Trpasličí planetka Ceres Zdroj: Profimedia.cz
Přední vědci se čím dál častěji zabývají otázkou, kam by se mohlo lidstvo v případě krize v rámci sluneční soustavy přestěhovat. Finský astrofyzik Pekka Janhunen zavrhl myšlenku, že by novou domovskou planetou mohl být Mars, místo toho navrhuje, aby se lidstvo zabydlelo poblíž trpasličí planety Ceres, na jejíž orbitě si vysnil kolonii tisíců vesmírných lodí.
Trpasličí planeta Ceres se nachází v pásmu asteroidů mezi Marsem a Jupiterem. Podle vědců je na ní zřejmě voda a její atmosféra připomíná tu zemskou, neboť je v ní hojně zastoupen dusík. Janhunen, který působí na finském meteorologickém institutu v Helsinkách, sepsal studii, ve které popisuje, jakým způsobem by mohl člověk poblíž Ceresu žít. Výzkum byl publikován v databázi odborných textů na webu Arxiv.
Janhunen nenavrhuje, aby se lidstvo zabydlelo přímo na povrchu Ceresu, nýbrž v jeho okolí. K tomu by měli lidé podle něj vybudovat obří flotilu vesmírných lodí, které by se na orbitě Ceresu navzájem propojily. Tím by vzniklo jakési uzavřené satelitní městečko diskovitého tvaru, které by se pohybovalo po orbitě trpasličí planetky.
Diskovitá kolonie u Ceresu, utopie finského vědce?
Studie navrhuje, aby na jednom čtverečním kilometru tohoto vesmírného města žilo zhruba 500 lidí. Slunečné záření chce Janhunen zprostředkovat soustavou gigantických zrcadel, která by ve vhodném úhlu odrážela sluneční paprsky.
Podle finského astrofyzika by byl přechod ze Země k Ceresu mnohem více přirozený než kolonizace Marsu, kterou plánuje například americký miliardář Elon Musk se svou flotilou SpaceX (o přípravách na tuto misi jsme psali ZDE).
V kontextu obsazení Marsu má Janhunen obavu hlavně o děti. „Obávám se, že kvůli příliš nízké gravitaci, která na Marsu panuje, se děti na planetě nevyvinou tak jako na Zemi. Myslím ve smyslu svalů a kostí. Proto jsem hledal nějaké alternativní místo, kde by byla gravitace více podobná té na Zemi,“ řekl finský astrofyzik pro vědecký web Live Science.
Janhunen doufá, že by mohlo lidstvo poprvé zamířit k Ceresu zhruba za 15 let. Kritici ale varují, že je jeho vize vcelku utopická. A to hlavně kvůli technické náročnosti.
Finský nápad rozporuje například vědec Manasvi Lingam, který působí univerzitě na Floridě. Lidstvo podle něj nebude během příštích let natolik technologicky vyspělé, aby se k Ceresu vydalo. Janhunen sice plánuje, že by mohly na Ceresu těžit nějaké, zřejmě autonomní, stroje, které by materiál z trpasličí planetky dopravovaly do zmíněných diskovitých kolonií, jenže takové stroje podle Lingama zatím nikdo nevymyslel.
