Očkování proti covidu, ilustrační foto Zdroj: istock.com
Očkování proti onemocnění COVID-19 snížilo v Česku počet úmrtí na koronavirus až třiapůlkrát. Vyplývá to z dat, která zpracovávali demografové z Národního institutu pro výzkum socioekonomických dopadů nemocí a systémových rizik (SYRI).
Podrobnosti o výzkumu v úterý poskytl mluvčí SYRI Filip Vrána. Vedoucí výzkumu Dagmar Dzúrová data prezentovala už dříve na konferenci České lékařské komory (ČLK). Ministr zdravotnictví Vlastimil Válek (TOP 09) poté ostře kritizoval lékaře, kteří svými veřejnými výstupy odrazují lidi od očkování. Přirovnal je k popíračům holokaustu.
Jako reprezentativní časový úsek pro svůj výzkum demografové vybrali poslední čtvrtletí loňského roku, kdy v české populaci převládala varianta delta. Ve stejném období měli už všichni lidé v Česku starší 12 let možnost nechat se očkovat.
V posledních třech měsících loňského roku zemřelo v souvislosti s onemocněním covid-19 podle oficiálních statistik 5 797 lidí. „Na základě demografických metod jsme nejprve odhadli, kolik by hypoteticky v uvedeném tříměsíčním období zemřelo lidí v souvislosti na onemocnění covid-19, kdyby nikdo nebyl očkovaný,“ popsala Dzúrová. Společně s kolegyní Klárou Hulíkovou Tesárkovou dospěla k číslu 20 800.
„Rozdíl mezi hypotetickým počtem úmrtí a počtem vykázaných úmrtí udává odhad počtu úmrtí, ke kterým díky očkování nedošlo, což představuje téměř 15 tisíc. Lze usuzovat, že očkování pravděpodobně snížilo počet úmrtí 3,5krát,“ uvedla Dzúrová.
Studie podle vědců dokládá, že očkování proti onemocnění COVID-19 zachraňuje před úmrtím velmi výrazně. „Navzdory podloženým výsledkům je ale řada lidí stále vůči očkování nedůvěřivá,“ uvedla vědkyně.
K 7. září letošního roku se v Česku nechalo podle SYRI kompletně naočkovat 6,888 milionu lidí, tedy 64,4 procenta populace. Tento podíl je podle Dzúrové poměrně nízký a je srovnatelný třeba s Pákistánem.
„Platí to bohužel pro celou východní Evropu. Například v Bulharsku, Polsku a Rumunsku je proočkovanost proti onemocnění COVID-19 minimální, ale to se týká i sezonní chřipky. Nejvyšší kompletní proočkovanost populace, nad 85 procent, mají oproti tomu v zemích, jako je Kuba, Portugalsko, Chile, Vietnam, Čína, Singapur, Brazílie, Kanada, Itálie a Japonsko,“ uvedla Dzúrová.
Nízká proočkovanost podle ní často souvisí s antivaxerským hnutím, které je velmi silné zejména v postsovětských zemích. „Zřejmě je motivováno všeobecnou nedůvěrou, ale též kulturním přesvědčením a ideologií. Například na Ukrajině je proočkována jen asi třetina obyvatel, velmi nízká proočkovanost se zde týká i dalších onemocnění, jako jsou spalničky a záškrt nebo dětská obrna,“ dodala Dzúrová.
