Na první pohled to vypadá jako objev století: sonda Mars Express společnosti ESA našla na rudé planetě záhadné skvrny, které nápadně připomínají vyhřívající se pavouky. Je to ale trochu jinak: místo živých tvorů jde o usazeniny z gejzírů vyvřelých z hlubin Marsu.
Lidstvo si odjakživa představuje, jak by asi mohli vypadat živí tvorové obývající Mars. A teď se na chvíli zdálo, že odpověď na odvěkou otázku brzy poznáme: to když sonda Mars Express společnosti ESA nafotila na povrchu rudé planety snímky záhadných objektů, které připomínají pavouky.
ČTĚTE TAKÉ: NASA na Marsu objevila úchvatný medvědí obličej
Jenže milovníci sci-fi filmů a všelijakých teorií o Marťanech budou zklamáni.
Nejde totiž o pavouky – po jižní polární oblasti Marsu jsou místo toho rozesety pozoruhodné pozůstatky po gejzírech.
Pohled ze sondy na tzv. Inca City, kde se při podrobném zkoumání nacházejí skvrny podobné pavoukům. Zdroj: Profimedia.cz/ČTK
Vznikají tak, že Slunce na jaře zahřeje povrch planety i tenkou podzemní vrstvu zmrzlého CO2. Led z oxidu uhličitého se pod povrchem mění na plyn. Postupně se hromadí a následně vybuchuje do gejzírů a fontán plných písku a kamenů, které jsou schopné prodrat se až přes metr tlustou vrstvu ledu.
Po dopadu zpět na povrch Marsu se utvoří tmavé skvrny o průměru 45 metrů až jeden kilometr. Stejný proces vytváří charakteristické „pavoučí“ vzory i pod ledem.
Mars Express toho za posledních dvacet let odhalil o planetě pod sebou opravdu hodně. Orbitální sonda pokračuje ve snímkování povrchu, mapování minerálů Marsu, zkoumání složení a cirkulace atmosféry.
Samozřejmě není jediným pátračem po pavoučí záhadě, vždyť poprvé lidstvo zaznamenalo podivné objekty na Marsu už v roce 1998. Zmíněná planetární sonda, která byla z kosmodromu Bajkonur vypuštěna v roce 2003, však disponuje kamerou HRSC s nevídaným rozlišením, proto při svém mapování terénu posílá naprosto unikátní fotografie.
Velmi ostře nedávno zachytila pavoučí jev i jiná sonda společnosti ESA, ExoMars Trace Gas Orbiter (TGO). Její snímky ukazují dokonce i pavučinovité kanály protínající led pod povrchem.
Formace podobné pavoukům na Marsu Zdroj: Profimedia.cz/ČTK
Tmavé skvrny se na Marsu nalézají jak na rozlehlých plošinách, tak na vysokých vrcholech místních pohoří. Mnoho z nich Mars Express nafotil v oblasti, které se od objevení v roce 1972 přezdívá Inca City. Své druhé jméno (oficiálně se nazývá Angustus Labyrinthus) dostala podle lineární, takřka geometrické sítě hřebenů připomínající incké ruiny.
Formace připomínající pavouky na Marsu. Zdroj: Profimedia.cz/ČTK
I samotný původ Inca City je trochu záhadný. Mohlo vzniknout třeba tím, že se písečné duny časem proměnily v kámen. Také je možné, že skrz horninu Marsu vyvřelo magma. Nebo může jít o tzv. eskery, geomorfologickou formu vzniklou činností ledovce.
Pomyslné hradby Inca City dělají dojem velkého kruhu o průměru 86 kilometrů. Vědci se domnívají, že jde o kráter, za jehož původem je dávný střet meteoritu s rudou planetou. Tento náraz pravděpodobně způsobil, že se na okolní planině rozvlnily zlomy, které byly následně vyplněny stoupající lávou.
MOŽNÁ VÁM UNIKLO: Nový nejlepší přítel člověka. V prodeji je robotický pes s plamenometem
