Zdravě chtějí žít všichni, komu se to však daří? Češi představili čtyři základní překážky
Než začnete číst Co byste měli vědět, než začnete číst
Kdo se cítí zdravě? Zjistěte, jak si stojí Evropa a Česká republika.
Co nejvíce brání zdravému životnímu stylu? Odpověď vás překvapí.
Jak souvisí finance a duševní zdraví s tím, jak žijeme?
Sociální sítě: Únik od reality, nebo cesta ke zdraví?
Zdravě by chtěl žít každý. Kolika lidem v Evropě – a potažmo v České republice – se to však daří? Právě na tuto otázku se zaměřil průzkum STADA Health Report 2025. Vyplynulo, že povědomí o zdraví a o tom, co pro něj dělat, je silné, počty však začínají klesat v momentě, kdy jde o realizaci. Například v tuzemsku se minimálně jednou týdně „zdravé“ aktivitě věnuje 74 procent Čechů. Existují však také překážky, které lidem podle jejich názoru v udržení zdravého životního stylu brání.
Ačkoliv si téměř každý přeje žít zdravě a většina lidí pro to alespoň něco dělá, pouze polovina Evropanů (51 procent) má pocit, že se jim to dlouhodobě skutečně daří. Nejlépe hodnotí svůj životní styl Španělé (68 procent), v České republice dle svých slov žije zdravě jen 33 procent lidí.
ČTĚTE TAKÉ: Nastává éra krátkozrakých? Vada může postihnout 4 z 10 dětí, dá se jí však předejít
Jednou z hlavních překážek zdravého životního stylu je nedostatek motivace, který přiznává 41 procent respondentů (38 procent v České republice). Dodržování zdravého životního stylu dále dle respondentů STADA Health Report 2025 brání nedostatek času či financí a špatné psychické rozpoložení.
Co nejčastěji brání zdravému životnímu stylu?
Právě finanční situace a duševní zdraví – a zejména jejich úzké propojení – představují jedno z důležitých témat STADA Health Report 2025. Tyto dva faktory vytvářejí dodatečné bariéry pro Evropany, kteří chtějí žít zdravějším životním stylem.
Čtěte také
Z lidí, kteří se potýkají s finančními obtížemi, označuje svůj životní styl za zdravý pouze 36 procent respondentů, v České republice dokonce jen pětina.
Naopak u osob ve finančně komfortnější situaci je to 58 procent (v Česku 39). Výraznou roli sehrává také psychika – Evropané, kteří trpí psychickými obtížemi, mají přibližně třikrát menší pravděpodobnost, že budou vést zdravý životní styl, než ti, kteří hodnotí své duševní zdraví jako dobré.
Celkově své duševní zdraví jako „dobré“ hodnotí 64 procent Evropanů – zejména ve Švýcarsku (74 procent) a ve Francii (71 procent), v České republice je to jen 57 procent.
Čtěte také
„V posledních letech se napříč společností čím dál více mluví o potřebě důslednější péče o duševní zdraví napříč generacemi. Aktuální Health Report ale ukazuje, že nás čeká ještě dlouhá cesta. Více než 40 procent Čechů se potýká s obtížemi s duševním zdravím, přesto pomoc terapeuta využívá pouze šest procent dotázaných Čechů – většina odborníka bohužel nevyhledá, a to především kvůli nedůvěře, finančním překážkám či pocitům studu,“ líčil Martin Šlégl, generální ředitel STADA Česká republika.
MOHLI JSTE PŘEHLÉDNOUT: Pražské nemocnice v Motole a Na Homolce se spojí v jeden celek. Válek to vysvětluje úsporami
Zdůraznil, že zjištění ukazují na nutnost „silnější systémové podpory a většího důrazu na duševní zdraví ve zdravotním systému. „Jen 16 procent Čechů má pocit, že je v českém zdravotnictví tento aspekt zdraví dostatečně zohledňován, ve srovnání se zdravím fyzickým, což v lidech s duševními obtížemi jen prohlubuje nedůvěru a pocity stigmatizace,“ pokračoval.
Nebezpečný únik od každodenní reality
Mnohem častěji než odbornou pomoc lidé využívají „alternativní“ způsoby odbourání stresu a zmírnění psychických obtíží. Třetina Čechů zmiňuje čas trávený s blízkými, 12 procent nachází uvolnění a psychickou vzpruhu ve sportovních aktivitách.
Čtěte také
Především mladší generace do 35 let pak často hledá únik od reality, odpočinek a pocity štěstí na sociálních sítích – tři čtvrtiny mladých Čechů (do 35 let) je používají obsesivně alespoň jednou týdně (oproti evropskému průměru 44 procent) a 42 procent mladých Čechů uvádí, že sociální sítě nutkavě kontrolují každý den. Mladí Češi se tak suverénně řadí na první místo v nadužívání sociálních sítí v Evropě, svou vlastní závislost však přiznává jen necelých 15 procent z nich.
Další rizikový, zdravému životnímu stylu odporující způsob boje proti duševní nepohodě a stresu, představuje konzumace alkoholu. Třetina Evropanů i Čechů přiznává, že konzumují alkohol každý týden, 16 procent Evropanů a téměř pětina Čechů pak alespoň několikrát týdně. Obecně častěji pijí muži, ale důvody uvádí obě pohlaví stejné – 23 procent Čechů hledá úlevu od stresu či uvolnění, dalším 23 procentům pití pomáhá cítit se šťastnější a téměř 30 procent lidí pak přiznává, že pravidelně pijí, ale vlastně neví proč.
Klíčoví partneři pro zdraví
Navzdory všem výše uvedeným obavám a výtkám zůstává důvěra v jednotlivé aktéry zdravotních systémů vysoká. Mezi nejdůvěryhodnější osoby v oblasti zdraví se stále řadí praktičtí lékaři (69 procent, v Česku 72 procent) a lékárníci (58 procent, v Česku 61 procent), kteří mají výrazně vyšší důvěru než Google (20 procent, v Česku 22 procent), umělá inteligence (15 procent, v Česku 12 procent) či online zdravotničtí influenceři (11 procent, v Česku 7 procent).
Čtěte také
Ačkoli důvěra v umělou inteligenci zatím není rozšířená, ochota využívat tuto technologii postupně roste. Již dnes si 39 procent lidí dokáže představit, že by se pro zdravotní radu obrátili na AI místo lékaře. Nejvíce otevřeni této myšlence jsou obyvatelé Dánska (48 procent) a Švédska (47 procent), v České republice je to 37 procent.
Další čtvrtina respondentů v Evropě i České republice uvádí, že by byli ochotni AI využít v budoucnu, až technologie dosáhne ještě vyšší úrovně. Osobní kontakt však zůstává rozhodujícím faktorem důvěry ve zdravotnictví. „Lékaři a lékárníci zůstávají důležitými partnery při péči o zdraví. Například téměř polovina Čechů uvádí poradenství od lékárníků jako zásadní důvod, proč navštěvují kamenné lékárny, “ doplnil Martin Hefner, ředitel výrobního závodu STADA Walmark Group.
Čtěte také
Nezávislého reprezentativního on-line průzkumu STADA Health Report 2025, který provedla společnost Human8 pro společnost STADA v období únor až březen 2025, se zúčastnilo 27 000 lidí – 1 000 až 2 000 respondentů z každé zúčastněné země. Mezi ty se řadí Belgie, Bulharsko, Česká republika, Dánsko, Francie, Irsko, Itálie, Kazachstán, Maďarsko, Německo, Nizozemsko, Polsko, Portugalsko, Rakousko, Rumunsko, Slovensko, Srbsko, Španělsko, Švédsko, Švýcarsko, Uzbekistán a Velká Británie.
MOHLI JSTE PŘEHLÉDNOUT: Nebezpečný experiment, chlapci na Kroměřížsku se otrávili rulíkem. Měli velké štěstí, že přežili
Vystudovala obchodní akademii se zaměřením na cestovní ruch. První novinářské zkušenosti získala na Vyšší odborné škole publicistiky, kde přispívala do studentského magazínu Generace20. K redakci CNN Prima NEWS se připojila zprvu jako stážistka, posléze jako redaktorka v roce 2020. Díky své práci se snaží významněji propojovat dobročinnost s mediálním prostředím. Mezi její záliby patří čtení do brzkých ranních hodin, multitasking, cestování a čas trávený se zvířaty a přáteli.
