroužek.
Mezi nejčastěji škrtanými výdaji za děti se objevuje i nové oblečení, ovoce a zelenina každý den, knihy, hračky či druhý pár bot. „Vypadá to, že budu muset mít přivýdělek, jinak si to nedokážu představit,“ dodala samoživitelka Romana.
