Američtí vědci zachytili záhadný vesmírný objekt. Těleso nepříliš vzdálené od Země uvolňuje obrovské množství energie a chová se zcela jinak než všechny doposud známé objekty ve vesmíru. Překvapení astronomové nejsou schopni s určitostí říct, na co přesně narazili. O neobvyklém objevu informoval web stanice CNN.
Při zkoumání rádiových vln napříč vesmírem narazili astronomové na záhadný objekt, který uvolňuje ohromné množství energie. Nepodobá se to ničemu, co doposud viděli. Rotující těleso zachycené v březnu 2018 vysílalo záření třikrát za hodinu. V ten moment se jednalo o nejjasnější zdroj rádiových vln pozorovatelný ze Země, který působil jako nebeský maják.
Ani mimozemšťané, ani vesmírná loď. Čínské vozítko po týdnech rozluštilo záhadu na Měsíci
Záhada vyřešena. Čínské vozítko Yutu-2, které zkoumá odvrácenou stranu Měsíce, se konečně přiblížilo k podivnému objektu, který vyfotografovalo v prosinci. Výsledek zřejmě zklamal nejen příznivce UFO, ale i některé vědce. Záhadný objekt je totiž ve skutečnosti obyčejný kus skály, který dokonce nemá ani tvar krychle, jak se z původního snímku zdálo.
Astronomové se domnívají, že by se mohlo jednat o pozůstatek zhroucené hvězdy – ať už husté neutronové hvězdy, nebo mrtvého bílého trpaslíka, se silným magnetickým polem. Ve studii, která byla ve středu zveřejněna vědeckým magazínem Nature, ale připouštějí, že zdrojem může být také něco úplně jiného.
„Ten objekt se během několika hodin našich pozorování stále objevoval a zase mizel,“ uvedla vedoucí studie Natasha Hurleyová-Walkerová, astrofyzička z Curtinovy univerzity, která spolupracuje s Mezinárodním centrem pro výzkum radioastronomie (ICRAR). „Bylo to naprosto nečekané a pro astronoma i trochu strašidelné. Ve vesmíru totiž neznáme nic, co by tohle dokázalo. A je to opravdu celkem blízko Země, asi 4 000 světelných let. To je prakticky na našem galaktickém dvorku,“ dodala.
Magnetar, neutronová hvězda nebo něco úplně jiného?
Silné rádiové signály, které vyzařují vesmírné objekty, bývají většinou jen přechodné. „Pozorujeme to u smrti masivní hvězdy nebo pozůstatků, které po ní zbyly,“ vysvětlila spoluautorka studie, astrofyzička Gemma Andersonová. „Pomalé přechodné jevy jako supernovy se mohou objevit během několika dní a po pár měsících zase zmizí. Rychlé rádiové záblesky jako u neutronových hvězd zvaných pulsary zase trvají jen milisekundy nebo sekundy,“ pokračovala.
Důkaz existence mostů do jiných vesmírů? Čeští vědci jsou na stopě fantastického objevu
Vědci z opavské univerzity studují doposud nevysvětlené vlastnosti záření pocházejícího z blízkosti superhmotných černých děr. Jedním z vysvětlení je, že záření pochází z okolí tzv. červí díry – mostu k paralelnímu vesmíru, který jako první teoreticky popsali v roce 1935 Albert Einstein a Nathan Rosen.
Nově objevený a neuvěřitelně jasný objekt se ale každých 18 minut rozzářil jen na minutu. Podle vědců by se pozorování mohla shodovat s definicí magnetaru s extrémně dlouhým cyklem. Ale magnetary obvykle problesknou asi na sekundu, zatímco tento objekt září mnohem déle.
„Je to zřejmě typ pomalu rotující neutronové hvězdy, o které jsme se domnívali, že by teoreticky mohla existovat. Nikdo ale neočekával, že něco takového přímo odhalí. Nenapadlo nás, že bude tak jasná. Nějakým způsobem to převádí magnetickou energii na rádiové vlny mnohem efektivněji, než cokoliv, co jsme dosud viděli,“ podivila se Hurleyová-Walkerová.
Vědci budou v pozorování nadále pokračovat, aby zjistili, zda se objekt opět připomene. Mezitím hledají důkazy o existenci dalších podobných těles. „Další pátrání nám napoví, jestli se jednalo o vzácnou událost, anebo obrovskou novou populaci, které jsme si nikdy před tím nevšimli,“ uzavřela Hurleyová Walkerová.