Domácnosti v Česku se v současnosti potýkají s vysokými cenami potravin. Zdražování se nevyhnuly ani základní produkty jako vejce, mléko nebo sýr. Zdaleka největší nárůst v meziročním srovnání nastal u mouky a cukru. Důvodem jsou ruská invaze na Ukrajinu a s tím související nárůst cen energií.
Inflace, neboli růst spotřebitelských cen, je v meziročním srovnání stále na dvouciferných hodnotách. Aktuální hodnota za září odpovídá 18 procentům, v meziměsíčním srovnání ceny vzrostly o 0,8 procenta. Jedním z tahounů indexu byly potraviny – ceny některých z nich se za pouhý rok zvýšily o desítky procent.
Srovnání s obdobím před příchodem covidu a následných krizí je však ještě propastnější. Litr mléka zdražil od února 2020 do října letošního roku o téměř třetinu. Sýr eidam o polovinu a přes 50 procent vyskočila i cena vajec. Máslo zdražilo o 42 procent a o 54 procent kmínový chléb. O polovinu draží je také kilo bílého pečiva. Nejvíce si lidé ale připlatí za mouku a cukr, které zdražily více než dvojnásobně. Oproti tomu lidé ušetří na bramborách, které v průměrů zlevnily o téměř 20 procent.
Oproti loňským obdobím čeká řadu domácností náročný podzim a těžká zima, která se negativně promítne i do předvánočních nákupů. Ekonomové už v minulosti upozorňovali, že nadcházející Vánoce budou dražší.
| Potravina | Únor 2020 | Říjen 2022 | Rozdíl v % |
|---|---|---|---|
| Mléko (1 l) | 19,37 Kč | 25,09 Kč | + 29,5 |
| Eidam (1 kg) | 149,75 Kč | 221,80 Kč | + 48,1 |
| Vejce slepičí (10 ks) | 31,4 Kč | 47,85 Kč | + 52,3 |
| Máslo (1 kg) | 187,25 Kč | 265,87 Kč | + 42 |
| Mouka (1kg) | 11,49 Kč | 23,51 Kč | + 104,6 |
| Chléb konzumní (1 kg) | 25,64 Kč | 39,64 Kč | + 54,6 |
| Pečivo pšeničné bílé (1kg) | 46,38 Kč | 69,61 Kč | + 50,1 |
| Cukr krystalový (1 kg) | 14,75 Kč | 34,53 Kč | + 134,1 |
| Vepřová pečeně (1 kg) | 144,89 Kč | 162,12 Kč | + 11,9 |
| Jogurt bílý (150 g) | 8,97 Kč | 11,39 Kč | + 27 |
| Konzumní brambory (1 kg) | 19,86 Kč | 15,99 Kč | - 19,5 |
V meziročním srovnání je patrné, že některé vybrané základní potraviny byly v loňském říjnu levnější než v předkrizovém období. Zatímco od února 2020 do letošního října zdražila vejce o 52,3 procenta, tak v meziročním srovnání o 60 procent. Největší nárůst znovu vykázala mouka a cukr.
| Potravina | Říjen 2021 | Říjen 2022 | Rozdíl v % |
|---|---|---|---|
| Mléko (1 l) | 20,43 Kč | 25,09 Kč | + 22,8 |
| Eidam (1 kg) | 154,26 Kč | 221,80 Kč | + 43,8 |
| Vejce slepičí (10 ks) | 29,91 Kč | 47,85 Kč | + 60 |
| Máslo (1 kg) | 187,71 Kč | 265,87 Kč | + 41,6 |
| Mouka (1kg) | 13,38 Kč | 23,51 Kč | + 75,7 |
| Chléb konzumní (1 kg) | 26,73 Kč | 39,64 Kč | + 48 |
| Pečivo pšeničné bílé (1kg) | 48,38 Kč | 69,61 Kč | + 43,9 |
| Cukr krystalový (1 kg) | 15,45 Kč | 34,53 Kč | + 123,5 |
| Vepřová pečeně (1kg) | 128,36 Kč | 162,12 Kč | + 26,3 |
| Jogurt bílý (150 g) | 9,22 Kč | 11,39 Kč | + 23,5 |
| Konzumní brambory (1kg) | 14,42 Kč | 15,99 Kč | + 10,9 |
| Zdroj: Český statistický úřad |
Podle agrárního analytika Petra Havla je důvod jednoduchý. Zatímco mouka je výsledkem razantního růstu cen zemědělských komodit kvůli válečnému konfliktu na Ukrajině, tak dražší cukr je důsledkem vyšších nákladů například na energie. „Zejména pro sever Afriky a oblast Přední Asie je Ukrajina klíčovým vývozcem obilí. Cena proto začala růst ihned po ruské agresi. Mouka se tak začala vyrábět ze suroviny, která měla i trojnásobnou hodnotu oproti normálnímu stavu. Za cenu obilí tak může panika na trzích,“ řekl pro CNN Prima NEWS Havel.
Panika na trzích i drahé energie
Oproti tomu cukr se z Ruska ani Ukrajiny nedováží. Podle Havla tak lze pozorovat nárůst cen u této zemědělské komodity kvůli zdražování hnojiv nebo energií. „Cukrová řepa vyprodukovaná z letošní sklizně tak byla zatížena mnohem vyššími náklady. Výsledek je ale stejný jako u mouky,“ řekl dále Havel.
K jisté stabilizaci cen by mohlo dojít už počátkem příštího roku. Analytik Havel totiž předpokládá, že lidé by po vánočních svátcích mohli omezit utrácení a místo luxusnějších produktů budou volit lacinější.
Dalším impulsem pro stabilizaci cen u potravin bude zavedení stropu pro energie a kompenzace za vysoké ceny elektřiny a plynu. „Je ale třeba mít na paměti, že pokud přijde pokles cen, tak se nedá předpokládat návrat na předcovidovou nebo předválečnou úroveň. I po zastropování cen budou potraviny stále drahé,“ dodal Havel.
Největší zlom se dá očekávat až v době, kdy Česká republika a ostatní evropské země již nebudou závislé na ruském plynu a najdou cestu pro podobně levné energie z jiných částí světa.
