Více než 60 let stará záhada osudu Ďatlovovy expedice je možná definitivně vyřešena. Vědci za pomoci nejmodernější technologie odhalili, že za hrůznou smrtí devíti členů výpravy na Sibiř nestojí tajná zbraň ani mýtický Yetti, ale pravděpodobně kombinace několika nezvyklých okolností, které daly do pohybu smrtící lavinu. S podobnou verzí už loni přišla oficiálně i ruská prokuratura. Výzkumníci teď doplnili chybějící díly do skládačky.
Psal se rok 1959. Skupina turistů pod vedením 23letého Igora Ďatlova zahájila výpravu na Sibiř. Jejím cílem bylo zdolání hory Otorten v pohoří Ural. Do posledního obydleného místa na trase doputovala 10členná expedice na konci ledna. Zpátky se vrátil jen jediný člen. Jurij Judin se kvůli zdravotním problémům od výpravy odpojil v opuštěné geologické osadě. Aniž by to tenkrát tušil, chronický revmatismus, kterým trpěl, mu zachránil život.
Rusko uzavřelo záhadu starou 60 let, smrt Ďatlovovy výpravy způsobila lavina
Rusko po déle než rok trvajícím vyšetřování uzavřelo případ smrti Ďatlovovy výpravy. Podle ruské federální prokuratury za neštěstí, při kterém v roce 1959 na Urale za záhadných okolností zahynulo devět studentů, může lavina, ztráta orientace a silný mráz.
Zbytek výpravy objevili záchranáři a vojáci v několika následujících týdnech. V okruhu několika set metrů od zničeného tábořiště byla rozeseta těla všech devíti turistů. Mrtví měli zlomené kosti, proražené lebky, některým dokonce chyběly oči a jazyk. Mnoho obětí na sobě mělo jen spodní prádlo, což vzhledem k tuhému mrazu, který panoval, postrádalo veškerou logiku.
Vyšetřovatelům se dlouho nepodařilo spolehlivě vysvětlit, co se výpravě přihodilo, a tak se vyrojilo mnoho teorií včetně těch, že turisty zabila tajná zbraň, sněžný muž, nebo dokonce mimozemšťané. Existovaly však i věrohodnější verze. Například ta, že expedici zasypala lavina, což za příčinu tragédie loni označily i ruské úřady. Jenže i oficiální verze má několik trhlin. Zacelit se je nyní dost možná podařilo švýcarským vědcům, kteří se za pomoci moderních počítačových simulací a 3D modelů možností pádu laviny zabývali.
Tragédii způsobila podle výzkumníků ze Švýcarského federálního ústavu pro technologie (EPFL) kombinace několika faktorů. Expedice podle vědců během budování tábora vyhrabala v úbočí svahu díru, do které pak umístila stan. Tak měli být turisté chráněni před prudkými vichry. Jenže kombinace dalších faktorů včetně neobvyklého terénu a silných větrů ženoucích sníh ze svahu později dala do pohybu desku těžkého sněhu, který se nahromadil na nestabilním podloží. Lavina pak zasypala stan. Přeživším členům výpravy se sice podařilo proříznout látku a dostat se ven, tam ale v 25stupňovém mrazu umrzli.
Zdroj: Profimedia.cz
Zdroj: Profimedia.cz
Po zadání veškerých dostupných dat, včetně terénu na osudném místě, do počítače vědci potvrdili, že za takových podmínek je reálný vznik menší laviny, která po sobě zanechá jen malou stopu. A výzkumníci mají vysvětlení i pro hororová zranění, která nebozí turisté utrpěli. „Počítačová simulace nám ukázala, že silná vrstva sněhu může způsobit takováto zranění,“ uvedl podle webu Daily Mail doktor Johan Gaume, člen týmu vědců. Odborník na laviny rovněž poukázal na skutečnost, že turisté mohli být sněhem přiraženi k podlaze stanu, kterou vyztužili svými lyžemi.
K Přemyslovcům patří vraždy, otroci, záhady. Ale i britská královna Alžběta II.
Před 1000 lety vládli naší zemi Přemyslovci. Jejich éra je běžně spojována s vraždami, smilstvem a otrokářstvím, méně se už zdůrazňuje, že šlo též o dobu hojnosti. Panovníci dávné dynastie před námi dodnes skrývají mnohá tajemství, málo se třeba ví, že jejich příbuznou je i současná britská královna Alžběta II. V rozhovoru pro CNN Prima NEWS o tom vypráví Josef Pepson Snětivý, jemuž spolu s Otomarem Dvořákem nedávno vyšla kniha Krajinou prvních Přemyslovců.
Záhadou ovšem zůstává, proč pak členové expedice stan opustili téměř neoblečení. To ale podle Gaumeho nebylo cílem bádání vědců. „Vyšetřovatelé, kteří pracovali s teorií laviny, nebyli schopni vysvětlit, jak se mohla lavina utrhnout uprostřed noci, když ten večer vůbec nesněžilo. My jsme přišli s novým vysvětlením,“ uvedl Gaume s poukazem na to, že mezi vyhloubením díry a lavinou uplynulo až 13 hodin.
I přesto švýcarští vědci připouštějí, že jejich studie sice může zabránit podobným katastrofám v budoucnu, nicméně nevrhá stoprocentní jistotu na to, co přesně se v horském průsmyku, který dnes nese jméno po veliteli výpravy Ďatlovovi, před 62 lety stalo. „Pravdou je, že to, co se tenkrát skutečně odehrálo, nikdo pořádně neví. My však přinášíme množství silných důkazů, že teorie s lavinou je věrohodná,“ poznamenal šéf EPFL profesor Alexander Puzrin.
Milovníci záhad tak nadále mohou preferovat některou z mnoha teorií o tom, co za smrtí devíti převážně mladých lidí stálo. Jedna z nich například tvrdí, že turisté byli zabiti domorodými obyvateli uralské oblasti. Další za viníky označují divoká zvířata nebo sněžného muže Yettiho. Objevily se i verze, ve kterých figurují mimozemšťané, tajné zbraně nebo náhlý záchvat šílenství. Podle některých badatelů pak mohlo dojít k mnohem obyčejnějším situacím: Členové výpravy se mohli navzájem pozabíjet během hádky, zbytek pak mohl dokonat mráz.
Členové osudné výpravy:
| Jméno | Věk | Příčina smrti |
|---|---|---|
| Igor Alexejevič Ďatlov | 23 | Podchlazení |
| Jurij Nikolajevič Dorošenko | 21 | Podchlazení |
| Ludmila Alexandrovna Dubininová | 20 | Vnitřní krvácení z těžkého poranění hrudníku |
| Georgij Sergejevič Kolevatov | 24 | Podchlazení |
| Zinaida Alexejevna Kolmogorovová | 22 | Podchlazení |
| Rustem Vladimirovič Slobodin | 23 | Podchlazení |
| Nikolaj Vladimirovič Thibeaux-Brignolles | 23 | Smrtelné zranění lebky |
| Semjon Alexandrovič Zolotarjov | 38 | Těžké poranění hrudníku |
| Jurij Jefimovič Judin | 21 | Oddělil se od výpravy 28. ledna kvůli zdravotním problémům; zemřel 27. dubna 2013 ve věku 75 let |
