Na žatecké chmelnici vyrostl 60metrový půllitr. Má nejen estetickou, ale i praktickou funkci

Heřmánek, horčice nebo například řepice. Desítka chmelnic na Žatecku teď hraje všemi barvami a je doslova pastvou pro oči a současně domovem mnoha živočichů. Rostliny tu rostou v rámci speciálního projektu Kytky pro chmel, na kterém se podílejí Plzeňský prazdroj, chmelařská skupina Arix Czech Hop a Česká zemědělská univerzita. A mají výrazně prospět chmelu. „Podle nás je to adekvátní reakce na důsledky klimatické změny, kdy v posledních letech nám čím dál více kolísají výnosy chmele a jeho kvalita,“ vysvětluje v pořadu Prima Česko David Nesvadba, vedoucí výroby chmelařství.

Návrat ke kořenům

Rozoraná půda, ve které se voda dlouhodobě neudrží. Tak vypadá běžné meziřadí na chmelnici. V rámci projektu Kytky pro chmel je tomu ale naopak. „Tím, že meziřadí je pokryté, je odolnější vůči erozi, ať už větrné, nebo vodní. A zároveň se zvýší jeho schopnost vsakovat nebo udržet vodu,“ vykládá dále vedoucí.

A bez vody se chmelu samozřejmě nedaří. Pěstitelé navíc musejí půdu pravidelně hnojit. I to by přítomnost květin mohla změnit. „Doufáme, že už nebudeme muset používat tak vysoké množství umělých minerálních hnojiv, jako je tomu dnes, a tím pádem i ušetříme,“ říká Ivan Tučník, vedoucí projektu Kytky pro chmel.

Na Žatecku je květinami osazeno přibližně 20 hektarů chmelnic, což je pro představu rozloha necelých 30 fotbalových hřišť.

Tradiční způsoby vedle moderních technologií

Jde o ojedinělý projekt, který nemá v Česku ani Evropě obdoby. Jedinečný je i tím, že se veškeré změny v půdě zaznamenávají pomocí čidel, a to jak v části osazené květinami, tak v té tradiční rozorané. „Ve všech lokalitách používáme moderní půdní senzory, kterými měříme vodní potenciál půdy a její teplotu,“ vypráví Ivan Tučník.

„Zároveň srovnáváme mezi sebou výnosy a kvalitu pěstovaného chmele. Tímto způsobem, takhle vědecky podložené, nevíme o nikom, že by to dělal,“ říká David Nesvadba.

Do chmelnic však nejde zasadit každá květina, 20 druhů, které tu vysadili, proto muselo projít přísným výběrem. „My řešíme jednotlivé druhy. Řešíme, jak kytku šetrně zpomalit nebo jí dát najevo, že nemá být tak intenzivní v růstu, ale aby jí to neublížilo. A samozřejmě řešíme jejich kombinace,“ objasňuje postup Václav Brant z České zemědělské univerzity.

Hořčičné pivo s heřmánkem

Správná kombinace květin v tomto případě nebyla důležitá jen kvůli výživě chmele. Na jedné z chmelnic totiž z kvetoucích rostlin vznikl půllitr s pivem. „Pivní půllitr jsme vysévali loni na podzim na konci října. Trvalo to celý den skupince 10 lidí a spotřebovali jsme asi 16 kilo různých semen. Pro pivo jsme použili 15 druhů zejména horčic, pěna a ouško jsou z heřmánku,“ vysvětluje Ivan Tučník.

K TÉMATU: Nejlepší chmel roste na Žatecku: Návštěvníci mohou zavítat do Chrámu chmele i do muzea

Půllitr měří 60 metrů na délku a díky tomu se dostal i do české Guinnessovy knihy rekordů. „Je to největší obrazec ze vzrostlých květin uprostřed přírody, uprostřed chmelnice. Je to něco úplně netradičního a nového,“ vyjadřuje způsobu pěstování chmele obdiv také zakladatel Agentury Dobrý den, Luboš Rafaj.

Jestli půllitr s pivem a ostatní rostliny vysázené v chmelnicích žateckému chmelu pomohou, se ukáže až za pár let. Všichni ale věří tomu, že návrat ke starým pěstitelským způsobům se vyplatí.