reklama

Zaplatili životem: Pytláci na mušce ochránců ohrožených zvířat

V některých oblastech stojí proti pytlákům ozbrojení strážci. Zdroj: National Park Kaziranga

Ochrana ohrožených druhů zvířat před pytláky je čím dál složitější. Na černém trhu kvete prodej nosorožčích rohů, sloních klů či dalších částí zvířecích těl. Ochránci mnoha přírodních parků a rezervací musí stále častěji sahat po zbraních a moderních technologiích. Není divu, že mnozí odborníci jejich boj považují za regulérní válku.

reklama

Tento konflikt nabírá na síle od počátku nového tisíciletí. Chráněná zvířata jsou lovena ve stále větších počtech, přičemž pytláci používají čím dál tvrdší metody. Nejzřetelnější je to u nosorožců – podle Světového fondu na ochranu přírody jich v roce 2007 bylo zabito třináct; v roce 2014 to bylo už přes dvanáct set jedinců. Podobné statistiky se evidují u slonů a lvů. Některé části jejich těl mají na černém trhu vyšší hodnotu než zlato nebo diamanty.

Proti pytlákům nestojí jen oficiální rangeři strážící národní parky, ale i občanské hlídky složené z místních obyvatel, kteří nechtějí jen nečinně přihlížet ničení zdejších ekosystémů. Kvůli stále větší odhodlanosti pytláků tak některé parky dokonce získaly povolení ilegální lovce střílet, pokud se nevzdají bez boje. Jde například o Krugerův národní park v Jižní Africe, keňskou Národní rezervaci pro nosorožce nebo indický národní park Kaziranga. Díky této kontroverzní taktice se zdejším strážcům podařilo snížit počty zabitých a upytlačených zvířat. Za posledních pět let bylo kvůli pytlačení zabito více než padesát lidí.

Na mnoha místech jde v podstatě o jedinou možnost, jak proti pytlákům bojovat. Ti totiž nemají co ztratit – černý trh jim nabízí relativně snadný výdělek na místech, kde je těžké zavadit o slušnou práci. Odborníci proto varují, že jediným způsobem, jak skoncovat s pytlačením, je boj proti chudobě.

Například v komunitách žijících okolo Krugerova parku v současnosti panuje až sedmdesátiprocentní nezaměstnanost a lidé mnohdy nemají k dispozici elektřinu ani pitnou vodu. Oblast je proto rájem pytláků. Odborníci v tomto ohledu odkazují na to, jak situaci vyřešili ve svazijské rezervaci Phinda. Ta je paradoxně provozována bohatou loveckou společností a žije zde tolik nosorožců, že si před čtyřmi roky mohli dovolit některé z nich přesunout do Botswany. Jak tohoto úspěchu dosáhli? Zdejší půdu vrátili původním obyvatelům výměnou za to, že se za plat postarají o zdejší zvířata. Pytláci tam nemají šanci.

K tématu

reklama
reklama

Další hlavní zprávy

Politika

Ústavní ochrana vody by umožnila zaplavovat obce, varuje šéfka sněmovního výboru

Ústavní ochrana vody by umožnila zaplavovat obce, varuje šéfka sněmovního výboru

Návrh na ústavní ochranu vody, který dokončuje ministr zemědělství Miroslav Toman (za ČSSD), se zatím nesetkal s velkou podporou. Poslancům například vadí, že ministr zákon nepředloží za vládu, nýbrž jako poslaneckou novelu. Poslankyně za Piráty a šéfka výboru pro životní prostředí Dana Balcarová CNN Prima NEWS řekla, že chystaný návrh umožní zaplavovat některé obce.

USA

Nová videa ukazují, jak se odehrál celý policejní zásah před smrtí George Floyda

Nová videa ukazují, jak se odehrál celý policejní zásah před smrtí George Floyda

Kolem smrti Afroameričana George Floyda se stále vznáší mnoho otazníků. Nikdo zatím nebyl odsouzen a demonstranti dál demolují města a domáhají se spravedlnosti. První záběry natočené na mobilní telefon náhodným kolemjdoucím, kde Floydovi klečí na krku bělošský policista, hrály v celé kauze velkou roli. Další tři nově publikovaná videa teď ukazují, jak se odehrál celý policejní zásah.

reklama
Tučné odškodné pro zakázané kožešinové farmy napočítal sám farmář. Poslanci to nevěděli
Liberecká zoo slaví. Letos vypustila do přírody už čtrnáct mláďat orlosupa bradatého
reklama
reklama
Clooney: Rasismus je pandemií Ameriky, proti které jsme stále nenašli vakcínu

Zahraničí

Domácí zpravodajství

Další články
reklama
reklama