Zelená politika zvýší ceny už tak drahých potravin, varuje Zemědělský svaz

Protestující zemědělci vyšli do ulic v době konání summitu ministrů zemědělství a rybolovu Evropské unie. Vyslali tak jasný vzkaz všem zainteresovaným politikům, že se nehodlají smířit se současnými ekologickými požadavky a závazky. „Současná navržená podoba společné zemědělské politiky je příliš zelená. Až nerealisticky zelená a hrozí velké riziko, že evropské zemědělství, tím pádem i to české, se stane nekonkurenceschopným vůči světovému zemědělství,“ vysvětluje dále důvody, které zemědělce přivedly do ulic, Vladimír Pícha.

Zemědělci nesouhlasí s Evropskou zelenou dohodou, vyjeli na protest do ulic

Domácí

Agrární komora ČR a Zemědělský svaz ČR s podporou organizací sdružujících zemědělce napříč střední a východní Evropou využily setkání ministrů zemědělství členských zemí Evropské unie v pražském Kongresovém centru, aby vyjádřili své znepokojení nad vysokými požadavky zemědělské politiky Evropské unie. Současně vyjely konvoje zemědělské techniky ve všech krajích Česka. Jádrem protestů se stala kritika Zelené dohody pro Evropu neboli Green Dealu, kterou zemědělci navázali na dřívější protesty proti překotným změnám agrární politiky české vlády.

Příliš vysoké ambice EU prý zdraží potraviny

Situaci na trhu se zemědělskými plodinami ovlivňuje světové dění, aktuálně mimo jiné také válka na Ukrajině. Nezdravě vysoké ambice na pěstování potravin a dalších plodin ale podle Vladimíra Píchy měla Evropská Unie už před válkou. „Když si uvědomíme, že například na emisích se Evropa podílí nějakými osmi procenty, tak je to úplně nereálné a na světovém životním prostředí se to prakticky nijak neprojeví.“

Strategií jak snížit dopady pěstování plodin je několik. Jednou z nich je snížení spotřeby pesticidů. I tady jsou ale podle Vladimíra Píchy hranice nastavené příliš vysoko. „V Evropě se spotřebovává nejméně pesticidů. Navíc jsou dokonale hlídány. Například při výrobě cukru se v Latinské Americe používá 27 pesticidů, které jsou u nás zakázány a podobná situace je i v ostatních oblastech výroby potravin,“ říká v pořadu Interview Plus a dodává, že se jedná o zpřísnění už tak velmi přísných pravidel.

„Už dnes máme dražší potraviny než ve zbytku světa. A ještě je chceme zdražovat nezávisle na tom, jestli je válka nebo jestli rostou ceny potravin, energií,“

Společná politika v rámci EU přestává být pro všechny

„Každá země vypracovává svůj vlastní plán a může se stát, že zatímco my své zemědělství ořežeme úplně neskutečně, tak v jiných zemích udělají třeba jenom kosmetické úpravy a my vůči nim budeme nekonkurenceschopní. To znamená, budou platit jiné podmínky,“ vyjmenovává Vladimír Pícha ze Zemědělského svazu další důvod, proč zemědělci vyšli do ulic. A dodává, že odlišné podmínky už platí teď. „Není to tak markantní rozdíl, ale úplně jiné podmínky platí pro české zemědělce a třeba pro irské.“

Protest uskutečněný během summitu evropských ministrů zemědělství a rybolovu byl čtvrtým v pořadí. Akce vyjadřující nespokojenost s evropskou zemědělskou a ekologickou politikou se průběžně konají už od začátku letošního roku. Podle Zemědělského svazu by měla vzniknout jediná, nikoli 27 různých forem zemědělské politiky, pro každou zemi jiná.

Protestní pohotovost trvá

Kolik protestů do konce roku se ještě uskuteční, v tuto chvíli prý ani zemědělci sami netuší. Protestní pohotovost ale drží dál.

„Chceme, aby s námi vláda jednala o reálných požadavcích a chceme dosáhnout kompromisu z kompromisu a hlavně, aby vláda poslouchala ekonomy a poslouchala odborníky. Vnímala co je možné a co není možné, co bude škodit a co naopak prospěje,“ sděluje jasné požadavky zemědělců na vládu Vladimír Pícha.

Dalším bodem na seznamu výtek směrem k vládnoucím politikům jsou změny v dotační politice. „Pozornost jsme od začátku soustředili na zvýšenou platbu na první hektary, která značně znevýhodňuje ty střední a větší zemědělce. Ve všech zemích, nebo ve většině zemí je nastavena základní platba a k ní je nějaký příplatek, ale u nás se dala nízká základní platba a k tomu je dvojnásobný příplatek na první hektary, což je ohromné znevýhodnění právě větších a produkčních zemědělců.“

Argumenty ministra zemědělství, Zdeňka Nekuly, že je potřeba obnovit rovnováhu mezi dotacemi pro větší podniky a drobné zemědělce, Agrární komora spolu se Zemědělských svazem odmítají.

„Argumentoval tabulkou, kde byly sečteny všechny podpory, ale nejenom zemědělské. To znamená, pokud zemědělský podnik má nějakou vedlejší činnost, která je podporovaná z úplně jiné kolonky, tak to není zemědělská podpora, ale započítala se mezi ní,“ vysvětluje Vladimír Pícha nespokojenost obou zemědělských organizací. „Máme v republice 400 bioplynových stanic a chceme obnovitelné zdroje. Energie jsou podporovány z ministerstva průmyslu, ale byly započteny do zemědělských podpor. A tady došlo k obrovskému vychýlení.“

Zdraží ještě pšenice, brambory a mléko?

Na nepříznivý vývoj cen ukazuje dopadová studie, kterou si Zemědělský svaz nechal zpracovat. „Od začátku jsme říkali panu ministrovi a vládě, že změna v dotacích dopadne neblaze na ty střední a větší zemědělce a že k rozhodnutím došlo bez jakéhokoliv podkladu bez jakéhokoliv výpočtu... Studie dokonce ještě zhoršila ty naše odhady, protože my jsme například vůbec nepředpokládali takový propad u pšenice, což je základní komodita pro většinu zemědělců u nás, a i na pěstitele pšenice bude mít negativní dopad změna struktury dotací.“

Dopadová studie se kromě pšenice věnovala také mléku, bramborám a jablkům. Zatímco pěstitelé jablek by si mohli polepšit, první dvě komodity čeká pokles co do prodávaného množství. „Předpokládáme, že dojde k poklesu. Ztrátovou výrobu musí někdo zaplatit. Zemědělec musí zaplatit zaměstnance, musí zaplatit veškeré investice a musí se věnovat tomu, co mu ty peníze vydělá, takže bude utlumovat tam, kde bude ztrácet,“ uzavírá téma ne právě příznivým odhadem dalšího vývoje na trhu se zemědělskými plodinami PR manažer Zemědělského svazu, Vladimír Pícha.