Ilustrační foto Zdroj: Getty Images
On-line prostředí skrývá pro děti mnoho nástrah. Některé zdánlivě banální, avšak závažné, se bohužel přehlížejí. Expert Martin Kožíšek, který má na starost projekty v oblasti rizikového chování na internetu ve sdružení CZ.NIC, poradil rodičům, jak své potomky chránit.
Seznamky
Nemalé problémy nastávají v prostředí seznamek. Ty si děti často samy aktivně vyhledají a pak na nich prodávají fotografie či videa. „Léto je nejrizikovější, pak období před Vánocemi. Děti nechtějí chodit na brigády, protože jim nabízejí málo peněz,“ vysvětlil Kožíšek.
ČTĚTE TAKÉ: Děti se stávají závislé na pornografii. Chodí masturbovat i během přestávky, varuje expertka
Podle jeho slov si vybírají ty nabídky, které jsou jim „nejpříjemnější“. Suma za fotografii či video se liší. Například v Praze, kde je vysoká konkurence, cena klesá. Za snímky či záznam mohou děti inkasovat od sta do pěti tisíc korun. „Dělají to navíc sofistikovaně. Využívají elektronické peněženky nebo jiné platební systémy,“ dodal.
Některé děti mají připravené i své „menu“ – co nabízejí a za kolik. „Je to velký trend. Od lehkého striptýzu až po šílené věci, to je za jinou cenu. Platící mají specifické požadavky, footfetish, piss a jiné praktiky. Většinou to jsou ale úkoly. Plní, co jim kdo řekne,“ popsal Kožíšek.
Králičí nory
Do jiných rizik se děti, ale i dospělí, vrhají zcela nevědomě – jde o takzvané králičí nory. „Algoritmy předurčují obsah, na který se uživatelé budou dívat. Dost často je jim předkládán násilný obsah jenom proto, aby sociální síť udržela pozornost. Dělá to třeba TikTok,“ uvedl dále specialista.
A přidal jednoduchý příklad: „Když dítě zajímají třeba koťátka, aplikace mu ukazuje koťátka. Ve chvíli, kdy o obsah přestane mít zájem a ‚nelajkuje‘, sociální síť přitvrdí. Ukazuje týraná koťátka, tam už emoci vzbudí. Když ani to nezabere, jsou na řadě mrtvá koťátka,“ popsal. A to může mít velký dopad na psychiku. Před podobnými algoritmy zatím neexistuje jednoznačná obrana. K tomu bude podle Kožíška potřeba legislativní úprava ze strany Evropský unie.
Porno
Na internetu děti snadno natrefí i na pornografii, která jim často zkreslí pohled na realitu. Inkriminovaný materiál se nachází spíše na zahraničních platformách. „Například dětská pornografie, tam se Česko vůbec nevyskytuje. Děti však nejrůznější zajímavý obsah cíleně vyhledávají,“ upozornil. Rodiče pak varoval před tím, aby na sociálních sítích zveřejňovali fotky nahých dětí. To se přitom v tuzemsku děje velmi často, takový obsah se však může snadno dostat do rukou lidí, kteří je zneužijí.
Predátoři
Expert, který se zaměřuje na rizikového chování na internetu, podotkl, že jisté obavy jsou naopak přehnané. „Ve společnosti se mluví o různých predátorech, ale to je marginální problém. Když si škola objedná toto téma jako preventivní program, tak se je od toho snažím odradit. Případů jsou jednotky ročně,“ sdělil redakci.
Pokud by dítě narazilo na skutečného predátora, tedy kybergrooma, který se snaží dítě vylákat z on-line prostoru ven, muselo by mít podle něj neuvěřitelnou smůlu. „Těch je v Česku maximálně na prstech jedné ruky. Šedesát procent zneužití je v rodině, to není nikdo cizí, jde o ohromný mýtus, že tu běhají pánové v baloňácích,“ řekl.
On-line výzvy
Podobně nevnímá jako rizikové ani on-line výzvy – challenge. „Často se o nich v médiích mluví, že jde o obrovský problém, ale stejně jako u predátorů jsou marginální. V Česku nemají zatím žádnou oběť,“ uvedl pro CNN Prima NEWS.
Zákaz nepomůže
A jak potomky před nástrahami chránit? „Když se rodiče něco pokusí zakázat, tak první, co dítě udělá, je, že to obejde. Má to smysl jen u malých dětí, které lze chránit nastavením zámků na určité sítě. U starších je to jenom o důvěře, protože znají aplikace, dovedou se přihlásit do wi-fi sítě, půjčí si telefon od kamarádů a podobně,“ upozornil.
S dětmi je podle něj potřeba o tématech mluvit, a to jak ve škole, tak doma. „Rodič by se měl kromě toho, že se zeptá na školu, dotázat, jak bylo na internetu,“ poradil. To, že se děti na telefonu pohybují více, neznamená, že se v tom více vyznají.
„Můžete ale ze sebe udělat E.T. a říct: ‚Hele, pojď mi ukázat, jak to vlastně funguje,“ dodal s tím, že nápomocné mohou být i preventivní programy. Česká republika je v nich prý jedna z nejlepších v Evropě. „Není to ale úplně zásluhou státu, ten, si myslím, že docela zaspal, ale vznikla tady celá řada různých neziskovek,“ dodal.
