reklama

Žádný Yetti. Vědci zřejmě definitivně rozluštili tragický osud Ďatlovovy výpravy

/ fotografií

Více než 60 let stará záhada osudu Ďatlovovy expedice je možná definitivně vyřešena. Vědci za pomoci nejmodernější technologie odhalili, že za hrůznou smrtí devíti členů výpravy na Sibiř nestojí tajná zbraň ani mýtický Yetti, ale pravděpodobně kombinace několika nezvyklých okolností, které daly do pohybu smrtící lavinu. S podobnou verzí už loni přišla oficiálně i ruská prokuratura. Výzkumníci teď doplnili chybějící díly do skládačky.

reklama

Psal se rok 1959. Skupina turistů pod vedením 23letého Igora Ďatlova zahájila výpravu na Sibiř. Jejím cílem bylo zdolání hory Otorten v pohoří Ural. Do posledního obydleného místa na trase doputovala 10členná expedice na konci ledna. Zpátky se vrátil jen jediný člen. Jurij Judin se kvůli zdravotním problémům od výpravy odpojil v opuštěné geologické osadě. Aniž by to tenkrát tušil, chronický revmatismus, kterým trpěl, mu zachránil život.

K tématu

Zbytek výpravy objevili záchranáři a vojáci v několika následujících týdnech. V okruhu několika set metrů od zničeného tábořiště byla rozeseta těla všech devíti turistů. Mrtví měli zlomené kosti, proražené lebky, některým dokonce chyběly oči a jazyk. Mnoho obětí na sobě mělo jen spodní prádlo, což vzhledem k tuhému mrazu, který panoval, postrádalo veškerou logiku.

Vyšetřovatelům se dlouho nepodařilo spolehlivě vysvětlit, co se výpravě přihodilo, a tak se vyrojilo mnoho teorií včetně těch, že turisty zabila tajná zbraň, sněžný muž, nebo dokonce mimozemšťané. Existovaly však i věrohodnější verze. Například ta, že expedici zasypala lavina, což za příčinu tragédie loni označily i ruské úřady. Jenže i oficiální verze má několik trhlin. Zacelit se je nyní dost možná podařilo švýcarským vědcům, kteří se za pomoci moderních počítačových simulací a 3D modelů možností pádu laviny zabývali.

Tragédii způsobila podle výzkumníků ze Švýcarského federálního ústavu pro technologie (EPFL) kombinace několika faktorů. Expedice podle vědců během budování tábora vyhrabala v úbočí svahu díru, do které pak umístila stan. Tak měli být turisté chráněni před prudkými vichry. Jenže kombinace dalších faktorů včetně neobvyklého terénu a silných větrů ženoucích sníh ze svahu později dala do pohybu desku těžkého sněhu, který se nahromadil na nestabilním podloží. Lavina pak zasypala stan. Přeživším členům výpravy se sice podařilo proříznout látku a dostat se ven, tam ale v 25stupňovém mrazu umrzli.


Zdroj: Profimedia.cz

Po zadání veškerých dostupných dat, včetně terénu na osudném místě, do počítače vědci potvrdili, že za takových podmínek je reálný vznik menší laviny, která po sobě zanechá jen malou stopu. A výzkumníci mají vysvětlení i pro hororová zranění, která nebozí turisté utrpěli. „Počítačová simulace nám ukázala, že silná vrstva sněhu může způsobit takováto zranění,“ uvedl podle webu Daily Mail doktor Johan Gaume, člen týmu vědců. Odborník na laviny rovněž poukázal na skutečnost, že turisté mohli být sněhem přiraženi k podlaze stanu, kterou vyztužili svými lyžemi.

K tématu

Záhadou ovšem zůstává, proč pak členové expedice stan opustili téměř neoblečení. To ale podle Gaumeho nebylo cílem bádání vědců. „Vyšetřovatelé, kteří pracovali s teorií laviny, nebyli schopni vysvětlit, jak se mohla lavina utrhnout uprostřed noci, když ten večer vůbec nesněžilo. My jsme přišli s novým vysvětlením,“ uvedl Gaume s poukazem na to, že mezi vyhloubením díry a lavinou uplynulo až 13 hodin.

I přesto švýcarští vědci připouštějí, že jejich studie sice může zabránit podobným katastrofám v budoucnu, nicméně nevrhá stoprocentní jistotu na to, co přesně se v horském průsmyku, který dnes nese jméno po veliteli výpravy Ďatlovovi, před 62 lety stalo. „Pravdou je, že to, co se tenkrát skutečně odehrálo, nikdo pořádně neví. My však přinášíme množství silných důkazů, že teorie s lavinou je věrohodná,“ poznamenal šéf EPFL profesor Alexander Puzrin.

Milovníci záhad tak nadále mohou preferovat některou z mnoha teorií o tom, co za smrtí devíti převážně mladých lidí stálo. Jedna z nich například tvrdí, že turisté byli zabiti domorodými obyvateli uralské oblasti. Další za viníky označují divoká zvířata nebo sněžného muže Yettiho. Objevily se i verze, ve kterých figurují mimozemšťané, tajné zbraně nebo náhlý záchvat šílenství. Podle některých badatelů pak mohlo dojít k mnohem obyčejnějším situacím: Členové výpravy se mohli navzájem pozabíjet během hádky, zbytek pak mohl dokonat mráz.

Členové osudné výpravy:

Jméno Věk Příčina smrti
Igor Alexejevič Ďatlov 23 Podchlazení
Jurij Nikolajevič Dorošenko 21 Podchlazení
Ludmila Alexandrovna Dubininová 20 Vnitřní krvácení z těžkého poranění hrudníku
Georgij Sergejevič Kolevatov 24 Podchlazení
Zinaida Alexejevna Kolmogorovová 22 Podchlazení
Rustem Vladimirovič Slobodin 23 Podchlazení
Nikolaj Vladimirovič Thibeaux-Brignolles 23 Smrtelné zranění lebky
Semjon Alexandrovič Zolotarjov 38 Těžké poranění hrudníku
Jurij Jefimovič Judin 21 Oddělil se od výpravy 28. ledna kvůli zdravotním problémům; zemřel 27. dubna 2013 ve věku 75 let

K tématu

reklama
reklama

Další hlavní zprávy

Rozhovor

Světlo na konci covidového tunelu existuje. Akorát strojvůdce je šílený, říká lékařka

Světlo na konci covidového tunelu existuje. Akorát strojvůdce je šílený, říká lékařka

Světlo na konci tunelu sice existuje, ale český tunel k němu vede oklikami s nejrůznějšími překážkami a strojvedoucí je šílený. V rozhovoru pro CNN Prima NEWS to řekla Darina, lékařka z nemocnice ve větším městě, která si přála zůstat v anonymitě. Svou vinu za současnou situaci podle ní nesou také hygienické stanice. Popsala zářijové školení, na kterém hygienici nabádali praktické lékaře, aby neposílali lidi na testy. Uvedla také, jak zkomplikovalo očkování otevření systému pro praktické lékaře.

Koronavirus

Část firem porušuje opatření. Nutí zaměstnance chodit do práce navzdory nákaze

Část firem porušuje opatření. Nutí zaměstnance chodit do práce navzdory nákaze

Pětina zaměstnanců má zkušenosti s tím, že jejich zaměstnavatel či nadřízený porušil opatření proti covidu. Každý sedmý uvedl, že jeho zaměstnavatel či nadřízený vyzýval k porušování pravidel v testování a trasování kontaktů nakaženého. Dvě pětiny zaměstnanců naopak poukázaly na zodpovědný přístup firem. Více než 20 procent společností dokonce testovalo své zaměstnance ještě před zavedením této povinnosti.

360°

Hejtmanka Pecková: Rozhoduje se o tom, jestli pacient dostane vůbec postel a doktora

Hejtmanka Pecková: Rozhoduje se o tom, jestli pacient dostane vůbec postel a doktora

Hejtmanka Středočeského kraje Petra Pecková (za STAN) znovu varovala před zahlcením zdravotnického systému vlivem pandemie koronaviru. V pořadu 360° Pavlíny Wolfové se zastala pracovní povinnosti části studentů v nemocnicích. Zároveň uvedla, že jí přijde absurdní, když si někdo v době přeplněných nemocnic nechá dělat umělá prsa u plastických chirurgů.

Není myška jako myška. Některá zvířata se ve zverimexech prodávat nesmí, jiná ano
Miliony respirátorů FFP2 nechrání proti koronaviru. Testování nepočítalo s aerosoly
reklama
reklama
O pacienty ať se stará primář Volný, my si bereme volno, zlobí se zdravotníci

Zdravotnictví

Domácí zpravodajství

Zasloužené odměny za boj s covidem. Dostanou je zdravotníci i sociální pracovníci
Další neshody ve vládě: Plaga nesouhlasí s Babišovým návrhem na úřední maturity
Další články
reklama
reklama