Před sedmi lety představil Ondřeji Novotnému nápad na založení československé MMA organizace. Domluvili se a změnilo jim to život. Pavol Neruda si navíc s českým obchodním partnerem a kamarádem pořád skvěle rozumí, a tak plánují v byznysu další a větší kroky. Při pohledu na tuzemský trh je ale slovenskému šéfovi Oktagonu celkem smutno. „Jsou tu organizace, které se snaží zaujmout debilitou, sprostým a podle mě opravdu primitivním obsahem,“ říká Neruda v rozhovoru pro CNN Prima NEWS.
Když jste zakládal Oktagon, měl jste už tehdy představu, že vyroste v tak velkou organizaci s přesahem do zahraničí?
Na začátku byl sen udělat fakt velkou československou značku. Vyprodávat ty největší haly v Praze, Bratislavě, Ostravě… A stát se fenoménem, součástí sportu a kultury. To bylo úplně na začátku. A po zhruba roce a půl jsme si uvědomili, že budeme muset hranice překročit a stát se evropskou organizací. Dnes se to děje a je to naprosto neskutečné. Neuvěřitelná jízda.
ČTĚTE TAKÉ: Průlom v případu agresivního bojovníka Růžičky. Policie ho obvinila, hrozí mu vězení
Etablovali jste se i v Německu, nově budete zkoušet štěstí také v Anglii (4. 11., pozn. red.). Je to vždy, jako byste začínali nanovo, nebo je to přece jen snazší díky zkušenostem?
Myslím, že je to postupně lehčí a lehčí. Pociťujeme efekt sněhové koule. Rozhodně máme ohromně cenné zkušenosti z Německa a pomáhají nám teď v Anglii. Navíc neustále funguje Oktagon Výzva (reality show s bojovníky, pozn. red.). A postupně se nám navíc tento produkt daří stále vylepšovat. Musím také říct, že anglický trh je MMA mnohem víc otevřený.
Já mám například výhrady vůči Francii, je to problematický trh, ale zatím se začíná ukazovat, že je to trh s největším potenciálem.
7. října vás čeká turnaj v Bratislavě, kde nastoupí v titulové bitvě polotěžké divize proti Karlosu Vémolovi Pavol Langer. Jaký je váš tip na tento zápas?
Kdybych si musel vsadit, asi bych vsadil na Pavola Langera. Ale jak to teď říkám, tak vlastně nevěřím vlastním slovům… (usmívá se) Ale po těch posledních třech Karlosových zápasech mám pocit, že Langerovi ukázal cestu, jak ho porazit. A to dává Palovi velkou výhodu. Nicméně bije se ve mně to, že tak zkušený bojovník z tak velkých zápasů, který porazil tak těžké soupeře, má stále velkou šanci vyhrát.
Co by prohra pro Vémolu znamenala?
Je otázka, jestli bychom například viděli konec jedné obrovské legendy domácí scény, anebo by v sobě ještě našel motivaci, aby udělal nějakou velkou změnu. Protože kdyby ho porazil Pavol Langer, tak už by na něj znali všichni recept. A Karlosovi je osmatřicet a začít se v tomto věku učit nové věci, změnit styl… To je buď velmi těžké, nebo až nemožné na takto vysoké úrovni. Ale nemyslím si, že by to znamenalo Karlosův konec, vzhledem k jeho osobnosti si to fakt nedokážu představit. A myslím, že i diváci, ať už ho mají, nebo nemají rádi, tak ho chtějí vidět bojovat.
Mohla by jeho případná prohra s Langerem ohrozit odvetu s Attilou Véghem?
To je těžké teď říct. Záleží i na tom, jak by zápas probíhal.
Pak jsou tu organizace, které se snaží zaujmout debilitou, sprostým a podle mě opravdu primitivním obsahem.
Který z turnajů, jež v tomto roce ještě budou, považujete za nejdůležitější?
Na to se taky hledá složitě odpověď. Do konce roku nám zbývá celkově prodat skoro devadesát tisíc lístků. Je před námi šest arén, z toho čtyři jsou největší v dané zemi. Nejdůležitější je pro nás s ohledem na to, že to prostě musíme poprvé dokázat, Manchester. První dojem je ohromně důležitý. A tohle platí i pro nás. Musíme udělat dobrý dojem na britské fanoušky. V Německu se nám to povedlo, a tak se nám tam teď už mnohem lépe vyjednává.
Možná je brzy se ptát, ale uspěli jste v Německu, když se to podaří i ve Velké Británii, kam potom? Máte už v hledáčku další trh?
Přiznám se, že úplně ne. Já mám například výhrady vůči Francii, je to problematický trh, ale zatím se začíná ukazovat, že je to trh s největším potenciálem. Tam jsou teď fanoušci naprosto vystřelení z cviček z MMA. Možná je to i tím, že tam bylo dlouho zakázané a teď se ho tam lidé nedokážou nabažit. Vidíme tam asi největší potenciál i s ohledem na velikost země.
Vrátím se na tuzemský trh. Váš obří úspěch způsobil i to, že jste inspirovali ke vzniku dalších organizací. Co ale říkáte na jejich fungování a celkově na to, co se na zdejší scéně teď děje?
Mám na to takový názor, že my jsme si to odmakali. Začínali jsme v menších halách a pak větších a větších. Opravdu jsme si to vydřeli. A tak to má, myslím, každý úspěšný podnikatel, když vybuduje nějaký fungující byznys a dlouhodobě udržitelný. A jsou teď lidé, kteří si myslí, že to jde nějak přeskočit. My jsme opravdu postupně představili v Česko-Slovensku masám krásu toho sportu. Teď si však někteří myslí, že lze přeskočit čtyři roky vydřené práce a hned budou úspěšní. Mysleli si třeba, že skoupí bojovníky, všechny přeplatí a bude to hned fungovat. Ale to je naprostý omyl. Nic nelze přeskočit.
Rozumím.
Pak jsou tu organizace, které se snaží zaujmout debilitou, sprostým a podle mě opravdu primitivním obsahem. Svou prací ale vrací bojové sporty zpátky. My se snažíme dělat pozitivní kampaně jako „V každém z nás je bojovník“, bojujeme proti šikaně a podobně. Daří se nám na turnaje zvát celé rodiny, a pak přijdou podobné organizace, které to ničí. Šokování lidí nějakými nesmysly krátkodobě funguje, ale je mi líto, že se někdo vydává touto cestou, a ještě víc je mi možná líto, že jim na to lidé skočí. Vidíme pak obsah, který bychom vidět neměli a který posouvá celou naši společnost špatným směrem. My se snažíme budovat pozitivní projekty, aby po nás i něco zůstalo, až tady nebudeme.
Teď rezonuje opět českou scénou jméno bojovníka Tadeáše Růžičky, který má ohlášený zápas, byť figuruje v kauze, kterou řeší policie. Co si o tom myslíte?
Vůbec tomu nerozumím. Podle mě je to jen velké zoufalství, že nemají nikoho, kdo by jim pořádně přitáhl pozornost. A proto to chtějí zkusit takovýmto skandálem, aby jim to udělalo čísla. Což souvisí s tím, co už jsem řekl, jde jim o sledovanost za každou cenu. Je jim jedno, co to znamená, jestli ten člověk někomu ublížil, což je nesprávné propagovat. Jde jim prostě o to, aby měli za každou cenu pozornost a vydělali na tom nějaké peníze. Je to úplně mimo a vůbec ten krok nechápu. Myslím, že to o samotné organizaci něco říká.
