Přehřátí organismu hrozí zejména seniorům a chronicky nemocným lidem. Zdroj: Profimedia.cz
Tropické počasí přináší i řadu zdravotních komplikací. Při dlouhotrvajících tropech hrozí přehřátí organismu, ale i riziko úpalu a úžehu. Kteří lidé jsou nejvíce ohroženi a jak poznat úpal od úžehu? CNN Prima NEWS oslovila Lenku Zimolkovou, vedoucí lékařku nízkoprahového interního příjmu II. interní kliniky Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně.
Počasí je letos velmi nestálé, už jsme zažili několik supertropických dní. Kteří lidé jsou v takovém horkém počasí nejvíce ohroženi?
Na pozoru by se měli mít především starší lidé, dále pak děti, lidé s obezitou a pacienti s kardiovaskulárním onemocněním a cukrovkou.
Mezi hlavní letní „strašáky“ patří úpal a úžeh. Můžete prosím upřesnit, jaký je mezi nimi vlastně rozdíl?
Ano, vlny veder v posledních dnech s sebou přináší kromě možného spálení pokožky i riziko vzniku úpalu či úžehu. Úpal, někdy nazývaný také jako kolaps z horka, je pro laika velmi těžko rozeznatelný od úžehu. Znamená to poškození organismu, které je způsobené nahromaděním tepla v těle. Náš organismus není schopný za pomoci termoregulace odvést z těla dostatek tepla. Naproti tomu úžeh je zvláštní forma přehřátí způsobená nadměrným pobytem na slunci. Více jsou postiženi lidé světlovlasí a světloocí, světlé pleti, kteří mají méně pigmentu v kůži.
Jak rychle se může projevit přehřátí organismu z horka?
Přehřátí lidského organismu se rozvíjí velmi rychle a téměř bez varovných příznaků. Většinou se náhle objeví vysoká horečka, poruchy zraku a sluchu – například hučení v uších, horká, zarudlá a suchá kůže, zrychlený puls krve, poruchy vědomí až bezvědomí.
Poradíte, jak poskytnout v takovém případě první pomoc? Co je nejdůležitější a je potřeba zavolat sanitku?
Úkolem první pomoci je co nejdříve postiženou osobu ochladit, doplnit tekutiny a minerály. Pokud je schopna přijímat ústy, pak podávat vodu po malých doušcích. Jestliže se potí, zvrací, má průjem nebo křeče, přidejte do vody malou lžičku kuchyňské soli. Při křečích svalstva je vhodná jemná masáž k uvolnění spasmů. Je nutné přenést postiženého do chladnějšího prostředí, uložit do polosedu s podepřením hlavy a ramen. Při poruše vědomí zvolit stabilizovanou polohu. Dále je třeba pacienta svléknout a zabalit do mokré studené plachty. Pokud dojde k bezvědomí, je nutné zkontrolovat, zda jsou volné dýchací cesty. Pokud ne, pak je uvolnit. Sledovat dechovou a srdeční činnost, v případě nutnosti zahájit neodkladnou resuscitaci. A co nejrychleji zajistit převoz sanitou do nemocnice.
Jak bychom v horku měli chránit malé děti? Na co je třeba dát si pozor?
Obzvláště děti do třech let bychom neměli vůbec vystavovat přímému slunci. Obecně je důležité dbát u dětí na dostatek tekutin, ovoce a zeleniny. Dětskou pokožku je třeba chránit vhodným oblečením a opalovacími krémy s vysokým ochranným UV filtrem. Rovněž by měly mít pokrývku hlavy a eventuálně i sluneční brýle. Rodiče by měli dohlédnout na to, aby děti pobývaly spíše na stinném a dobře větraném místě.
Máte nějaké obecné rady, jak se chovat ve dnech, kdy teplota šplhá ke 35 stupňům a výše?
V podstatě lze říci, že podobná doporučení jako pro děti platí i pro dospělé, zvláště pak pro seniory. Nevystavovat se přímému slunci mezi 11. až 13. hodinou, dodržovat důsledně pitný režim, jíst více ovoce a zeleniny a naopak se vyhýbat alkoholu a pití černé kávy. Dále je třeba dbát na vhodné oblečení, nezapomínat na sluneční brýle, pokrývku hlavy a mazat se opalovacími krémy s ochranným UV filtrem. A pokud je to možné, držet se převážně ve stínu.
Zatím ve Fakultní nemocnici sv. Anny v Brně neevidujete velký nárůst kolapsů z horka. Léto je však v plném proudu. Očekáváte, že počet lidí, kteří budou potřebovat z důvodu přehřátí organismu ošetřit, ještě vzroste?
Jistě, pokud budou vedra pokračovat, i s ohledem na prázdniny a dovolené lze předpokládat, že lidé budou trávit více času venku, slunit se, koupat se – a tím samozřejmě riziko možného vzniku přehřátí lidského organismu stoupá.
Může vést kolaps z horka u starších a nemocných lidí až k vážnějším zdravotním problémům, případně i smrti?
Ano, zvláště u starších a nemocných lidí a rovněž i u dětí může dojít při přehřátí organismu k rychlé dehydrataci, kolapsům, poruchám srdečního rytmu, slabosti, zažívacím obtížím, které při neposkytnutí adekvátní péče a léčby mohou vést až k selhání organismu a následně i smrti.
Stoupá v letním období i výskyt dalších onemocnění spojených s přehřátím organismu?
V horkých dnech pozorujeme u pacientů dehydrataci, kolapsové stavy, slabosti, poruchy srdečního rytmu, možný je i akutní infarkt myokardu či cévní mozková příhoda.
Jako rizikovou skupinu zmiňujete především staré lidi. Kdy by měli vyhledat lékaře?
Akutní problémy se projevují zvracením, bolestí hlavy, kolísavým tlakem. Starší lidé by příznaky neměli podceňovat a raději by měli vyhledat odbornou pomoc.
