Pesimistické Česko, násilné Slovensko. Studie odhalila, jak moc jsou oba národy polarizované
Než začnete číst Co byste měli vědět, než začnete číst
Skoro polovina lidí v Česku dnes vnímá naši společnost jako velmi nebo dokonce extrémně rozdělenou.
Na Slovensku považuje společnost za výrazně rozdělenou 60 procent lidí.
Lidé ve vysoce polarizované společnosti žijí ve stresu, což ovlivňuje jejich životní pohodu a v některých případech i duševní zdraví.
36 procent Slováků zná někoho, kdo za poslední období změnil názor natolik, že dnes schvaluje použití násilí proti lidem, kteří mají jiný názor.
Češi jsou pesimističtější ve víře, že se společenskou polarizaci někdy podaří překonat.
Česko a Slovensko vycházejí z mezinárodního srovnání celkem třiceti zemí jako nadprůměrně polarizované národy. Vyplývá to z nového průzkumu společnosti STEM, prováděného ve spolupráci se slovenským institutem DEKK, který se věnoval rozdílům v postojích občanů Česka a Slovenska. Ten odhalil také skutečnost, že dohoda na klíčových společenských otázkách může být na Slovensku náročnější než v Česku. Češi a Češky jsou zase pesimističtější ve víře, že se polarizaci podaří překonat.
Téměř polovina lidí v Česku dnes vnímá společnost jako velmi nebo dokonce extrémně rozdělenou. Ještě vyhrocenější je situace na sousedním Slovensku, kde to bylo 60 procent oslovených respondentů.
ČTĚTE TAKÉ: Kirkův atentátník byl pravděpodobně dopaden, oznámil Trump. Někdo ho měl udat
Nová data přinesl průzkum společnosti STEM, prováděný ve spolupráci se slovenským institutem DEKK.
Takové hodnocení s sebou kromě vzájemných rozporů nese také další souvislosti, jako je stres, který ovlivňuje životní pohodu lidí a v některých případech i duševní zdraví, zdůrazňují autoři průzkumu. Klesá tak i důvěra vůči svému okolí a ztrácí se vnímání vzájemné sounáležitosti, ale zároveň roste schvalování násilí vůči názorovým oponentům, varují. Z názorových soupeřů se tak postupně stávají vyslovení nepřátelé.
Roste schvalování násilí
Právě takové napětí ve společnosti je více běžné na Slovensku, vyplývá z průzkumu. Rozdíl je podle dat viditelný také ve vnímání fyzického násilí jako legitimního prostředku vůči názorovým oponentům, uvádí STEM.
„Je pravda, že 36 procent Slováků zná někoho, kdo v poslední době natolik změnil svůj názor, že nyní schvaluje použití násilí proti lidem s odlišným názorem. V České republice má takové lidi ve svém okolí pouze 21 procent respondentů,“ vysvětluje Pavol Kosnáč, hlavní výzkumník a ředitel institutu DEKK.
Hrob Jána Kuciaka ve Štiavniku, 7 let po nájemné vraždě žurnalisty. Zdroj: Ivan Motýl
13 procent Čechů nevěří v jednotu
Češi sice nemají tak širokou zkušenost s násilím, jsou zato výrazně skeptičtější ohledně toho, zda se české společnosti podaří vzájemné rozpory překonat. Zatímco mezi Čechy vůbec nevěří v šanci na překlenutí rozdílů mezi názorovými tábory 13 procent lidí, na Slovensku vidí situaci naprosto beznadějně pouze šest procent lidí.
„Aktuální nízká důvěra ve schopnost politických a intelektuálních elit řešit problémy společnosti a nabízet sjednocující vize vede řadu lidí k přesvědčení, že překonání polarizace není reálné. Vidím v tom odraz pocitu, že ti, kdo by měli sjednocovat, často spíše rozdělují,“ komentuje zjištění průzkumu ředitel výzkumu STEM Jaromír Mazák.
„Zároveň platí, že pro Čechy a Češky je typická jistá zdrženlivost ve vyjadřování naděje – jako by pesimismus sloužil coby forma obrany před dalším zklamáním,“ doplňuje.
Celonárodní veřejné setkání při příležitosti 80. výročí od konce druhé světové války, 8. května 2025, Staroměstské náměstí, Praha. Pořádá spolek Česko proti bídě. Zdroj: ČTK, Šulová Kateřina
Pouze pětina snese partnera s jinými politickými názory
Průzkum se věnoval také otázce, zda jsou Češi a Slováci ochotní navazovat vztahy s lidmi, kteří mají výrazně odlišné názory. Oba národy k této otázce přistupují zhruba stejně. Za žádných okolností by s takovými lidmi nechodila zhruba pětina lidí.
„To znamená, že pečlivěji zvažují, koho pustí do svého kruhu – a to i v praktických a každodenních vztazích, jako jsou sousedské vztahy, nakupování nebo pronájem bytů. Slovenský přístup je pragmatičtější. Politické názory nejsou překážkou, pokud vztah přináší praktické výhody. Zároveň však Češi, na rozdíl od Slováků, méně často ukončují vztahy kvůli ideologickým rozdílům, jakmile jednou vzniknou,“ říká Pavol Kosnáč.
Srovnání se zbytkem světa
Ze srovnání třicítky zemí metriky Edelman Trust Barometer z roku 2023 napříč kontinenty obě země vycházejí jako ty více polarizované.
Nejpolarizovanější ze všech třiceti srovnávaných zemí je Argentina, Slovensko se ale umístilo hned za ní na nelichotivém druhém místě. Česko je na tom o něco málo lépe – z hlediska míry pesimismu ohledně šance zlepšení situace a zakopání příkopů ve společnosti však na tom je nejhůře ze sledovaných zemí.
MOHLO VÁM UNIKNOUT: Atentát na Kirka zasáhl české politiky: Zrůdnost, útok na svobodu, ale i obvinění z rasismu
Vystudovala bohemistiku a mediální studia na Univerzitě Karlově. První novinářské zkušenosti získala v redakci webu Euractiv, kde se věnovala evropské politice. O volném čase ráda chalupaří, sportuje nebo čte. Do redakce CNN Prima NEWS nastoupila v březnu 2025.
