planeta

Letos 29. června vědci zaznamenali nejkratší den od počátku měření. Obvyklá rotace Země, která trvá 24 hodin, se zkrátila o 1,59 milisekundy. Zvažuje se proto možnost zavedení záporné přestupné sekundy, která by umožnila sladění hodin. Za rychlejší otáčení planety může podle vědců například globální oteplování či seismická aktivita.

Vědci se doposud domnívali, že první těleso pocházející z jiné hvězdné soustavy proletělo naší sluneční soustavou v roce 2017. Nyní ale Vesmírné velitelství USA potvrdilo, že jiná extrasolární hornina dopadla na naši planetu již o tři roky dříve. Vzhledem k novým zjištěním experti považují za pravděpodobné, že jsou podobné jevy častější, než do nynějška předpokládali.

Klimatické změny stále zrychlují, jejich následky jsou stále zřetelnější a jsou závažnější, než se dříve předpokládalo, uvedl v pondělí ve své zprávě Mezivládní panel pro změny klimatu (IPCC) při OSN. Záchrana planety brzy nebude možná, píše s odkazem na zprávu britský deník The Guardian.

Astronomové objevili vůbec první planetární systém, který se podobá očekávanému osudu naší sluneční soustavy. Dlouhá léta si kladli otázku, co ji čeká, až Slunce za zhruba pět miliard let dosáhne konce svého života. Nyní mají „křišťálovou kouli“, která jim náš osud nastíní.

V blízkosti planety Země prolétne zhruba 100 metrů široký asteroid. Americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA) předpokládá, že k zemské atmosféře dorazí v první půlce ledna, nachází se nicméně mimo kolizní trajektorii. Nejde zdaleka o jediné vesmírné těleso, které se šine kosmem k modré planetě, píše britský deník Mirror.

Zjištění, které si zaslouží označení „přelomové“, získala ohledně Marsu Evropská kosmická agentura. Její sonda Trace Gas Orbiter obíhající kolem planety objevila pod povrchem monstrózního kaňonu Valles Marineris – masivní verzi amerického Grand Canyonu – pravděpodobně velké množství vody. Chytrý přístroj dokáže detekovat kapalinu v metrové hloubce.

Pluto by se mělo stát opět planetou. Navrhuje to skupina vědců, podle kterých je současná definice zastaralá a především se neopírá o vědecké základy, které položil už Galileo Galilei. Výzkumníci proto chtějí podmínky výrazně upravit. Pokud by na jejich návrh Mezinárodní astronomická unie (IAU) přistoupila, rozšířily by se stávající planety i o další tělesa včetně například Měsíce, informoval web Science Alert.

Obrovský asteroid 4660 Nereus, který je větší než Eiffelova věž, se blíží k planetě Zemi. NASA jej považuje za znepokojivý, protože má více než 150 metrů a nachází se ve vzdálenosti 3,9 milionu kilometrů od oběžné dráhy Země. Kolem ní by měl proletět 11. prosince ve vzdálenosti asi 2,4 milionu mil. Podle vědců by ale nebezpečný pro planetu Zemi být neměl.

Během víkendu proletěly kolem planety Země celkem tři asteroidy. Jeden z nich dosahoval velikosti Cheopsovy pyramidy v Gíze. Podle Centra pro studium objektů blízkých Zemi se dva z těchto asteroidů k naší planetě znovu přiblíží příští rok.

Rentgenová observatoř Chandra, která se pohybuje po oběžné dráze Země, poprvé v historii natrefila na jev, jehož zkoumáním by lidstvo mohlo nalézt první planetu mimo naši galaxii Mléčná dráha. Tajemný vesmírný objekt se zřejmě nachází ve Vírové galaxii, zhruba 28 milionů světelných let od modré planety.

Vědci objasnili původ tajemného signálu z vesmíru, který loni v prosinci fascinoval astronomy. Spekulovalo se, že ruch, který dostal označení BLC1, pochází z hvězdné soustavy hvězdy Proxima Centauri. Její součástí je totiž i exoplaneta nacházející se v obyvatelné zóně, jinými slovy tedy připouštějící existenci života. Nakonec se ukázalo, že odpověď je prostší.

Kolem Země se prohnal další obří asteroid. Měl v průměru až 300 metrů a Zemi minul ve vzdálenosti jen čtyřikrát větší, než se pohybuje Měsíc. Asteroid 2021 NY1 byl nejblíže Zemi ve středu a v pohotovosti kvůli němu byla i americká NASA.