planeta

Mezinárodní výzkumný tým objevil unikátní planetu. Na jejím nebi planou dvě slunce – podobně jako v případě rodné planety Luka Skywalkera z kultovní filmové série Star Wars. Objev byl podle odborníků učiněn čirou náhodou.

Pozorovatelům večerní oblohy se tento týden naskytne zajímavá podívaná. Na nebi bude totiž k vidění hned sedm planet Sluneční soustavy: Merkur, Venuše, Mars, Jupiter, Saturn, Uran i Neptun. Nejlepší podmínky pro pozorování neobvyklého jevu začaly panovat v úterý a potrvají do pátku. BBC informuje, že až do roku 2040 to bude naposledy, co se všech sedm ostatních planet na obloze ukáže současně.

Začátek roku 2025 nabízí po silvestrovské polární záři hned další vzácný nebeský úkaz. V sobotu 4. ledna brzy večer dojde k zákrytu planety Saturn Měsícem. „Zmizení“ jasné planety můžete sledovat i pouhým zrakem.

Vědci z americké NASA potvrdili znepokojující zjištění: Planeta Země a spolu s ní celá Mléčná dráha se srazí s galaxií Andromeda. Kolize je nevyhnutelná a nedá se proti ní nic dělat. Střet s jinou galaxií bude mít pro tu naši zásadní dopady, minimálně z jednoho důvodu ale nemusíme propadat zbytečné panice – dojde k tomu až za pár miliard let.

Podle nového výzkumu, publikovaného v časopise Nature Communications, by se pod povrchem Merkuru, nejmenší planety sluneční soustavy, která je nejblíže Slunci, mohla nacházet vrstva diamantů o tloušťce až 18 kilometrů. Informovalo o tom zpravodajství CNN.

Vesmírný teleskop Jamese Webba se již dva roky dělí o svá vědecká pozorování z kosmu. Za tu dobu odhalil světu dechberoucí úkazy, které by jinak zůstaly nepoznány. Mezi ně se řadí tančící galaxie, „souboj titánů“, vesmírné letokruhy, monumentální hvězdy či impozantní prstence. Podívejte se, co vše z kosmu dokázal přiblížit jediný teleskop.

Vědci zkoumali atmosféru planety HD 189733 b a zjistili, že páchne po zkažených vejcích. Důvodem je vysoký obsah sirovodíku. Tento objev podle nich výrazně pomůže k pochopení vzniku planet, informovalo zpravodajství BBC.

Je jen otázkou času, kdy se lidstvu povede objevit mimozemský život. Co se ještě nedávno zdálo příliš bláznivé, to dnes podle BBC uznává čím dál více renomovaných vědců. Jejich výzkum se soustředí jak do dalekého vesmíru, tak na Sluneční soustavu.

Jak bojovat proti klimatické změně či znečišťování planety? No jasně, už to mám. Flákněte bramborovou kaši na Monetův obraz, chrstněte oranžovou barvu na Braniborskou bránu, blokujte bezemisní závodníky, třeba běžce maratonu. Nezapomeňte také dennodenně zkoušet trpělivost řidičů, kteří ráno jezdí do práce nebo třeba převážejí svou těhotnou ženu do porodnice. Hrozně se pak divte, že vás lidé mají za teroristy a odpad společnosti. Ale nezoufejte – svou klimatickou tíseň si můžete léčit tak, že si uděláte výlet letadlem na Bali, samozřejmě jako soukromé osoby, nikoliv jako aktivisté.

Letošní červenec se velmi pravděpodobně stane nejteplejším měsícem v historii. Shoduje se na tom hned několik vědců. Podle jejich odhadů naše planeta něco podobného nezažila 120 tisíc let. K omezení růstu globální teploty a zabránění nejhorším dopadům změny klimatu jsou nutná „dramatická a okamžitá“ opatření, reagoval na oznámení vědců generální tajemník OSN António Guterres.

Vědci popsali jeden z „nejbizarnější objektů“ na povrchu Marsu. S jistotou prý nemohou vyloučit, že nezvyklé špičaté výčnělky v kráteru Gale způsobilo přistání kosmické lodi mimozemšťanů. Profesor Richard Armstrong z Aston University v Birminghamu se přiklání k jiné teorii – za záhadné písečné hroty podle něj může seizmická aktivita rudé planety.

Vědci zjistili, že se dny na Zemi postupně prodlužují v důsledku vzdalování Měsíce. Ten se od nás podle nové studie vzdaluje rychlostí přibližně 3,8 centimetru za rok, což snižuje jeho gravitační sílu na naši planetu a zpomaluje její rotaci. Dny se tak prodloužily za posledních 1,4 miliardy let o celých šest hodin. Dříve den trval pouhých 18 hodin, informují britská média.