Základka o rok kratší, střední povinně. Poslankyně ODS navrhuje kontroverzní reformu
Základní škola by se zkrátila o rok, zato dva roky střední navíc by přibyly povinně pro všechny. Poslankyně Renáta Zajíčková (ODS) navrhuje reformu školství, kterou chce stihnout prosadit v příštím volebním období. Experti ve vzdělávání na pondělní konferenci, kde Zajíčková plán představila, ale upozornili, že návrh má trhliny a může narazit na spoustu problémů. Podle senátora Jiřího Růžičky (TOP 09) může navíc prosazení reformy trvat výrazně déle, než poslankyně předpokládá. Řekl to pro CNN Prima NEWS.
Klíčovým bodem reformy navrhované Zajíčkovou je zrušení devátého ročníku základní školy. Povinná školní docházka se však má prodloužit, a to na celkových deset let. Nový systém by měl být rozdělen do tří stupňů základního vzdělávání – první stupeň od první do třetí třídy, druhý stupeň od čtvrté do šesté třídy a třetí stupeň by zahrnoval sedmou a osmou třídu. K základnímu se následně přidají dva roky povinného středoškolského.
ČTĚTE TAKÉ: Zrušit resort školství? Hřib možná zešílel, říká exministr. Další by si to uměl představit
Základní vzdělání žáci podle návrhu reformy zakončí jednotnými výstupními testy. K přijímacím zkouškám, jak je známe dnes, by však měly mít daleko. „Nebudou to testy udělal – neudělal,“ namítla Zajíčková. Ověřovat budou především čtenářskou a matematickou gramotnost žáků, jejich kritické myšlení a praktické dovednosti. Měly by zároveň sloužit jako užitečné vodítko pro výběr nejvhodnější vzdělávací cesty.
Maturita i pro učně
Povinné dvouleté středoškolské vzdělání budou žáci zakončovat maturitou. Ta by již neměla být výhradně doménou středních odborných škol a gymnázií – tzv. „malou maturitu“ by měli nově skládat i učni. „Pro učně je to dobré i z psychologického hlediska,“ uvedla Zajíčková. Taková zkouška by měla podle poslankyně zároveň garantovat a ověřit, že každý žák dosáhne minimální úrovně základního vzdělání.
„Velkou maturitu“ by středoškoláci skládali až po dalších dvou letech nepovinně navazujícího studia. Tato forma už by byla více orientovaná na jejich profesní specializaci či na přípravu na další studium na vysokých školách.
Čtěte také
Jenže kde je povinnost, musí stát garantovat dostatek míst – upozornili během pondělní konference někteří odborníci, včetně děkana Pedagogické fakulty Univerzity Karlovy Antonína Jančaříka. To však může být problém právě u středních škol, kde se přijímací zkoušky v posledních letech proměnily v ostrý boj o každé volné místečko. Podle náměstka ministra školství Jiřího Nantla (ODS) je však jejich kapacita dostatečná. „Míst je dost, chybí vnitřní struktura,“ reagoval.
Kromě prodloužení povinné školní docházky Zajíčková navrhuje také zavedení digitálních individuálních vzdělávacích účtů. V praxi by to znamenalo, že každý žák bude mít vlastní účet, který bude sledovat jeho vzdělávací cestu a zaznamenávat dosažené úspěchy. „Půjde to s ním celý život,“ zmínila poslankyně.
Systém je zastaralý
Současný systém podle Zajíčkové potřebuje reformu, protože je už třicet let starý a neodpovídá dnešní době. „Nejsme v situaci, kdy by společnost poptávala brzký odchod do pracovního poměru, dokonce to považujeme za nežádoucí jev,“ doplnil Nantl. Oba se shodují i na tom, že žáci devátých tříd ve školních lavicích často marní čas a celý ročník stráví pouhým biflováním se na přijímací zkoušky. Ti, kteří na střední školy nemíří, plýtvají časem dvojnásob. „Je to něco, co mě i emočně bolí,“ podotkla poslankyně.
Čtěte také
Dalším důvodem pro změnu má být věk absolventů, kteří jsou v Česku výrazně starší než jejich vrstevníci z jiných zemí. „V zahraničí v osmnácti nastupují na univerzitu, zatímco u nás jsou to teprve třeťáci,“ podotkla Zajíčková. Souhlasí s ní i předseda senátního školského výboru Růžička. „Lidé končí strašně pozdě, i ve dvaceti, v jednadvaceti letech. Je to šílené a má to obrovský dopad na celý systém, o financích ani nemluvě,“ uvedl pro CNN Prima NEWS.
Návrh má trhliny
Odborníci ve vzdělávání mají k návrhu výtky. Problém vidí mimo jiné ve špatném načasování. Aktuálně totiž probíhají revize rámcového vzdělávacího programu, který nahradil dřívější osnovy. „Kdyby několik let poté přišla tak zásadní reforma, celé bychom to museli dělat znovu,“ upozornil Miroslav Hřebecký, programový ředitel organizace EDUin. Zajíčková připustila, že návrh přišel pozdě a bude se zavádět o to hůře. „Nejsme ale národ neschopných lidí, abychom to nezvládli,“ poznamenala.
Hřebecký zároveň naznačil, že jsou témata, která možná školství pálí více. „Je otázka, jestli třeba duševní zdraví žáků není aktuálnější,“ nastínil.
Zajíčková by chtěla zásadní změny stihnout prosadit v příštím volebním období, aby mohly začít platit od roku 2030. Senátor Růžička je vůči jejímu plánu skeptický. „Rozhodně to nebude trvat jedno volební období. Je to věc, na které se musí shodnout všichni lidé v politickém spektru,“ upozornil. Poslankyně však věří, že k prosazení reformy pomůže podpora odborné veřejnosti. „Samozřejmě, že je politické rozhodnutí klíčové, proto chci přesvědčit klíčové aktéry ve vzdělávání, aby myšlenku nesli dál,“ sdělila pro CNN Prima NEWS.
MOHLI JSTE PŘEHLÉDNOUT: Ministerstva rozdělují odměny úředníkům. Měli je dostat hasiči a policisté, rozčiluje se opozice
Studuje žurnalistiku, český jazyk a společenské vědy na Univerzitě Palackého v Olomouci. V on-line redakci CNN Prima NEWS začala jako stážistka, od října 2023 působí jako redaktorka. Zaměřuje se především na domácí politickou scénu. (Ivana.Syrovatkova@iprima.cz)
