Europoslanec Tomáš Zdechovský (vlevo) a Daniel Vávra (vpravo) Zdroj: CNN Prima NEWS
Vládní pracovníci zhotovili návrh plánu na boj s dezinformacemi, s nímž však mnozí nesouhlasí. V pořadu 360° na CNN Prima NEWS jej ostře kritizoval i zakladatel Společnosti pro obranu svobody projevu Daniel Vávra. Mínil, že největším šiřitelem dezinformací je stát. Europoslanec Tomáš Zdechovský (KDU-ČSL) dodal, že na boj z lživými informace je navíc částečně pozdě.
Pracovníci Úřadu vlády ČR a ministerstva vnitra vypracovali návrh plánu na boj s dezinformacemi. Stát by mohl jejich šiřitele stíhat, odstřihnout takové weby od reklamy státních institucí nebo desítkami milionů korun podporovat nezávislá média, která se snaží dezinformace potírat.
„Je to návrh, který někdo poslal, aniž by se prodebatoval. Některé věci mohou být po debatě změněny, vypuštěny, projdou připomínkou právníků. Domnívám se, že autor by měl být schopný si návrh obhájit,“ vzkázal na úvod Zdechovský, který byl ve studiu pouze jako člen vládní strany, nikoliv coby spoluautor. Ti totiž nabídku do pořadu odmítli.
Vávra: Rakušan nám zřejmě lže
„Znění jsme dávali číst právníkům a dobře se bavili. Vít Rakušan návrh obhajoval, tvrdil, že se nemáme čeho bát, že se bude týkat jen výzev k násilí, holokaustu a dalších. V tom případě ale nechápu, proč by měl takový zákon vznikat, když ho už máme. Buď tedy Rakušan vytváří zákon, který existuje, nebo lže, což je podle mě pravděpodobnější,“ pustil se ostře do ministra vnitra Vávra.
Součástí vládní strategie by měly být údajně i dotace soukromým médiím a neziskovým organizacím, které se zabývají bojem s dezinformacemi. Podle Zdechovského se však jedná o přežitý koncept. „Byl jsem v Londýně, kde jsem měl možnost nahlédnout do strategie britských tajných služeb. Vznikl materiál v reakci na ukrajinskou válku, který bude sloužit NATO, a ten ukazuje, že vyvracení dezinformací pravdou nefunguje a nefungoval. Potřebujeme zvolit jiný přístup,“ mínil europoslanec.
Opatření mají být podle britského materiálu rozděleny podle druhů: „Od vypnutí nepřátelského webu, až po to, že v případě, že někdo dlouhodobě šíří dezinformace, upozorní se orgán státní správy. Nikdo nemá jednoznačný způsob obrany. Je ale vždy potřeba brát v potaz svobodu slova. V ní je mylný názor součástí,“ doplnil.
Nechci cenzurní úřad, zdůraznil Zdechovský
Následně dodal, že na boj s dezinformace je už částečně pozdě. „Působily zde od roku 2014, existoval tak dlouhý prostor pro to, aby se vytvořilo předpolí pro současný boj a působení dezinformátorů. Evropa a demokratická společnost nebyla připravena na existenci stovek trollích farem, které budou obcházet algoritmy sociálních sítí a šířit poplašné zprávy. Je to citlivé, ale nechci, aby vznikl cenzurní úřad, který bude věci kontrolovat,“ zdůraznil.
Profesor médií Jan Jirák v jednom ze svých rozhovorů uvedl, že dezinformace nelze definovat. S tím Vávra souhlasil. „Dezinformace může být o věcech minulých, budoucích i současných. Za poslední tři roky jsme se přesvědčili, že největším šiřitelem dezinformací je stát. Když se podíváte na staré verze webu ministerstva zdravotnictví, tak zjistíte, že věci, které byly dle nich dezinformacemi, se staly pravdou,“ reagoval.
Následně položil otázku. „Proč je potřeba s tím bojovat? Kde vzniká problém? Rakušan říká, že nás ohrožuje nepřátelská propaganda a že jí lidé věří. Ale proč věří jí a ne vlastní vládě? Jestli není spíše problém v tom, jak se vláda chová, než v propagandě. Všichni si jsme rovni. Rakušan nemá speciální právo, aby jen on mohl číst například zprávy z Ruska a pak nám řekl, jaké zprávy si můžeme číst. Žádné takové právo to udělat nemá,“ uzavřel.
