Ruský vědec Alexandr Kaganskij se mimo jiné podílel na vývoji vakcíny proti covidu. Zdroj: twitter.com
Ruský vědec Alexandr Kaganskij se mimo jiné podílel na vývoji vakcíny proti covidu. Zdroj: twitter.com
Ruského vědce Alexandra Kaganského, který se podílel na vývoji vakcíny proti koronaviru, objevili mrtvého v sobotu na dvorku bytového domu v Petrohradě. Na břiše měl bodné rány. Po zajištění nových důkazů začali kriminalisté pochybovat o tom, že ho zavraždil jeho přítel, jak se domnívali původně. Podezřelý tvrdí, že vědec se nožem pobodal sám. Ke stejnému závěru došli i přivolaní experti.
Večer před smrtí navštívil Kaganskij přítele z dětství v jednom z petrohradských bytů. V noci z 18. na 19. prosince společně slavili jeho narozeniny. V sobotu kolem poledne však kriminalisté našli jeho tělo ležet na dvorku bytového domu.
Podle slov svědkyně, která policii přivolala, muž vypadl ze 14. patra. „Podle předběžných údajů došlo k jeho smrti v důsledku zranění při pádu z velké výšky,“ uvedli vyšetřovatelé. Navíc měl Kaganskij bodné rány na břiše.
Přítel popírá, že by vědce pobodal
Kriminalisté na místě zadrželi Kaganského přítele s podezřením na vraždu. Pětačtyřicetiletý muž to ale popírá. Podle informací webu Fontanka.ru zadržený tvrdí, že následující den ráno šel do kuchyně připravit pozdní snídani. Kaganskij mezitím odešel do koupelny. Vzápětí však z koupelny vyběhl v afektovaném stavu a vzal do ruky nůž.
Vyšetřování dosud navíc nedokázalo určit motiv, který by jeho spolužáka vedl ke spáchání trestného činu. K pochybnostem přispěli také odborníci, kteří poznamenali, že zranění, která Kaganskij utrpěl, si mohl způsobit sám.
Pětačtyřicetiletému muži z Petrohradu, kterého zadrželi 19. prosince, v úterý končí 48 hodinová lhůta předběžného zadržení. Je možné, že vyšetřování se nedostane k soudu s návrhem na jeho zatčení. Podezřelý ale v brzké době podstoupí zkoušku detektoru lži.
Pracoval v Moskvě i Edinburghu
Poslední dva roky působil Alexandr Kaganskij na Dálněvýchodní federální univerzitě a považoval se za jednoho z předních ruských vědců v oblasti genetiky, molekulární a buněčné biologie. Pracoval na vývoji nové metody diagnostiky a léčby onkologických onemocněních.
Jako výzkumný asistent a vedoucí laboratoře působil také na Moskevském fyzikálním a technologickém institutu, Petrohradské státní polytechnické univerzitě či univerzitě v Edinburghu. Ve spolupráci se skotskými vědci pracoval na vývoji vakcíny proti koronaviru.
