Chcete prožít stáří ve zdraví? Začněte včas. Lékaři představují pět jednoduchých tipů


Cukrovka, demence či onemocnění pohybového aparátu – právě to jsou nejčastější neduhy, které znepříjemňují stáří českým seniorům. Očekávaný věk dožití je u mužů sice takřka 77 let a u žen až 83 let, průměrný věk života v plném zdraví je však u mužů pouze 51,8 roku a 54,5 roku u žen. Co z toho vyplývá? Zhruba třetinu života Češi prožívají s chronickým onemocněním. Jak si zachovat vitalitu i v pokročilém věku? To v pěti tipech poradili lékaři Michal Vrablík a Petr Šonka.

Využijte štědrosti zdravotního systému

Chronická onemocnění, která později komplikují život pacientů, se rozvíjejí postupně. Lze je tak zachytit při preventivním vyšetření u praktických lékařů. Češi na ně mají nárok každé dva roky.

ČTĚTE TAKÉ: Invazivní komár japonský se usadil v Česku. Může přenášet západonilskou horečku

„Zájem o preventivní prohlídky se poslední dobou zvyšuje, stále tu však máme přibližně 40 % osob, které je nevyužívají. Zvýšený cholesterol, cukrovka nebo onemocnění ledvin přitom probíhají bez příznaků, a bez pravidelné kontroly na ně pacient nepřijde,“ připomněl předseda Sdružení praktických lékařů Šonka.

Dodal, že včasná léčba zmiňovaných nemocí může oddálit nevratné škody, které se na kvalitě života ve stáří negativně odrazí. Kromě preventivních prohlídek v Česku navíc funguje také řada screeningových programů, které pomáhají včas odhalit nejen nebezpečná nádorová onemocnění.

V dávkování důvěřujte lékařům

„Pokud předepisuji léky na vyšší cholesterol nebo tlak, je to proto, abych zabránil ateroskleróze nebo kardiovaskulárním onemocněním. S pacienty mám dohodu, že jim preventivní léčba nesmí přinášet žádné subjektivní potíže. Když se něco objeví, dávají mi hned vědět. Snažím se tak zabránit tomu, aby pacienti léčbu samovolně vysadili nebo si upravili dávkování,“ líčil předseda České společnosti pro aterosklerózu Vrablík.

MOHLI JSTE PŘEHLÉDNOUT: Česko v sevření nemoci „špinavých rukou“. Tváří se jako chřipka, ochranu přináší očkování

Podle něj panuje u řady lidí mylná informace o tom, že některé léky s sebou nesou značné riziko nežádoucích účinků, především pak ve vyšších dávkách. „Týkají se však skutečně minima pacientů. Pokud pacient nemá žádné obtíže s nižší dávkou léku na snížení cholesterolu, s největší pravděpodobností je nebude mít ani při vyšším dávkování,“ dodal Vrablík.

Předseda České společnosti pro aterosklerózu zdůraznil, že by si pacient nikdy neměl léčbu upravovat bez porady s lékařem – jen ten zná celkový zdravotní stav pacienta, včetně dalších diagnóz nebo užívaných léků. „Vysazení nebo úpravy dávkování pacientem mohou vést ke zbytečným komplikacím,“ podotkl.

Pomozte si krejčovským metrem

Jednoduchým ukazatelem zdraví je podle lékařů obvod pasu. Vyšší množství podkožního tuku v této oblasti totiž úzce souvisí s objemem takzvaného viscerálního tuku. Ten se tvoří kolem životně důležitých orgánů, jako jsou játra, slinivka břišní nebo ledviny.

„Viscerální tuk má větší zánětlivou aktivitu. V jejím důsledku dochází k poškození cév a následně i k rozvoji kardiovaskulárních onemocnění. Zároveň viscerální tuk přispívá i k inzulinové rezistenci, která je spojená se vznikem cukrovky II. typu,“ objasnil Vrablík.

Podle lékařských doporučení by obvod pasu neměl přesáhnout 102 centimetrů u mužů a 88 centimetrů u žen, bez ohledu na jejich výšku.

Sladkého pomálu

Hromadění podkožního tuku je zpravidla výsledkem nezdravého stravování. Zatímco ještě v 19. století byl cukr luxusní komoditou pro bohaté, dnes každý Čech spotřebuje průměrně 33,8 kilogramu rafinovaného cukru ročně a přibližně 19 kilogramů čokoládových či jiných cukrovinek.

Kombinace nevhodného stravování a nedostatku pohybu vede k tomu, že přibývá lidí s nadváhou a obezitou.

Obezita s sebou přináší minimálně 220 různých chorobných stavů. Na druhou stranu není vhodné pouštět se ani do striktních diet. Přestože některé z nich mohou přinášet zdravotní benefity, málokdo je zvládne dlouhodobě udržet,“ podotkl Vrablík.

Lepší výsledky podle něj přináší kalorická restrikce neboli mírné hladovění, kdy denní výdej kalorií lehce převyšuje jejich příjem. „Ze studií víme, že kalorická omezení prokazatelně prodlužují život. Pro zachování celkového zdraví však nestačí jen počítat kalorie. Na našem talíři by měla převládat zelenina, kvalitní proteiny v podobě ryb nebo bílého masa a spíše rostlinné tuky než ty živočišné,“ jmenoval předseda České společnosti pro aterosklerózu.

ČTĚTE TAKÉ: Porodnost ovlivňuje chronická nemoc. Trpí jí stále více Češek, zvrat mohou přinést nové léky

Příkladem vhodných tuků zmínil ořechy, které obsahují nenasycené mastné kyseliny, jež prospívají oběhovému systému. „Snížit bychom pak měli především množství jednoduchých cukrů, průmyslově zpracovaných potravin, tedy polotovarů, a soli,“ dodal Vrablík.

Pohybem nejen proti demenci

Podle posledních dat Českého statistického úřadu se pravidelně, alespoň jednou týdně, věnuje pohybu jen 25,4 procenta mužů a 30,8 procenta žen. Příležitostně si zasportuje 17,8 procenta mužů a 15,4 procenta žen. Naproti tomu třetina mužů a o něco více žen přiznává, že nesportují za žádných okolností.

„Dospělí by se měli věnovat pohybu alespoň 30 minut denně nebo 150 minut za týden. Fyzická zdatnost má pozitivní vliv na hodnoty tlaku i cholesterolu. Ze studií víme, že fyzicky zdatný člověk s nadváhou se dožije vyššího věku než fyzicky nezdatný hubený,“ vzkázal Vrablík.

Pravidelná fyzická aktivita spolu s vyváženou, střídmou stravou snižuje kromě rizika kardiovaskulárních nemocí, cukrovky nebo ledvin také riziko demence.

„Mezinárodně uznávaný odborný magazín The Lancet loni publikoval článek, ve kterém lékaři popsali demenci jako celotělový problém. Její rozvoj ovlivňuje špatná strava, obezita, sedavý způsob života i vysoká hladina LDL cholesterolu,“ dodal Vrablík.

MOHLI JSTE PŘEHLÉDNOUT: Klimatizace zachrání před horkem, má ale svá rizika. Lékařka vyjmenovala možné nemoci