reklama

Žádný Yetti. Vědci zřejmě definitivně rozluštili tragický osud Ďatlovovy výpravy

Více než 60 let stará záhada osudu Ďatlovovy expedice je možná definitivně vyřešena. Vědci za pomoci nejmodernější technologie odhalili, že za hrůznou smrtí devíti členů výpravy na Sibiř nestojí tajná zbraň ani mýtický Yetti, ale pravděpodobně kombinace několika nezvyklých okolností, které daly do pohybu smrtící lavinu. S podobnou verzí už loni přišla oficiálně i ruská prokuratura. Výzkumníci teď doplnili chybějící díly do skládačky.

reklama

Psal se rok 1959. Skupina turistů pod vedením 23letého Igora Ďatlova zahájila výpravu na Sibiř. Jejím cílem bylo zdolání hory Otorten v pohoří Ural. Do posledního obydleného místa na trase doputovala 10členná expedice na konci ledna. Zpátky se vrátil jen jediný člen. Jurij Judin se kvůli zdravotním problémům od výpravy odpojil v opuštěné geologické osadě. Aniž by to tenkrát tušil, chronický revmatismus, kterým trpěl, mu zachránil život.

Zbytek výpravy objevili záchranáři a vojáci v několika následujících týdnech. V okruhu několika set metrů od zničeného tábořiště byla rozeseta těla všech devíti turistů. Mrtví měli zlomené kosti, proražené lebky, některým dokonce chyběly oči a jazyk. Mnoho obětí na sobě mělo jen spodní prádlo, což vzhledem k tuhému mrazu, který panoval, postrádalo veškerou logiku.

Vyšetřovatelům se dlouho nepodařilo spolehlivě vysvětlit, co se výpravě přihodilo, a tak se vyrojilo mnoho teorií včetně těch, že turisty zabila tajná zbraň, sněžný muž, nebo dokonce mimozemšťané. Existovaly však i věrohodnější verze. Například ta, že expedici zasypala lavina, což za příčinu tragédie loni označily i ruské úřady. Jenže i oficiální verze má několik trhlin. Zacelit se je nyní dost možná podařilo švýcarským vědcům, kteří se za pomoci moderních počítačových simulací a 3D modelů možností pádu laviny zabývali.

Tragédii způsobila podle výzkumníků ze Švýcarského federálního ústavu pro technologie (EPFL) kombinace několika faktorů. Expedice podle vědců během budování tábora vyhrabala v úbočí svahu díru, do které pak umístila stan. Tak měli být turisté chráněni před prudkými vichry. Jenže kombinace dalších faktorů včetně neobvyklého terénu a silných větrů ženoucích sníh ze svahu později dala do pohybu desku těžkého sněhu, který se nahromadil na nestabilním podloží. Lavina pak zasypala stan. Přeživším členům výpravy se sice podařilo proříznout látku a dostat se ven, tam ale v 25stupňovém mrazu umrzli.

Po zadání veškerých dostupných dat, včetně terénu na osudném místě, do počítače vědci potvrdili, že za takových podmínek je reálný vznik menší laviny, která po sobě zanechá jen malou stopu. A výzkumníci mají vysvětlení i pro hororová zranění, která nebozí turisté utrpěli. „Počítačová simulace nám ukázala, že silná vrstva sněhu může způsobit takováto zranění,“ uvedl podle webu Daily Mail doktor Johan Gaume, člen týmu vědců. Odborník na laviny rovněž poukázal na skutečnost, že turisté mohli být sněhem přiraženi k podlaze stanu, kterou vyztužili svými lyžemi.

Záhadou ovšem zůstává, proč pak členové expedice stan opustili téměř neoblečení. To ale podle Gaumeho nebylo cílem bádání vědců. „Vyšetřovatelé, kteří pracovali s teorií laviny, nebyli schopni vysvětlit, jak se mohla lavina utrhnout uprostřed noci, když ten večer vůbec nesněžilo. My jsme přišli s novým vysvětlením,“ uvedl Gaume s poukazem na to, že mezi vyhloubením díry a lavinou uplynulo až 13 hodin.

I přesto švýcarští vědci připouštějí, že jejich studie sice může zabránit podobným katastrofám v budoucnu, nicméně nevrhá stoprocentní jistotu na to, co přesně se v horském průsmyku, který dnes nese jméno po veliteli výpravy Ďatlovovi, před 62 lety stalo. „Pravdou je, že to, co se tenkrát skutečně odehrálo, nikdo pořádně neví. My však přinášíme množství silných důkazů, že teorie s lavinou je věrohodná,“ poznamenal šéf EPFL profesor Alexander Puzrin.

Milovníci záhad tak nadále mohou preferovat některou z mnoha teorií o tom, co za smrtí devíti převážně mladých lidí stálo. Jedna z nich například tvrdí, že turisté byli zabiti domorodými obyvateli uralské oblasti. Další za viníky označují divoká zvířata nebo sněžného muže Yettiho. Objevily se i verze, ve kterých figurují mimozemšťané, tajné zbraně nebo náhlý záchvat šílenství. Podle některých badatelů pak mohlo dojít k mnohem obyčejnějším situacím: Členové výpravy se mohli navzájem pozabíjet během hádky, zbytek pak mohl dokonat mráz.

Členové osudné výpravy:

Jméno Věk Příčina smrti
Igor Alexejevič Ďatlov 23 Podchlazení
Jurij Nikolajevič Dorošenko 21 Podchlazení
Ludmila Alexandrovna Dubininová 20 Vnitřní krvácení z těžkého poranění hrudníku
Georgij Sergejevič Kolevatov 24 Podchlazení
Zinaida Alexejevna Kolmogorovová 22 Podchlazení
Rustem Vladimirovič Slobodin 23 Podchlazení
Nikolaj Vladimirovič Thibeaux-Brignolles 23 Smrtelné zranění lebky
Semjon Alexandrovič Zolotarjov 38 Těžké poranění hrudníku
Jurij Jefimovič Judin 21 Oddělil se od výpravy 28. ledna kvůli zdravotním problémům; zemřel 27. dubna 2013 ve věku 75 let
Tagy:

Hlavní zprávy

Klid před bouří. Omikron nejdříve zasáhne mladé, pak zranitelné, předpovídá infektolog
Koronavirus

Klid před bouří. Omikron nejdříve zasáhne mladé, pak zranitelné, předpovídá infektolog

Klid před bouří. Tak označil aktuální pandemickou situaci v Česku infektolog a přednosta kliniky infekčních nemocí ve Fakultní nemocnici Brno Petr Husa. Nejdříve podle něj onemocní omikronem mladí, ti ale péči v nemocnicích ve velké míře potřebovat nebudou. Pak se bude situace zhoršovat, varoval. Podle Ústavu zdravotnických informací a statistiky (ÚZIS) už tvoří v Česku omikron 80 % případů nákazy COVID-19.

Jako u blbejch na dvorku. Chaos už dosáhl vrcholu, kritizuje Neff vládní opatření
Pořady

Jako u blbejch na dvorku. Chaos už dosáhl vrcholu, kritizuje Neff vládní opatření

Komunikační chaos ministerstva zdravotnictví už dosáhl vrcholu. Je to jako „u blbejch na dvorku“, nešetřil kritikou na konto vládních opatření spisovatel Ondřej Neff v pořadu Co Čech, to politik na CNN Prima NEWS. Třebaže sám podporuje vakcinaci, nelíbí se mu, že vláda otálí se zrušením vyhlášky o povinném očkování. Komunikace ze strany ministra Vlastimila Válka (TOP 09) a jeho resortu není nejšťastnější ani podle dalších dvou hostů pořadu – exministra Romana Prymuly a bývalého politika Vítězslava Jandáka.

Babišovi se při jednání v Evropské unii smáli. Neměl věcné argumenty, tvrdí Prouza

Bývalému premiérovi Andreji Babišovi (ANO) se při jednání o Zelené dohodě na evropské půdě smáli. Neměl věcné argumenty, o něž jde především, nešetřil kritikou prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu Tomáš Prouza na adresu expremiéra. V pořadu 360° na CNN Prima NEWS podotkl, že klíčové budou dopadové studie ke Green Dealu, na něž se bývalá vláda vykašlala.

Jandák se zastal Prymuly: Kdo vás odstřelil, komu jste vadil? Po vás nastal chaos

Jepičí život vakcinologa Romana Prymuly v čele ministerstva zdravotnictví byl způsoben tím, že někomu vadil, je přesvědčen bývalý politik a herec Vítězslav Jandák. V pořadu Co Čech, to politik dodal, že po Prymulově odchodu z resortu nastal „odborný chaos“, jelikož se vyrojily desítky expertů, kteří se najednou začali vyjadřovat k pandemii koronaviru. Prymula podotkl, že ho odchod z politiky příliš nemrzí, protože mu více vyhovuje pozice odborníka.

reklama

Domácí zpravodajství

Černý scénář nemůžeme vyloučit, varoval Dušek. Předpověděl vrchol omikronové vlny

Rizikový scénář nejde vyloučit, podle aktuálního vývoje ale kolaps nemocnic nehrozí, míní šéf Ústavu zdravotnických informací a statistiky Ladislav Dušek. Počet hospitalizovaných s covidem totiž v Česku několikátý den v řadě klesá. Potvrzuje se tak zatím teorie, že omikronem se nakazí více lidí, budou mít ale lehčí průběh. Většina států Evropy se přesto na vrchol vlny omikronu poctivě připravuje, včetně krizových scénářů.

reklama