Žatecký chmel v ohrožení? S jeho pěstováním pomáhá příroda i technologie
Výběr redakce
Jeden z nejoblíbenějších nápojů Čechů? Pivo. Jedna z potřebných ingrediencí pro jeho vaření? Chmel. Nezbytná výbava pro jeho pěstování? Moderní technologie, jako jsou meteostanice nebo aplikace. Ptáte se proč? Odpověď najdeme na chmelnici ve Mšeci u Rakovníka.
Když uslyšíte humulus lupulus, nejspíš nebudete vědět, o čem je řeč. Jakmile ale řekneme chmel, přesněji chmel otáčivý, budete mít hned jasno. Právě tahle rostlina, které se přezdívá zelené zlato, dává pivu charakteristickou hořkost. „Pro Plzeňský Prazdroj je chmel naprosto nepostradatelná komodita, společně s ječmenem a s vodou tvoří tři základní a jediné suroviny, které v Prazdroji potřebujeme pro to, abychom uvařili piva, která lidé znají a chmel je pod poměrně velkým tlakem v rámci klimatický změny,“ vysvětluje Jakub Zaoral, manažer udržitelnosti v Plzeňském Prazdroji.
„V posledních pěti letech jsme v chmelařství zažili největší výkyvy za posledních 100 let. Zažili jsme nejnižší sklizeň, nejvyšší sklizeň, takže ty výnosy jsou rozkolísané,“ uvádí v pořadu Prima Česko chmelař a agronom Jan Matějka.
Na podporu chmele i Země
I proto před čtyřmi lety vznikl projekt s příznačným názvem: Kytky pro chmel. Podílí se na něm Plzeňský Prazdroj, Česká zemědělská univerzita a sami chmelaři. Možná si z dřívějších dílů Prima Česka vybavíte půllitr vysázený z květin na chmelnici u obce Běsno. Jsou to právě květiny, které mají pomoci udržet vláhu v půdě, kterou současně chrání před erozí. „Máme v meziřadí nasazené směsi bylin a travin, které po celý rok pokrývají půdu a tím pomáhají obnovovat život v té půdě,“ vysvětluje dále Jakub Zaoral.
A Jan Matějka dodává: „Prvním přínosem je určitě snížení teploty ve chmelnicích, to vyplývá i z dat, která máme. A dalším velkým přínosem je lepší vsakování vody, to se ukázalo i v praxi. Pokud zaprší, tak v chmelnici, kde osev není, stojí voda. Tam, kde je osev, se tohle neděje.“
A to nejsou jediné výhody, jak zdůrazňuje Jakub Zaoral: „Nedochází tolik k erozi zemědělské půdy nebo ornice. Ta je nejcennější částí na poli. Ta centimetrová vrchní vrstva nejkvalitnější půdy se vytváří až několik set let. A tím, že je ta půda hezky zakrytá, tak ji třeba vítr nebo srážky neodnášejí pryč.“
ČTĚTE TAKÉ: Na žatecké chmelnici vyrostl 60metrový půllitr. Má nejen estetickou, ale i praktickou funkci
Bez technologií by to nešlo tak dobře
A protože žijeme v 21. století, nesmí chybět moderní technologie. Meteostanice na vrcholcích řádků nebo senzory měřící vlhkost v půdě propojené s chytrou aplikací... To vše je součástí druhé iniciativy, která nese název Pro chmel. „Má za cíl pomoci chmelařům zefektivnit závlahy vody. Struktura a intenzita srážek se tady v žatecké oblasti mění... Množství zůstává zhruba stejné, nicméně mění se doba, kdy ty srážky spadnou, a mění se intenzita. Proto zhruba 30 % chmelnic v České republice používá umělé závlahy,“ říká manažer udržitelnosti v Plzeňském Prazdroji.
„Za mě se projekt určitě osvědčil, protože v současné době máme velmi omezený zdroje vody na zálivku chmele,“ pochvaluje si chmelař, který dodává: „Díky aplikaci projektu Pro chmel můžu v praxi vodu využívat efektivněji. Podívám do aplikace, kdy by bylo nejvhodnější zalévat a třeba s tím počkám, protože za tři dny to bude mnohem efektivnější, než kdybych zaléval teď. Zdroje vody jsou omezené a díky apliakci se mi lépe šetří s vodou a lépe se mi používá během roku.“
Česko patří ke třem nejvýznamnějším chmelovým velmocím, naše pivo se těší oblibě po celém světě. Tak až ho zase někdy pozdvihnete, připijte si na zdraví a úrodu českého chmele i přírody samotné.
Čtěte také
