V létě hrozí častější bodnutí hmyzem, horší alergie mají starší lidé. Jak se připravit?

Můžete uvést obecně, od jakého hmyzu hrozí nejčastěji alergické reakce?
Závažné alergické reakce vídáme nejčastěji po bodnutí včelou, vosou, případně sršní. Závažnější alergické reakce po bodnutí jinými druhy hmyzu jsou u nás vzácné.

Jak postupovat v případě, že člověk má alergickou reakci na bodnutí hmyzem? Co je potřeba udělat?
Postup závisí na charakteru reakce. V případě mírného lokálního otoku v okolí místa vpichu je vhodné postižené místo chladit, možno aplikovat gel s obsahem antihistaminika (např. Fenistil gel). V naprosté většině případů nejsou další opatření zapotřebí a projev záhy, obvykle do 24 hodin, odezní. Pokud však otok v průběhu několika dalších hodin od bodnutí narůstá a postupně se zvětšuje, přesahuje 10 cm a trvá déle než 24 hodin, pak hovoříme o tzv. velké lokální reakci. V tomto případě doporučuji postižené místo nejenom chladit a mazat, ale nasadit i běžně dostupná nesedativní antihistaminika v tabletách (např. Xyzal, Aerius). Pokud je otok většího rozsahu a pacienta obtěžuje, pak doporučuji vyhledat lékaře, který podá příslušnou protialergickou medikaci, obvykle kromě antihistaminik i kortikoidy.

Co když je bodnutí v oblasti hlavy a krku, je potřeba větší opatrnosti?
Ano, určitě. Otoky po bodnutí do oblasti hlavy a krku zasluhují zvýšenou pozornost. V případě jejich rozvoje je vhodné s návštěvou lékaře neotálet.

Pojďme se ještě zaměřit na ty nejhorší, prudké reakce, které mohou u některých lidí být až život ohrožující.
Ano, zcela jinak než u lokálních reakcí musíme postupovat při rozvoji celkové tzv. anafylaktické reakce po hmyzím bodnutí. Ta nastupuje velmi rychle, obvykle do několika minut po bodnutí a může se projevovat různými celkovými příznaky např. rychle se rozvíjející svědivou vyrážkou postihující mnohdy celé tělo, dušností, celkovou slabostí, točením hlavy, ale také nevolností, zvracením nebo průjmem. V nejhorším případě může dojít k ztrátě vědomí, a dokonce zástavě oběhu.

Jak vlastně můžeme poznat, že se jedná o anafylaktickou reakci?
Prvním varovným znamením je, že dochází k rozvoji celkové alergické reakce, může být svědění uší, dlaní a plosek nohou, případně porucha sluchu nebo vidění. V případě rozvoje celkových příznaků je nutné neprodleně volat rychlou záchrannou službu. Pokud pacient o své alergii ví, tak rychle užije pohotovostní protialergické léky, aplikuje autoinjektorem adrenalin, nicméně i po tomto „samozaléčení“ musí i on volat rychlou záchrannou službu.

Je vhodné nosit u sebe v létě nějakou menší lékárničku pro tento případ, eventuálně nějaký lék na alergie? Například s dětmi na koupaliště?
Pokud člověk alergickou reakci po bodnutí doposud nikdy neprodělal, pak si myslím, že není nutné a ani reálné, aby u sebe nosil neustále nějaké léky. Popravdě, pokud by mělo dojít k závažné alergické reakci po bodnutí, tak žádný běžně dostupný lék rozvoji této reakce nezabrání a je stejně nutné vyhledat lékařské ošetření. Situace je však jiná, jestliže člověk již ví, že po bodnutí více otéká nebo dokonce v minulosti prodělal i celkovou alergickou reakci. V tomto případě by měl být alergologicky vyšetřen a měl by mít u sebe léky pro první pomoc k akutnímu užití po bodnutí.

Letní horka mohou i zabíjet. Na pozoru by měli být senioři, děti a lidé s obezitou

Zdraví

Tropické počasí přináší i řadu zdravotních komplikací. Při dlouhotrvajících tropech hrozí přehřátí organismu, ale i riziko úpalu a úžehu. Kteří lidé jsou nejvíce ohroženi a jak poznat úpal od úžehu? CNN Prima NEWS oslovila Lenku Zimolkovou, vedoucí lékařku nízkoprahového interního příjmu II. interní kliniky Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně.

Jaké léky by měli u sebe nosit pacienti, kteří tedy ví, že jsou na hmyzí bodnutí alergičtí?
Rozsah vybavení léky pak záleží na stupni reakce, kterou v minulosti prodělali. Pacienty, kteří prodělali velkou lokální reakci, vybavujeme antihistaminikem, případně i kortikoidem v tabletách. Pacient, který prodělal celkovou alergickou reakci, by měl u sebe mít autoinjektor s adrenalinem. Navíc, takovému pacientovi při splnění určitých jasně definovaných kritérií nabízíme možnost alergenové imunoterapie.

Můžete popsat, co tato alergenová imunoterapie obnáší?
Jedná se o velmi účinnou léčbu, která velmi významně snižuje riziko opakování celkové reakce po případném dalším hmyzím bodnutí. Spočívá v opakovaném podávání malých dávek hmyzího jedu. Tato léčba je plně v kompetenci alergologa, ke kterému by měl být každý pacient, který prodělá celkovou alergickou reakci, po bodnutí odeslán.

Velký respekt má většina lidí zejména ze sršňů, ale také vos a včel. Je možné, že člověk může mít alergickou reakci například jen na bodnutí od včely, ale od vosy nikoliv? A jak je tomu u sršňů, kterých se asi i kvůli jejich velikosti bojíme nejvíce?
Sršeň obsahuje podobný jed jako vosa, navíc ho obsahuje výrazně více než vosa. Proto, pokud je pacient alergický na vosí jed, pak reaguje nejenom na bodnutí vosou, ale i na bodnutí sršní. Udává se, že reakce po bodnutí vosou jsou o něco častější než reakce na bodnutí včelou, ale je to pravděpodobně závislé i na regionu a geografických podmínkách. U nás v Plzeňském kraji máme počet reakcí na bodnutí vosou a včelou zhruba nastejno.

Je pravda, že reakci na hmyzí bodnutí mají více lidé, kteří trpí i jinými alergiemi, například na pyl, nebo astmatici?
To pravda není. Pacienti s alergií na hmyzí jed často žádnou jinou alergií netrpí. Se závažnými alergickými reakcemi po bodnutí se stále častěji setkáváme u lidí ve vyšším věku, kteří doposud nikdy žádnou alergií netrpěli. O to víc je to pro ně velmi překvapující a stresující situace. Naopak v dětském věku jsou závažnější reakce po bodnutí velmi málo časté.

Poradíte, jak se obecně chránit, zejména pak u lidí, kteří vědí, že jsou alergičtí?
Opatření, jak se vyvarovat bodnutí hmyzem je více. Vhodné je omezit zejména konzumaci nápojů a potravin venku. Velmi rizikové jsou v tomto ohledu oblíbené venkovní akce s grilováním a podobně, kdy hlavně v pozdním létě je všude v okolí spousta vos. Výrazně doporučuji nepít nic z nádob, do kterých není vidět, např. z plechovek. Dále není vhodné chodit naboso v trávě, pohybovat se v blízkosti spadaného ovoce, v blízkosti úlů a vosích hnízd. Pokud se dostaneme do blízkosti hmyzu, je třeba se chovat klidně a nedráždit jej prudkými pohyby.
Namístě je také vyhnout se nošení jasných světlých barev, používání kosmetických přípravků, parfémů a sprejů, které mohou přitahovat hmyz. Alergičtí včelaři by měli přestat včelařit. Bohužel i při dodržování těchto opatření může k bodnutí dojít. Proto považuji za velmi důležité, aby měl každý alergický pacient svého alergologa, který ho nejenom vybaví příslušnou pohotovostní protialergickou medikací, ale také, bude-li to vhodné, rozhodne o alergenové imunoterapii, která, jak již bylo řečeno, může velmi výrazně snížit riziko opakování alergické reakce.