reklama

Zaplatili životem: Pytláci na mušce ochránců ohrožených zvířat

V některých oblastech stojí proti pytlákům ozbrojení strážci. Zdroj: National Park Kaziranga
Foto:

Ochrana ohrožených druhů zvířat před pytláky je čím dál složitější. Na černém trhu kvete prodej nosorožčích rohů, sloních klů či dalších částí zvířecích těl. Ochránci mnoha přírodních parků a rezervací musí stále častěji sahat po zbraních a moderních technologiích. Není divu, že mnozí odborníci jejich boj považují za regulérní válku.

reklama

Tento konflikt nabírá na síle od počátku nového tisíciletí. Chráněná zvířata jsou lovena ve stále větších počtech, přičemž pytláci používají čím dál tvrdší metody. Nejzřetelnější je to u nosorožců – podle Světového fondu na ochranu přírody jich v roce 2007 bylo zabito třináct; v roce 2014 to bylo už přes dvanáct set jedinců. Podobné statistiky se evidují u slonů a lvů. Některé části jejich těl mají na černém trhu vyšší hodnotu než zlato nebo diamanty.

Proti pytlákům nestojí jen oficiální rangeři strážící národní parky, ale i občanské hlídky složené z místních obyvatel, kteří nechtějí jen nečinně přihlížet ničení zdejších ekosystémů. Kvůli stále větší odhodlanosti pytláků tak některé parky dokonce získaly povolení ilegální lovce střílet, pokud se nevzdají bez boje. Jde například o Krugerův národní park v Jižní Africe, keňskou Národní rezervaci pro nosorožce nebo indický národní park Kaziranga. Díky této kontroverzní taktice se zdejším strážcům podařilo snížit počty zabitých a upytlačených zvířat. Za posledních pět let bylo kvůli pytlačení zabito více než padesát lidí.

Na mnoha místech jde v podstatě o jedinou možnost, jak proti pytlákům bojovat. Ti totiž nemají co ztratit – černý trh jim nabízí relativně snadný výdělek na místech, kde je těžké zavadit o slušnou práci. Odborníci proto varují, že jediným způsobem, jak skoncovat s pytlačením, je boj proti chudobě.

Například v komunitách žijících okolo Krugerova parku v současnosti panuje až sedmdesátiprocentní nezaměstnanost a lidé mnohdy nemají k dispozici elektřinu ani pitnou vodu. Oblast je proto rájem pytláků. Odborníci v tomto ohledu odkazují na to, jak situaci vyřešili ve svazijské rezervaci Phinda. Ta je paradoxně provozována bohatou loveckou společností a žije zde tolik nosorožců, že si před čtyřmi roky mohli dovolit některé z nich přesunout do Botswany. Jak tohoto úspěchu dosáhli? Zdejší půdu vrátili původním obyvatelům výměnou za to, že se za plat postarají o zdejší zvířata. Pytláci tam nemají šanci.

K tématu

reklama
reklama

Další hlavní zprávy

Vláda

Pokud vláda nerozvolní, popře svůj vlastní systém PES

Pokud vláda nerozvolní, popře svůj vlastní systém PES

Když vláda představila systém rozvolňování, který nazvala PES, spousta lidí jásala. Konečně bude všechno jasné a předvídatelné. Pokud však kabinet na nedělním jednání rozhodne, že Česká republika nepřejde od pondělí do stupně číslo 3, popře sama sebe.

Daně

Vládní daňový balíček: Nejbohatší získají desetkrát víc než nejchudší, tvrdí ekonomové

Vládní daňový balíček: Nejbohatší získají desetkrát víc než nejchudší, tvrdí ekonomové

Poslanci schválené zrušení superhrubé mzdy představuje obrovskou úlevu hlavně pro dvacet procent nejvýdělečnějších Čechů. Ti na snížení daní vydělají přes 32 miliard korun ročně, zatímco dolních dvacet procent jen kolem tří miliard. Daňový balíček tedy nejbohatším přinese desetinásobné zvýšení čistých výdělků v porovnání s těmi nejchudšími. Vyplývá to z analýzy think tanku IDEA při Národohospodářském ústavu Akademie věd České republiky.

reklama
Před a po. Zdravotní sestry ukazují, jak je změnily těžké směny během pandemie
Atoly plodnosti s magickými silami? Italské ostrovy jako sexuální poutní místa
reklama
reklama
Babiš: Do Vánoc se dostaneme maximálně na stupeň 3, lepší to nebude

Andrej Babiš

Domácí zpravodajství

Prima zakládá sbírku na podporu sestřiček v první linii. Přispět můžete i vy
Další články
reklama
reklama