ZPRÁVY PLUS - 15.7. v 09:30
Když na podzim před sněmovními volbami padl výrok „Babišova drahota“, málokdo tušil, že za půl roku bude v Česku rekordně vysoká inflace a opozice bude naopak mluvit o „Fialově drahotě“. Exministři Michaela Marksová (ČSSD) a Vladimír Tošovský se ale ve vysílání CNN Prima NEWS shodli, že přičítat současnou ekonomickou krizi kterékoliv vládě by nebylo férové. Na vině jsou prý zejména vnější vlivy.
„Pane premiére, nevracejte se do minulosti a vraťte se do přítomnosti. Aby toto období nevstoupilo do dějin jako období Babišovy drahoty. Chceme po premiérovi, aby hájil zájmy občanů, ale ne tak, aby se jim zdražovaly energie,“ prohlásil na konci září směrem k tehdejšímu předsedovi vlády Andreji Babišovi šéf ODS Petr Fiala v superdebatě Česko hledá premiéra na CNN Prima NEWS.
Od té doby se výrok stal jedním z předvolebních hesel nejen občanských demokratů, ale také celé koalice Spolu. Ta nakonec sněmovní volby vyhrála a společně s Piráty a Starosty usedla do vlády. Zástupci hnutí ANO skončili s SPD v opozici. Jenže zdražování téměř všeho pokračuje a kritika se dále sype na hlavu kabinetu, jen v opačných rolích.
Například exministryně financí Alena Schillerová (ANO) hned v říjnu napsala na Twitteru, že „Fialova drahota“ tvrdě dopadne na ekonomiku a na domácnosti. Vedle toho hnutí SPD zveřejnilo na svých stránkách komentář poslance Radka Rozvorala s titulkem „Je to Fialova drahota, nebo spíše Fialova bída?“. V pořadu K věci na na CNN Prima NEWS se pak v podobném duchu rozčílil i bývalý premiér Andrej Babiš (ANO).
Nemůže za to ani jeden z premiérů
Bývalá ministryně práce a sociálních věcí Michaela Marksová (ČSSD) ale s názory na vznik rekordní inflace nesouhlasí. „To bych panu premiérovi a vládě nepřičítala. Staly se věci, které nikdo nečekal, a nemůže za to ani jeden z premiérů. Jde hlavě o to, jak bude situaci současná vláda řešit,“ uvedla ve Zprávách PLUS.
Také exministr průmyslu a obchodu Vladimír Tošovský, který byl ve vládě Jana Fischera jako nestraník za sociální demokraty, zastává podobný názor. Inflace je podle něj důsledkem několika příčin a teď už můžeme jen diskutovat, jaké nástroje příslušné vlády měly k tomu, aby je odstranily nebo zmírnily dopady.
Důležité je vyřešit, jak momentálně občanům a firmám v překonání těžké doby zdražování pomoci. „Také bych neřekl, že inflace je výsledkem té či oné vlády. Není to jen otázka našeho hospodářství, vliv je celosvětový. Vidím tam příčiny lockdownu a narušení dodavatelských vztahů, roztrhaly se nabídky a poptávky. Zboží zůstalo stát na místě a přístavy ho nepřijímaly. Vše se na sebe začalo nabalovat a vznikala spirála,“ uvedl Tošovský.
Naše ekonomika je podle exministra průmyslu závislá na vnějším světě, a to zejména automobilový průmysl. „K pandemii se navíc v únoru přidala příšerná situace na Ukrajině. Vláda má na straně zdrojů omezené možnosti a neříkám, že se nesnaží. To bychom byli nefér,“ podotkl.
Marksová přitakala, že ve zdražování nejsme sami a je jen otázka, jak si vláda poradí. Jak ale opravdu lidem pomoci? Podle bývalé šéfky resortu práce a sociálních věcí je možností snížení DPH na základní potraviny a potřeby. „To je jedna věc, kdy se dá drahota zmírnit. Domácnostem, které jsou na tom nejhůř, by opatření pomohlo. Nedovedu si představit, co se s jejich účty a nákupy stane na podzim. Bude to ještě horší,“ varuje. Tošovský doplnil, že snížení DPH není jen o některých segmentech, ale musíme se komplexně podívat na daňovou soustavu.
